Tisková..." /> První světlo pro přístroj MUSE | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro přístroj MUSE
Jiří Srba Vytisknout článek

První světlo pro přístroj MUSE

Snímek Mlhoviny v Orionu pořízený přístrojem MUSE - eso1407 Autor: ESO/MUSE consortium/R. Bacon/L. Calçada
Snímek Mlhoviny v Orionu pořízený přístrojem MUSE - eso1407
Autor: ESO/MUSE consortium/R. Bacon/L. Calçada
Výkonný spektrograf byl úspěšně instalován na dalekohled VLT

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2014): Na dalekohled ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v severním Chile, vědci připojili nový výkonný přístroj označovaný zkratkou MUSE. Během první fáze velmi úspěšných testovacích pozorování se MUSE zaměřil na vzdálené galaxie, jasné hvězdy a další zkušební cíle.

Po testech a předběžném schválení v Evropě v září 2013 byl přístroj MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer [1]) odeslán na observatoř ESO/Paranal. V technických prostorách observatoře byl znovu sestaven a následně velmi opatrně přemístěn do svého nového domova v kopuli dalekohledu UT4 (Unit Telescope 4) komplexu VLT. MUSE je posledním ze druhé generace přístrojů pro dalekohledy VLT (první byla zařízení X-Shooter a KMOS, a krátce po nich následoval přístroj SPHERE).

O své první pocity se podělil vedoucí týmu a hlavní vědecký pracovník projektu přístroje MUSE, Roland Bacon (Centre de Recherche Astrophysique de Lyon, France): „V uplynulých letech mělo s tímto přístrojem mnoho lidí soustu práce, ale zvládli jsme to. Je úžasné sledovat, jak se z této sedmitunové ‚skládačky‘ optiky, mechaniky a elektroniky rodí fantastický stroj času určený k výzkumu raného vesmíru. Jsme opravdu hrdí na to, co se nám podařilo – MUSE bude po řadu let naprosto unikátním zařízením.“

Mezi hlavní vědecké úkoly přístroje MUSE patří zkoumání raných fází vývoje vesmíru s ohledem na mechanismy vzniku a formování galaxií, ale také sledování pohybů hmoty a analýza chemického složení blízkých galaxií. Možných aplikací je však celá řada – od zkoumání těles sluneční soustavy, přes oblasti z probíhající tvorbou hvězd v naší Galaxii až po využití při výzkumu vzdáleného vesmíru. 

MUSE je unikátní výkonné zařízení, které využívá 24 spektrografů k rozložení světla na základní složky, což mu umožňuje zároveň získat snímky i spektra vybrané oblasti na obloze. Vytváří tak v jistém smyslu trojrozměrný pohled, ve kterém třetí rozměr reprezentuje spektrum objektu [2]. Na základě následné analýzy se astronomové mohou 'pohybovat' těmito daty a zkoumat objekt v různých vlnových délkách (podobně jako když přeladíte televizi na jiný kanál s jinou frekvencí). 

MUSE má potenciál k velkým objevům, protože propojuje výhody zařízení získávajícího snímky s měřícími možnostmi spektrografu. Navíc přitom využívá mnohem ostřejších záběrů, které poskytuje adaptivní optika. Přístroj je namontování na dalekohledu UT4 systému VLT, který v současnosti pochází přestavbou na teleskop plně vybavený adaptivní optikou.

Přístroj MUSE je výsledkem deseti let návrhů a vývoje v rámci Konsorcia MUSE, které vede Centre de Recherche Astrophysique de Lyon (Francie) a jehož partnery jsou Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam (AIP, Německo), Institut für Astrophysik Göttingen (IAG, Německo), Institute for Astronomy ETH Zurich (Švýcarsko), L'Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie (IRAP, Francie), Nederlandse Onderzoekschool voor de Astronomie (NOVA, Nizozemí) a ESO.

Bacon a další členové týmu instalujícího a testujícího přístroj MUSE na observatoři Paranal od počátku roku 2014 zaznamenávali svoji činnost na zařízení na svém blogu. První výsledky pozorování pomocí MUSE budou prezentovány na wokrshopu 3D2014, který se zanedlouho uskuteční v Garchingu u Mnichova v Německu.

Múza by měla člověka inspirovat. A opravdu. MUSE nás inspirovala po mnoho let a věříme, že v tom bude pokračovat,“ říká Bacon ve svém příspěvku v blogu u příležitosti 'prvního světla' pro tento přístroj. „Není pochyb o tom, že astronomové z celého světa, budou naší múzou okouzleni také.“ 

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] 'Multi Unit Spectroscopic Explorer' volně přeloženo 'Více-jednotkový spektrální analyzátor'. Slovo 'muse' znamená v angličtině i francouzštině ‚múza‘.

[2] Tato technika je známa jako 'spektroskopie celého pole' (integral field spectroscopy). Umožňuje astronomům zároveň zkoumat vlastnosti různých částí téhož objektu, například galaxie, a měřit jakým způsobem rotuje a určit jakou má hmotnost. Technika rovněž umožňuje zkoumat chemické složení a další fyzikální vlastnosti v různých částech sledovaného objektu. Metoda je využívána po mnoho let, ale přístroj MUSE přináší značné vylepšení díky zvýšené citlivosti, efektivitě a rozlišení. Jednou za možností, jak celou metodu popsat je, že MUSE představuje zobrazování s vysokým rozlišením, které je v reálném čase kombinováno se spektroskopií. Například, v minulosti bylo obtížné zkoumat emisní čáry objektů ležících mimo naše nejbližší kosmické okolí, neboť emisní čáry jsou díky rudému posuvu posunuty mimo spektrální okna filtrů běžně dostupných u stávajících přístrojů. V případě přístroje MUSE toto omezení neexistuje a každou spektrální čáru je možné zkoumat bez ohledu na to, jak je její vlnová délka ovlivněna rudým posuvem.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Roland Bacon; Lyon Centre for Astrophysics Research (CRAL); France; Mobil: +33 6 08 09 14 27; Email: rmb@obs.univ-lyon1.fr

Richard Hook; ESO, Public Information Officerl Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Marcella Carollo; Institute for Astronomy ETH Zurich; Zurich, Switzerland; Tel.: +41 44 633 3725; Email: marcella@phys.ethz.ch

Thierry Contini; Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie (IRAP); Toulouse, France; Tel.: +33 5 61 33 28 14; Email: Thierry.Contini@irap.omp.eu

Harald Nicklas; Institut für Astrophysik (IAG); Göttingen, Germany; Tel.: +49 551 39 50 -39; Email: nicklas@astro.physik.uni-goettingen.de

Joop Schaye; Leiden Observatory (NOVA); Leiden, The Netherlands; Mobil: +31 (71) 527 8443; Email: schaye@strw.leidenuniv.nl

Lutz Wisotzki; Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam (AIP); Potsdam, Germany; Tel.: +49 331 7499 532; Email: lwisotzki@aip.de

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1407. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »