Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Programem nabitý předvánoční týden na úpické hvězdárně

Programem nabitý předvánoční týden na úpické hvězdárně

Zimní Hvězdárna v Úpici. Autor: Marcel Bělík.
Zimní Hvězdárna v Úpici.
Autor: Marcel Bělík.
V pracovním týdnu od 16. do 20. prosince zve úpická hvězdárna širokou na opravdu pestře nabitý program. Celý pracovní týden poběží mimořádné večerní pozorování dvou jasných planet a Měsíce, který je v úterý 17. prosince v úplňku. V ten den se rovněž se uskuteční cestopisně-astronomická přednáška o zatmění Slunce v Ugandě. Vše pak vyvrcholí v pátek 20. prosince od 15 hodin tradiční vánoční besídkou se soutěžemi a překvapením nejen pro děti, druhou přednáškou, tentokráte o Betlémské hvězdě. V průběhu týdne budou rovněž odhaleny dvě malé fotografické výstavy.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Celý pracovní týden od 16. do 20. prosince bude za jasného počasí vždy mezi 18. a 20. hodinou probíhat mimořádné pozorování dvou jasných planet a Měsíce. Nad jihozápadním obzorem je totiž pozorovatelná jako večernice planeta Venuše. Ta se na své dráze nyní pozvolna dostává k bodu nejblíže k Zemi, její úhlové rozměry se tedy zvětšují a v malém dalekohledu překvapí srpečkem podobným jako u Měsíce několik dní po novu. Druhou jasnou planetou je Jupiter ležící v souhvězdí Blíženců. Král planet, jak je Jupiter často pro svou velikost přezdíván, je pozorovatelný prakticky celou noc, neboť se blíží do tzv. opozice se Sluncem. Ta nastane 5. ledna následujícího roku. Třetím a nejvýraznějším objektem noci je Měsíc, který se 17. prosince ocitá v úplňku.

V úterý 17. prosince od 17 hodin se uskuteční cestopisně-astronomická přednáška Petra Horálka, pracovníka úpické hvězdárny, o cestě za zatměním Slunce do Ugandy. V povídání nazvaném „Uganda 2013 aneb Lov perel a diamantů v rovníkové exotice“ nás přednášející zavede k nevídaným krásám centrální Afriky. Sám ke své přednášce poznamenal toto: „Původně mělo jít jen o krajně vyzývavou cestu do exotiky v rovníkové Africe. Cíl jasný - zachytit prchlivý okamžik úplného zatmění Slunce s rekordně krátkým trváním. Ale věci vzaly spád už při výstupu na letišti v Entebbe, odkud stačilo nastoupit do auta a nechat se unést jedním z nejdramatičtějších a v mnoha ohledech nejúspěšnějších zatměňových zážitků. Proč je Uganda zvaná ‘perlou rovníkové Afriky‘? Do jaké míry může okouzlit i šokovat relativně zcestovalého Evropana? A jaké těžké zkoušky připravilo pozorování hybridního zatmění Slunce?“ To jsou jen malé útržky, pro které se můžete na přednášku těšit.

Při přednášce bude rovněž odhalena výstava členů Východočeské pobočky České astronomické společnosti s názvem „Pohledy do nebe“. Snímky na výstavě byly pořízeny amatérskými astronomickými prostředky a ukazují tak pohled na oblohu mnohdy téměř odpovídající pohledu pouhým okem či malým dalekohledem. Výstava je míněna pouze jako estetická záležitost, byť je jejím hlavním úkolem potěšit oko diváka a též si klade za cíl inspirovat k novým zajímavým fotografickým technikám.

Vše pak vyvrcholí v pátek 20. prosince pestrým programem pro malé i velké od 15 hodin. Rodiče s dětmi mohou přijít na již tradiční vánoční besídku nabitou soutěžemi o pěkné ceny. Součástí besídky bude rovněž velké efektní překvapení. Hned po soutěžním programu pro nejmenší se od 17 hodin uskuteční druhá přednáška Petra Horálka z úpické hvězdárny, tentokráte na téma „Betlémská hvězda aneb Vý(h)let(d) k vánočním kometám“. Povídání nás zavede do historie fenoménu Betlémské hvězdy, pravděpodobně i jeho rozluštění a pochopitelně se zastavíme u vánočních komet včetně té letošní – právě viditelné komety Lovejoy.

Hned po přednášce bude odhalena druhá fotografická výstava s názvem „Skvosty zrozené v meziplanetárním prachu“ a za jasného počasí bude pozorování noční oblohy. Výstava je věnována malým tělesům Sluneční soustavy - kometám a meteorům. Její načasování do období viditelnosti několika jasných komet si klade za cíl seznámit diváky s obrázky těchto atraktivních nebeských objektů. Zachycují nejen komety, které nám prolétaly nad hlavou v letošním roce, nýbrž se letmým pohledem vrací i do nedávné minulosti k jedné z „vánočních“ komet konce minulého století.

Pozvánky na hvězdárnu 16. – 20. prosince 2013:

  • Celý pracovní týden – za jasného počasí pozorování jasných planet a Měsíce každý den od 18 do 20 hodin
  • Úterý 17. prosince od 17 hodin – cestopisně-astronomická přednáška „Uganda 2013 aneb Lov perel a diamantů v rovníkové exotice“ a odhalení fotografické výstavy „Pohledy do nebe
  • Pátek 20. prosince od 15 hodin – tradiční vánoční besídka pro děti se soutěžemi a překvapením následovaná od 17 hodin přednáškou „Betlémská hvězda“ a odhalením fotografické výstavy „Skvosty zrozené v meziplanetárním prachu

Akce jsou pořádány a finančně podporovány Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti, Sdružením pro podporu astronomických pozorování, městem Úpice a Svazkem obcí Jestřebí hory. Další informace naleznete na www.obsupice.cz nebo též na facebookovém portálu hvězdárny www.facebook.com/obsupice.

Marcel Bělík
ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »