Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Měření vzdáleností ve vesmíru
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Měření vzdáleností ve vesmíru

Mlhovina M42 v Orionu. Autor: Tony Hallas, APOD
Mlhovina M42 v Orionu.
Autor: Tony Hallas, APOD
V pátek 4. května 2012 od 19 hodin zavítá na pardubickou hvězdárnu vzácný host, významný český astrofyzik studující v zahraničí, Ondřej Pejcha. Pro posluchače si připravil přednášku na téma "Měření vzdáleností ve vesmíru", kterou nám mimo jiné představí nejznámější vesmírné ohňostroje - supernovy - jako pomocníky pro určování vesmírných dálek. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

"Jedním z nejtěžších úkolů astronomů je měření vzdáleností," uvádí lektor. O své přednášce pak dále pokračuje slovy: "V současné době je vynakládáno velké úsilí na zpřesnění měření velkých vzdáleností, protože to je klíčem ke zjištění podstaty temné energie - substance, která v současné kosmologii tvoří přes 70 % hustoty vesmíru. Tento úkol ale není vůbec snadný, protože v hlubinách vesmíru máme k dispozici pouze nepřímé metody měření vzdáleností, které jsou velmi náchylné k systematickým chybám. V přednášce budou vysvětleny jak základní metody jako paralaxa či ,standardní svíčky‘ (cefeidy, supernovy typu Ia), tak i nově používaná ,standardní pravítka‘ či teprve zamýšlené ,standardní sirény‘. Budou zmíněny i problémy těchto metod."

Ondřej Pejcha
Ondřej Pejcha
Mgr. Ondřej Pejcha (* 1984, Brno) je český astrofyzik a popularizátor astronomie, především v oblasti proměnných hvězd. Vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nyní pokračuje v doktorském studiu astronomie na Ohio State University ve Spojených státech. Věnuje se výzkumu časově proměnných jevů ve vesmíru, především však finálním fázím vývoje hmotných hvězd a teoretickému objasnění příčin výbuchů supernov. V rámci Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pozoroval dříve proměnné hvězdy a nyní je členem výboru této sekce.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »