Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Planetární stezka v Hradci Králové

Planetární stezka v Hradci Králové

V Hradci Králové jsme postavili Planetární stezku- 6,5 km velký model sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě.Stezka má celkem 13 zastavení. Začíná u hvězdárny, kde je model Slunceo průměru 1,4 m, 150 m od něj se nachází maličká Země (13 mm kulička),780 m je to k Jupiteru (velikému 14,3 cm)a nejvzdálenějším tělesem je Pluto u lesního hřbitova.

Zvolenému měřítku odpovídají zároveň rozměry těles i vzdálenosti,které mezi nimi musíte ujít. To je velmi důležité, abychom o slunečnísoustavě získali správnou představu - ve skutečnosti je totiž ohromně prázdná.Na každé zastávce je informační tabule se základními údajio příslušném objektu. Kromě Slunce a planet je na stezceumístěna i planetka Ceres a Halleyova kometa.

Když se po stezce vydáte, seznámíte se nejen se vzdálenostmi a velikostmitěles sluneční soustavy, ale zároveň poznáte malebnou krajinuNového Hradce Králové, Zámečku, Roudničky a Kluků. Budete procházet nejprve poasfaltové cestě, potom pěšinou, přes pole, lesem, okolo rybníků Datlík, Cikána Biřička, na konečnou MHD na Novém Hradci a případně až na lesní hřbitov.Pro orientaci může sloužit přiložená mapka a tabulka.

Mapka planetární s<a name=

1Slunce začátekpřed hvězdárnou
2Merkur 58 m na rohu ulice Zámeček a K hvězdárně
3Venuše 108 m u Bistra u Hvězdárny
4Země 150 m v ulici Zámeček
5Měsíc blízko Země
6Mars 228 m v téže ulici naproti autoopravně
7Ceres 414 m vyhlídka od kostela sv. Jana
8Jupiter780 m pod kopcem, na křížení ulic Hlavní a Viničná
9Halley 1,1 kmna poli před Datlíkem
10Saturn 1,4 kmhráz rybníka Datlík
11Uran 2,9 kmv lese na půli cesty mezi Cikánem a Biřičkou
12Neptun 4,5 kmkonečná MHD na Novém Hradci Králové
13Pluto 6,5 kmu lesního hřbitova (MHD), po žluté značce

Stezku postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Královéa pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

Další obrázky ze stezky jsou k vidění na WWW stránkách hradecké hvězdárny:

http://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/.

Obrázky samozřejmě nemohou nahradit osobní návštěvu, takže vás do Hradce srdečně zveme!V sobotu 4. června 2005 v 10 h dopoledne plánujeme oficiální slavnostní otevřenístezky, na nějž bude navazovat společná procházka s odborným výkladem.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »