Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Velké setkání České astronomické společnosti

Velké setkání České astronomické společnosti

Setkání ČAS 2011
Setkání ČAS 2011
Pozvánka na velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí v Žebráku 16. dubna 2011

Doplněno - konečný program (doc)

Zveme Vás na setkání zástupců složek a kolektivních členů České astronomické společnosti. Zveme i další astronomické společnosti a subjekty, které by rády informovaly o své nabídce popř. naopak o potřebě pomoci nebo si chtějí vyslechnout nabídku ostatních. Setkání je přístupno nejen zástupcům výborů jednotlivých složek ČAS, ale také řadovým členům ČAS a hostům. Setkání se uskuteční v sobotu 16. dubna 2011 v Žebráku v Kulturním klubu v sále kina Sokolská 55 od 9:30 do 18:30 hodin + pozorování z hradu Točník od 20:00.

Zveme zástupce výborů sekcí, poboček a komisí, kolektivních členů i revizory ČAS. Po jednom zástupci z každé složky bude uhrazeno cestovné (v případě užití automobilu do výše hromadné dopravy). Budeme rádi, pokud se setkání zúčastní větší počet zástupců, i když už na vlastní náklady, příp. na náklady složky. Účast zástupců složek, které čerpají dotaci Rady vědeckých společností, je nezbytná (podepisování smluv apod.). Přítomni budou samozřejmě i členové Výkonného výboru ČAS.

V pátek 15. dubna 2011 od 15:00 hodin se na své řádné jednání v Žebráku v prostorách Kulturního klubu v zasedací místnosti schází Výkonný výbor ČAS. Zájemci o účast na tomto jednání nechť se předem domluví (z kapacitních důvodů) s Petrem Sobotkou (sobotka@astro.cz).

Vaši složku můžete představit dvojím způsobem – na výstavce a krátkým vystoupením (můžete představit svoji činnost, úspěchy, seznámit ostatní s potřebou řešit Vaše problémy, nabídnout spolupráci,…). Můžete také přivézt fotografie a video nebo DVD z Vašich akcí k promítání, příp. pořad, se kterým byste chtěli seznámit ostatní. Délka příspěvků je omezena na 15 minut, aby se všichni stačili vystřídat. Váš příspěvek prosíme potvrďte v návratce. Prezentace přihlašované až na místě nemusejí být z časových důvodů akceptovány!

Výstavka – k dispozici budou nástěnky a materiál pro uchycení. Vaši prezentaci si budou moci prohlédnout kolegové ze složek ČAS a dalších astronomických subjektů.

Prezentace – k dispozici bude notebook, datový projektor a internet.

Doprava – Žebrák leží u dálnice D 5 (Praha- Plzeň), exit 34. Parkovat lze přímo před Kulturním domem. Nejbližšími železničními stanicemi jsou Hořovice (cca 5 km), nebo Praskolesy (cca 3 km). Dálkové autobusy stojí přímo na náměstí. Vlastní automobil je výhodou pro večerní přesun na hrad Točník.

Ubytování – akce probíhá pouze v sobotu, ale pokud někdo cestuje zdaleka, nabízíme zdarma nocleh v tělocvičně ZŠ. Pro dvacet lidí budou k dispozici žíněnky. V případě zájmu to uveďte v návratce. Zájemci mohou kontaktovat Vladislava Slezáka (slezak@radioblanik.cz)

Občerstvení – během jednání je zajištěno přímo před sálem.

Oběd – pro předem přihlášené zájemce (viz. návratka) bude oběd zajištěn ve školní jídelně. Účastník si může objednat dopředu ze dvou jídel (také v návratce), maximální cena 55 Kč. Pro večeři bude rezervováno místo v restauraci U Českého lva na náměstí.

Materiály – na místě budou k dispozici propagační materiály ČAS. Své propagační materiály mohou vystavit i složky ČAS a kolektivní členové.

Předběžný program – sobota 16. dubna 2011

8:30 prezence, instalace prezentací na nástěnky, dodatečné přihlášení prezentací
9:30 zahájení, přivítání, představení hvězdárny Žebrák
9:40 informace o České astronomické společnosti (projekty, přehled akcí,…),
diskuze (rozpočet, Noc vědců, práce s mládeží,...)
11:15 přestávka
11:30 Astronomie v ČR – prezentace jednotlivých skupin I
12:15 oběd
13:30 Představení projektu Robotický dalekohled ČAS
14:00 Předání ocenění Astrofotograf roku 2010
14:30 přestávka
14:45 Astronomie v ČR – prezentace jednotlivých skupin II
18:30 předpokládaný závěr
19:00 večeře
20:00 Noční pozorování z hradu Točník, prohlídka hvězdárny Žebrák

Bližší informace k setkání Vám podají Vladislav Slezák a Petr Sobotka.

Všechny návratky, prosím posílejte na e-mail: sobotka@astro.cz nejpozději do 8. dubna.


Těšíme se, že setkání složek bude mít přátelského a tvůrčího ducha jako v předchozích letech. Váš Výkonný výbor ČAS:

Marcel Bělík, Radek Dřevěný, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Vladislav Slezák, Petr Sobotka, Lenka Soumarová, Pavel Suchan a Jan Vondrák.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »