Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Život a dílo barona Artura Krause
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Život a dílo barona Artura Krause

Artur Kraus
Artur Kraus
V pátek 30. března 2012 se na počest stého výročí založení první lidové hvězdárny v Čechách uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA v Pardubicích přednáška "Život a dílo barona Artura Krause". Přednášející a vzácný host PHDr. František Šebek, bývalý dlouholetý ředitel Východočeského muzea, zavede posluchače na životní cestu tohoto "pardubického Cimrmana", který učinil z Pardubic před sto lety na několik let centrum astronomické vzdělanosti v Čechách. Na přednášku od 19 hodin zve Astronomická společnost Pardubice a pardubická hvězdárna.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

"Ačkoliv tohoto pokrokového občana Pardubic mnoho lidí v dnešní době nezná," uvádí svou přednášku Šebek, "jeho život byl neuvěřitelný. Ačkoliv nevymyslel žárovku, nesestrojil létající stroj nebo nevynalezl auto, jeho největší podíl byl na popularizaci vědy na začátku dvacátého století. Jako jeden z mála začal jezdit na motorce, sjíždět horské hřebeny na lyžích, hrát tenis, pokoušel se i sestrojit zmíněné letadlo a věnoval se astronomii. Dodnes si můžeme pročítat jeho zápisníky se zákresy slunečních skvrn a vžít se do jeho role. Jako pardubický rodák se zasloužil i o stavbu východočeského divadla a spousty dalších věcí, které se můžete dozvědět na této přednášce..."

PhDr. František Šebek (* 1946, Pardubice) je pardubický historik specializující se na české dějiny středověku a raného novověku se zaměřením na východní Čechy, muzeologii, okrajově numismatiku a heraldiku. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové a Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, přičemž titul PhDr. získal v roce 1979. Dále je také člen redakční rady Východočeského sborníku historického; Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, předseda komise pro rozvoj cestovního ruchu při Radě Města Pardubic a člen vědecké rady Univerzity Pardubice.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »