Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Měření vzdáleností ve vesmíru
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Měření vzdáleností ve vesmíru

Mlhovina M42 v Orionu. Autor: Tony Hallas, APOD
Mlhovina M42 v Orionu.
Autor: Tony Hallas, APOD
V pátek 4. května 2012 od 19 hodin zavítá na pardubickou hvězdárnu vzácný host, významný český astrofyzik studující v zahraničí, Ondřej Pejcha. Pro posluchače si připravil přednášku na téma "Měření vzdáleností ve vesmíru", kterou nám mimo jiné představí nejznámější vesmírné ohňostroje - supernovy - jako pomocníky pro určování vesmírných dálek. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

"Jedním z nejtěžších úkolů astronomů je měření vzdáleností," uvádí lektor. O své přednášce pak dále pokračuje slovy: "V současné době je vynakládáno velké úsilí na zpřesnění měření velkých vzdáleností, protože to je klíčem ke zjištění podstaty temné energie - substance, která v současné kosmologii tvoří přes 70 % hustoty vesmíru. Tento úkol ale není vůbec snadný, protože v hlubinách vesmíru máme k dispozici pouze nepřímé metody měření vzdáleností, které jsou velmi náchylné k systematickým chybám. V přednášce budou vysvětleny jak základní metody jako paralaxa či ,standardní svíčky‘ (cefeidy, supernovy typu Ia), tak i nově používaná ,standardní pravítka‘ či teprve zamýšlené ,standardní sirény‘. Budou zmíněny i problémy těchto metod."

Ondřej Pejcha
Ondřej Pejcha
Mgr. Ondřej Pejcha (* 1984, Brno) je český astrofyzik a popularizátor astronomie, především v oblasti proměnných hvězd. Vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nyní pokračuje v doktorském studiu astronomie na Ohio State University ve Spojených státech. Věnuje se výzkumu časově proměnných jevů ve vesmíru, především však finálním fázím vývoje hmotných hvězd a teoretickému objasnění příčin výbuchů supernov. V rámci Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pozoroval dříve proměnné hvězdy a nyní je členem výboru této sekce.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »