Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Po každé noci přijde den!

Po každé noci přijde den!

Noc a den při pohledu z Hvězdárny Brno

Hvězdárna a planetárium Brno otevírá v pátek 15. května v 18.00. Vždy pro 50 návštěvníků za symbolických 50 korun. A bude to jízda!

Tak a je to tady! Vychýlený svět se vrací zpět do rovnováhy, byť do jiné než před pár týdny. S vesmírnou radostí Hvězdárna a planetárium Brno oznamuje, že svůj stroj na vizuální zázraky probudí v pátek 15. května v 18.00 s představením Zrození planety Země 2D. V dalších dnech a týdnech se k němu přidá pohádkové dobrodružství pro nejmenší: Se zvířátky o vesmíru 2D.
 

Prosím, neváhejte a přijďte brněnskou hvězdárnu podpořit svojí návštěvou. Samozřejmě dodržujte nezbytná pravidla (rozestupy, roušky, e-vstupenky), ale jinak to bude úžasná podívaná jako vždy! Do konce června je přitom jednotné, symbolické vstupné 50 Kč.
 

Program a vstupenky získáte na stránkách www.hvezdarna.cz

 

Se Zrozením planety Země 2D se vydáte po stopách stvoření – nahlédnete do kuchyně, ve které se uvařilo nejen Slunce, ale celá Sluneční soustava. Představení, které uvádíme v obnovené premiéře z doby krátce předkaranténní, využívá pokročilé vizualizace založené na astronomických pozorováních a nejnovějších poznatcích fyziků, geologů a biologů. Na dosud nejlepší animaci na světě tak například uvidíte, jak vznikl průvodce naší planety – stříbřitý Měsíc.

Hvězdárna a planetárium Brno po celá desetiletí vypráví příběhy o tom, jak chytří lidé jsou. Podoba tohoto světa je přece výsledkem úsilí bezpočtu vědců a techniků, kteří ovlivňují náš každodenní život, naděje i sny, zajišťují dlouhodobou prosperitu a blahobyt. Žádná kouzla nebo čáry, pověry či zásahy shůry, jen důvtip a oddanost své profesi. Proto také chystá celou řadu dalších, populárně vědeckých projektů. O chytrých prázdninách, o představení o nejkrásnějším městě – BRNO 360, o filmu o nejrezavější planetě – MARS 3D, o souboji největší a nejpodivuhodnější planety – Titáni Sluneční soustavy 3D, a také o nejúžasnější době – Satelix 2D ale více někdy příště.

 

Minulost změnit nemůžeme, ve svých rukou máme pouze budoucnost. Proto prosím najděte zase svoji cestu ke hvězdám a přijďte otevřít další kapitolu v nejkrásnější knize, která se nazývá vesmír. Začít můžete na www.hvezdarna.cz

 

Po každé noci přece přijde den.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »