Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O víkendu se vrátí přirozený čas

O víkendu se vrátí přirozený čas

V noci ze soboty na neděli se vrátíme k přirozenému, tedy středoevropskému času, často mylně označovanému jako čas zimní. Co kdyby se tak ale nestalo a na hodinkách nám zůstal stávající, letní čas?

Planeta by se samozřejmě točila dál… V neděli 31. října 2021 by Slunce vyšlo nad ideální, vodorovný obzor v 7 hodin 39 minut letního středoevropského času. (Ve skutečnosti se ale tou dobou budeme řídit již časem středoevropským, takže se vyhoupne v 6 hodin 39 minut.)

Den za dnem by to ale bylo podivnější a podivnější.

Koncem listopadu by se naše denní hvězda nad obzorem objevila v letním čase až o půl deváté! A na přelomu roku, kdy Slunce vychází nejpozději, bychom se hřejivých paprsků dočkali nejdříve v 8 hodin 48 minut letního středoevropského času!

Čas východu Slunce se přitom vztahuje k tzv. ideálnímu obzoru – pro pozorovatele – za průměrných atmosférických podmínek při hladině moře. Ve skutečnosti obzor tvoří vzdálené kopce, hory či budovy. Proto Slunce v reálu vychází ještě později.

Navíc připomeňme, že všechny údaje byly spočítány pro město Brno. Čím víc bychom se od něj nacházeli západněji, tím by to bylo horší. V Praze Slunce vychází o patnáct minut později než v Brně. A jelikož takoví Španělé mají na hodinkách stejný čas jako my, v Madridu vyjde koncem prosince Slunce nad obzor dokonce až v 9:37 letního středoevropského času…

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno k tomu říká: „Dokážete si představit, že bychom do práce chodili celé týdny po tmě nebo že by děti ve školách trávily první hodinu pod umělým osvětlením? Přirozený denní svit je přitom podle všech výzkumů po ránu tím nejdůležitějším pro správné nastartování lidského těla, a tedy i pro zdraví každého z nás. O tom svědčí bezpočet odborných studií."

O zrušení střídání času, reliktu z minulosti, a stálém zavedení středoevropského času, dosud nebyla Evropská unie schopna rozhodnout. Výsledek je bohužel v nedohlednu. Je však evidentní, že trvalý letní čas by byl více než nepříjemný. Více informací najdete na https://www.stredoevropskycas.cz/




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »