Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  "Snímek týdne" českého amatérského astronoma na titulní stránce webu ESO

"Snímek týdne" českého amatérského astronoma na titulní stránce webu ESO

Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Skvělý úlovek se podařil členu Východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdeňku Bardonovi. Jeho snímek "Milky Way above Danish 1,54m telescope" nad kopulemi dalekohledů astronomického komplexu Evropské jižní observatoře (ESO) na La Silla v Chile zaujal vedení ESO natolik, že jej vybrali do své tiskové zprávy "Planet Population is Plentiful" na svých webových stránkách. Připomeňme si, že právě tento rok organizace ESO slaví 50. let od svého založení a observatoř na La Silla v Chile byla první, která byla touto mezinárodní organizací vybudována.

Komplex observatoří na La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Komplex observatoří na La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Vstupní cedule La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Vstupní cedule La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Snímek "Milky Way above Danish 1,54m telescope" vznikl v podstatě náhodou. Jeho autor jej pořídil při chvíli volna na své pracovní cestě za technickou obhlídkou Dánského 1,54m dalekohledu, jehož rekonstrukci jeho mateřská firma Projectsoft HK a.s. realizuje. Zdenek Bardon se vybral do temných míst za kopule, aby si v praxi ověřil, že jsou na světě opravdu místa, kde je možno spatřit svůj vlastní stín vržený světlem Mléčné dráhy. S sebou si vzal malý fotografický přístroj Nikon D-700 s objektivem Nikkor 14-24/2,8 a přenosnou montáž Astrostack. Výsledný snímek je pak kompozicí tří třistasekundových expozic.

Kopule s Dánským dalekohledem. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule s Dánským dalekohledem.
Autor: Zdeněk Bardon
A jak je to s tím stínem? Svit Mléčné dráhy sice nestačil na to, aby byly vidět stupnice na objektivu, stín ovšem opravdu vrhala. Je velká škoda a to nejen pro astronomy, že tak dokonale temnou oblohu s mračny malých hvězdiček a úžasným svitem Mléčné dráhy, lze vidět snad jen v Chile a ne v Čechách.

Na snímku je v popředí kopule Dánského 1,54m dalekohledu a vlevo, téměř na obzoru, pak následují kopule dalekohledu NTT a 3,6m dalekohledu se spektrografem HARPS.

Dánský dalekohled na La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Dánský dalekohled na La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Dánský dalekohled na jaře 2012 dostane "nové srdce" v podobě nového řídícího systému. Práce na rekonstrukci již běží několik měsíců a v březnu 2012 započne instalace systému na La Silla. Na červen se těší především astronomové, protože když vše půjde podle plánu, tak dalekohled započne zkušební provoz s novým systémem. Rekonstrukce se netýká pouze kompletního řízení dalekohledu, ale také CCD kamer, autoguideru, kopule, meteorologické stanice a dalších nezbytných součástí observatoře. Dalekohled ve svém "druhém životě" bude sloužit nejen dánským, ale především českým astronomům. Bude to převážně Oddělení meziplanetární hmoty skupina Asteroidy pod vedením RNDr.Petra Pravce. Zajímavostí pak jistě je to, že dalekohled se bude ovládat dálkově přímo z observatoře v Ondřejově.

Snímek spolu s tiskovou zprávou můžete nyní nalézt na webových stránkách www.eso.org, kde se bude nacházet jeden týden a poté bude přesunut do archivní galerie ESO. I s popisem jej však můžete nalézt na webových stránkách autora www.bardon.cz.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »