Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V sobotu 22. března 2014 se odehraje na úpické hvězdárně pestrý den otevřených dveří

V sobotu 22. března 2014 se odehraje na úpické hvězdárně pestrý den otevřených dveří

Plakát ke Dni otevřených dvěří 22. března 2014 v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.
Plakát ke Dni otevřených dvěří 22. března 2014 v Úpici.
Autor: Archiv Hv. v Úpici.
V sobotu 22. března 2014 od 16:30 otevře úpická hvězdárna dokořán své dveře široké veřejnosti. Bohatý program k sobotnímu podvečeru chystají pracovníci hvězdárny při příležitosti nadcházejícího Světového dne meteorologie. V rámci programu se tak návštěvníci budou moci podívat na vybavení hvězdárenské meteostanice, zatřást zemí nedaleko seismické stanice, prohlédnout si sluneční observatoř a samozřejmě všechny další prostory hvězdárny. V průběhu večera pak bude odhalena nová fotografická výstava s krásami Islandu, přednesena přednáška o Sluneční soustavě a v případě jasného počasí je naplánováno i pozorování objektů noční oblohy, zejména planet Jupiter a Mars, a to až do 22. hodiny.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Pestrý program sobotního odpoledne na úpické hvězdárně započne v 16:30 možností prohlídky vědecko-technických prostor. Ukázka vybavení pro širokou veřejnost bude zahrnovat meteorologickou stanici, seismickou stanici a ukázku měření otřesů či sluneční observatoř. Návštěvníci budou rovněž moci zažít pozorování meteorů za bílého dne – díky radiovému záznamu meteorů na úpické obloze.

V 17 hodin bude zahájen Světový den meteorologie na úpické hvězdárně proslovem ředitele hvězdárny, Ing. Marcela Bělíka. Ve svém krátkém proslovu návštěvníky seznámí nejen s tradicí světových meteorologických dnů (které oficiálně připadají ona 23. března), ale rovněž mírně nastíní nejzajímavější milníky tohoto roku ve spojitosti s úpickou hvězdárnou. Dozvíte se například, jak mimořádně vzácným historickým vybavením hvězdárna disponuje, či jaké nové zajímavosti hvězdárna chystá do budoucna.

Island je krajina kontrastů živlů. Autor: Irena Bucharová.
Island je krajina kontrastů živlů.
Autor: Irena Bucharová.
Krátce poté, v 17:10, bude slavnostně odhalena fotografická výstava pražské geoložky a cestovatelky RNDr. Ireny Bucharové s názvem Island: Kontrasty živlů. Irena Bucharová (1958) vystudovala nejprve obor geologie na Přírodovědecké fakultě UK a poté pracovala v oblasti ložiskové a inženýrské geologie. Později studovala na FF UK a změnila také svoji profesi – vyučuje angličtinu. V letech 2009 – 2010 spolupracovala s Národním muzeem v Praze v souvislosti s výstavou Příběh planety Země. Fotografováním se zabývá od svých studentských let. Absolvovala Akademii současné fotografie Studia PvM a Školu kreativní fotografie, systematicky se fotografii věnuje od roku 2005, kdy začala své fotografie prezentovat na skupinových i autorských výstavách. Hlavními tématy její tvorby jsou krajina, reportáž a portrét.

Jak název výstavy napovídá, bude zaměřena na pestrost islandských krás. Ostatně autorka sama ke své výstavě řekla: „Island je zemí mnoha protikladů - led a oheň, voda a sopky. Leží na neklidném rozhraní dvou kontinentů. Tato mimořádná geologická pozice je prvotní příčinou jedinečných přírodních scenérií, které Island nabízí. Výstava představuje snímky vzniklé během tří cest na Island v letech 2009, 2010 a 2012 do oblastí Thingvellir, Krafla, Landmannalaugar, Skaftafell, Jokulsarlon a Lakagikar.“ Návštěvníci se tedy mohou těšit na opravdu dech beroucí obrazy.

Po úvodním slově autorky výstavy, která bude veřejnosti přístupna následující 3 měsíce, se v 17:20 slova ujme Mgr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Pro návštěvníky má připravenou poutavou přednášku s názvem „Mimozemské sopky aneb Krátká exkurze po Sluneční soustavě“. Dozvíme se například, proč na Marsu, planetě dvakrát menší než Země, najdeme největší sopku ve Sluneční soustavě. A také navštívíme další tělesa, u nichž bychom třeba sopečné běsnění ani nečekali. Ostatně sám přednášející ke svému chystanému povídání dodal: „Sopky patří mezi jeden z nejvíce fascinujících projevů Země těšící se širokému zájmu jak laické, tak i odborné veřejnosti. S rozvojem vesmírných letů jsme získali možnost podívat se na povrch jiných těles Sluneční soustavy a spatřit, že sopečná činnost hrála významnou roli ve formování jak planet, měsíců tak i některých velkých asteroidů. V rámci přednášky se vydáme po stopách sopečné činnosti na jednotlivých tělesech, krátce se zastavíme na povrchu Merkuru, Venuše a pozemského Měsíce. Více se zaměříme na povrch Marsu, kde se nachází jak Olympus Mons, největší známá sopka Sluneční soustavy, tak i celá škála dalších sopečných oblastí různorodých tvarů. Neopomeneme ani návštěvu Jupiterova měsíce Io. Místa, kde podobně jako na Zemi pozorujeme aktivní projev sopečné činnosti. Stranou nezůstanou ani ledové měsíce ve vnější části Sluneční soustavy, na jejichž povrchu se můžeme setkat s procesem, tzv. kryovulkanismem, během kterého je do okolního prostoru vyvrhován chladný materiál namísto roztavené horniny.

Pakliže popřeje počasí, mohou lidé zůstat na hvězdárně až do 22. hodiny. Za jasného nebe bude totiž probíhat pozorování vesmírných objektů hvězdárenskými dalekohledy v hlavní kopuli. Ke spatření bude například majestátná planeta Jupiter se svými měsíci, o nichž bude řeč i na avizované přednášce. Díky tomu, že Měsíc vyjde až pozdě v noci, se dalekohled natočí i na objekty vzdáleného nebe – například do mlhoviny v Orionu, úchvatné hvězdokupy v Býku či ke dvojhvězdám jarní oblohy. Ke konci pozorování bude již k vidění i rudá planeta Mars.

Program:

  • 16:30 - otevření hvězdárny, prohlídka meteorologických přístrojů
  • 17:00 - Zahájení Světového dne meteorologie
  • 17:10 - Zahájení výstavy „Island: Kontrasty živlů“ Ireny Bucharové
  • 17:20 - Přednáška „Mimozemské sopky aneb Krátká exkurze po Sluneční soustavě“ Petra Brože z GFÚ Praha
  • po přednášce – za jasného počasí pozorování oblohy (v případě nepřízně počasí dodatečná prohlídka hvězdárny)

Akci spolupořádá Východočeská pobočka České astronomické společnosti a Sdružení pro podporu astronomických pozorování za finanční podpory města Úpice.

Marcel Bělík
ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »