Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  "Snímek týdne" českého amatérského astronoma na titulní stránce webu ESO

"Snímek týdne" českého amatérského astronoma na titulní stránce webu ESO

Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Skvělý úlovek se podařil členu Východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdeňku Bardonovi. Jeho snímek "Milky Way above Danish 1,54m telescope" nad kopulemi dalekohledů astronomického komplexu Evropské jižní observatoře (ESO) na La Silla v Chile zaujal vedení ESO natolik, že jej vybrali do své tiskové zprávy "Planet Population is Plentiful" na svých webových stránkách. Připomeňme si, že právě tento rok organizace ESO slaví 50. let od svého založení a observatoř na La Silla v Chile byla první, která byla touto mezinárodní organizací vybudována.

Komplex observatoří na La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Komplex observatoří na La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Vstupní cedule La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Vstupní cedule La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Snímek "Milky Way above Danish 1,54m telescope" vznikl v podstatě náhodou. Jeho autor jej pořídil při chvíli volna na své pracovní cestě za technickou obhlídkou Dánského 1,54m dalekohledu, jehož rekonstrukci jeho mateřská firma Projectsoft HK a.s. realizuje. Zdenek Bardon se vybral do temných míst za kopule, aby si v praxi ověřil, že jsou na světě opravdu místa, kde je možno spatřit svůj vlastní stín vržený světlem Mléčné dráhy. S sebou si vzal malý fotografický přístroj Nikon D-700 s objektivem Nikkor 14-24/2,8 a přenosnou montáž Astrostack. Výsledný snímek je pak kompozicí tří třistasekundových expozic.

Kopule s Dánským dalekohledem. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule s Dánským dalekohledem.
Autor: Zdeněk Bardon
A jak je to s tím stínem? Svit Mléčné dráhy sice nestačil na to, aby byly vidět stupnice na objektivu, stín ovšem opravdu vrhala. Je velká škoda a to nejen pro astronomy, že tak dokonale temnou oblohu s mračny malých hvězdiček a úžasným svitem Mléčné dráhy, lze vidět snad jen v Chile a ne v Čechách.

Na snímku je v popředí kopule Dánského 1,54m dalekohledu a vlevo, téměř na obzoru, pak následují kopule dalekohledu NTT a 3,6m dalekohledu se spektrografem HARPS.

Dánský dalekohled na La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Dánský dalekohled na La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Dánský dalekohled na jaře 2012 dostane "nové srdce" v podobě nového řídícího systému. Práce na rekonstrukci již běží několik měsíců a v březnu 2012 započne instalace systému na La Silla. Na červen se těší především astronomové, protože když vše půjde podle plánu, tak dalekohled započne zkušební provoz s novým systémem. Rekonstrukce se netýká pouze kompletního řízení dalekohledu, ale také CCD kamer, autoguideru, kopule, meteorologické stanice a dalších nezbytných součástí observatoře. Dalekohled ve svém "druhém životě" bude sloužit nejen dánským, ale především českým astronomům. Bude to převážně Oddělení meziplanetární hmoty skupina Asteroidy pod vedením RNDr.Petra Pravce. Zajímavostí pak jistě je to, že dalekohled se bude ovládat dálkově přímo z observatoře v Ondřejově.

Snímek spolu s tiskovou zprávou můžete nyní nalézt na webových stránkách www.eso.org, kde se bude nacházet jeden týden a poté bude přesunut do archivní galerie ESO. I s popisem jej však můžete nalézt na webových stránkách autora www.bardon.cz.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »