Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Měření vzdáleností ve vesmíru
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Měření vzdáleností ve vesmíru

Mlhovina M42 v Orionu. Autor: Tony Hallas, APOD
Mlhovina M42 v Orionu.
Autor: Tony Hallas, APOD
V pátek 4. května 2012 od 19 hodin zavítá na pardubickou hvězdárnu vzácný host, významný český astrofyzik studující v zahraničí, Ondřej Pejcha. Pro posluchače si připravil přednášku na téma "Měření vzdáleností ve vesmíru", kterou nám mimo jiné představí nejznámější vesmírné ohňostroje - supernovy - jako pomocníky pro určování vesmírných dálek. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

"Jedním z nejtěžších úkolů astronomů je měření vzdáleností," uvádí lektor. O své přednášce pak dále pokračuje slovy: "V současné době je vynakládáno velké úsilí na zpřesnění měření velkých vzdáleností, protože to je klíčem ke zjištění podstaty temné energie - substance, která v současné kosmologii tvoří přes 70 % hustoty vesmíru. Tento úkol ale není vůbec snadný, protože v hlubinách vesmíru máme k dispozici pouze nepřímé metody měření vzdáleností, které jsou velmi náchylné k systematickým chybám. V přednášce budou vysvětleny jak základní metody jako paralaxa či ,standardní svíčky‘ (cefeidy, supernovy typu Ia), tak i nově používaná ,standardní pravítka‘ či teprve zamýšlené ,standardní sirény‘. Budou zmíněny i problémy těchto metod."

Ondřej Pejcha
Ondřej Pejcha
Mgr. Ondřej Pejcha (* 1984, Brno) je český astrofyzik a popularizátor astronomie, především v oblasti proměnných hvězd. Vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nyní pokračuje v doktorském studiu astronomie na Ohio State University ve Spojených státech. Věnuje se výzkumu časově proměnných jevů ve vesmíru, především však finálním fázím vývoje hmotných hvězd a teoretickému objasnění příčin výbuchů supernov. V rámci Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pozoroval dříve proměnné hvězdy a nyní je členem výboru této sekce.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »