Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Velké setkání České astronomické společnosti

Velké setkání České astronomické společnosti

Setkání ČAS 2011
Setkání ČAS 2011
Pozvánka na velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí v Žebráku 16. dubna 2011

Doplněno - konečný program (doc)

Zveme Vás na setkání zástupců složek a kolektivních členů České astronomické společnosti. Zveme i další astronomické společnosti a subjekty, které by rády informovaly o své nabídce popř. naopak o potřebě pomoci nebo si chtějí vyslechnout nabídku ostatních. Setkání je přístupno nejen zástupcům výborů jednotlivých složek ČAS, ale také řadovým členům ČAS a hostům. Setkání se uskuteční v sobotu 16. dubna 2011 v Žebráku v Kulturním klubu v sále kina Sokolská 55 od 9:30 do 18:30 hodin + pozorování z hradu Točník od 20:00.

Zveme zástupce výborů sekcí, poboček a komisí, kolektivních členů i revizory ČAS. Po jednom zástupci z každé složky bude uhrazeno cestovné (v případě užití automobilu do výše hromadné dopravy). Budeme rádi, pokud se setkání zúčastní větší počet zástupců, i když už na vlastní náklady, příp. na náklady složky. Účast zástupců složek, které čerpají dotaci Rady vědeckých společností, je nezbytná (podepisování smluv apod.). Přítomni budou samozřejmě i členové Výkonného výboru ČAS.

V pátek 15. dubna 2011 od 15:00 hodin se na své řádné jednání v Žebráku v prostorách Kulturního klubu v zasedací místnosti schází Výkonný výbor ČAS. Zájemci o účast na tomto jednání nechť se předem domluví (z kapacitních důvodů) s Petrem Sobotkou (sobotka@astro.cz).

Vaši složku můžete představit dvojím způsobem – na výstavce a krátkým vystoupením (můžete představit svoji činnost, úspěchy, seznámit ostatní s potřebou řešit Vaše problémy, nabídnout spolupráci,…). Můžete také přivézt fotografie a video nebo DVD z Vašich akcí k promítání, příp. pořad, se kterým byste chtěli seznámit ostatní. Délka příspěvků je omezena na 15 minut, aby se všichni stačili vystřídat. Váš příspěvek prosíme potvrďte v návratce. Prezentace přihlašované až na místě nemusejí být z časových důvodů akceptovány!

Výstavka – k dispozici budou nástěnky a materiál pro uchycení. Vaši prezentaci si budou moci prohlédnout kolegové ze složek ČAS a dalších astronomických subjektů.

Prezentace – k dispozici bude notebook, datový projektor a internet.

Doprava – Žebrák leží u dálnice D 5 (Praha- Plzeň), exit 34. Parkovat lze přímo před Kulturním domem. Nejbližšími železničními stanicemi jsou Hořovice (cca 5 km), nebo Praskolesy (cca 3 km). Dálkové autobusy stojí přímo na náměstí. Vlastní automobil je výhodou pro večerní přesun na hrad Točník.

Ubytování – akce probíhá pouze v sobotu, ale pokud někdo cestuje zdaleka, nabízíme zdarma nocleh v tělocvičně ZŠ. Pro dvacet lidí budou k dispozici žíněnky. V případě zájmu to uveďte v návratce. Zájemci mohou kontaktovat Vladislava Slezáka (slezak@radioblanik.cz)

Občerstvení – během jednání je zajištěno přímo před sálem.

Oběd – pro předem přihlášené zájemce (viz. návratka) bude oběd zajištěn ve školní jídelně. Účastník si může objednat dopředu ze dvou jídel (také v návratce), maximální cena 55 Kč. Pro večeři bude rezervováno místo v restauraci U Českého lva na náměstí.

Materiály – na místě budou k dispozici propagační materiály ČAS. Své propagační materiály mohou vystavit i složky ČAS a kolektivní členové.

Předběžný program – sobota 16. dubna 2011

8:30 prezence, instalace prezentací na nástěnky, dodatečné přihlášení prezentací
9:30 zahájení, přivítání, představení hvězdárny Žebrák
9:40 informace o České astronomické společnosti (projekty, přehled akcí,…),
diskuze (rozpočet, Noc vědců, práce s mládeží,...)
11:15 přestávka
11:30 Astronomie v ČR – prezentace jednotlivých skupin I
12:15 oběd
13:30 Představení projektu Robotický dalekohled ČAS
14:00 Předání ocenění Astrofotograf roku 2010
14:30 přestávka
14:45 Astronomie v ČR – prezentace jednotlivých skupin II
18:30 předpokládaný závěr
19:00 večeře
20:00 Noční pozorování z hradu Točník, prohlídka hvězdárny Žebrák

Bližší informace k setkání Vám podají Vladislav Slezák a Petr Sobotka.

Všechny návratky, prosím posílejte na e-mail: sobotka@astro.cz nejpozději do 8. dubna.


Těšíme se, že setkání složek bude mít přátelského a tvůrčího ducha jako v předchozích letech. Váš Výkonný výbor ČAS:

Marcel Bělík, Radek Dřevěný, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Vladislav Slezák, Petr Sobotka, Lenka Soumarová, Pavel Suchan a Jan Vondrák.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »