Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Krasohled aneb Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny!
Autor: HaP Brno.

Už téměř jeden rok si mohou návštěvníci parku Kraví hory poblíž Hvězdárny a planetária Brno hrát s experimenty vědecké stezky. V posledních týdnech se tento unikát začal rozrůstat. Novinkou je geologický krasohled a také inteligentní lavičky.

Vědecká stezka je expozice v bezprostředním okolí Hvězdárny a planetária Brno s jedenácti interaktivními exponáty. Expozice je volně přístupná, hojně ji navštěvují jak malé děti, tak i dospělí. Každému má totiž co nabídnout. Její realizace je součástí dlouhodobé strategie Hvězdárny a planetária Brno, jako špičkového centra neformálního způsobu přírodovědného vzdělávání. Instalace pod širým nebem je samozřejmě náročná na údržbu. S ohledem na její – až nečekanou popularitu – jsme se rozhodli ji dál doplňovat. Vizuální proměnou prošel planetární rover, který je zajímavý především pro děti. Novinkou je obří krasohled s kousky různých minerálů. A posezení ve stínu našich kopulí začaly nabízet inteligentní lavičky. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Krasohled

Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny... Autor: HaP Brno.
Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny...
Autor: HaP Brno.
Pár zrcadel a barevných střípků vykreslí neuvěřitelně krásné obrázky. Náš krasohled však není ledajaký – podíváte se skrz geologické dějiny naší planety. Originální mozaiky mají na svědomí olivíny, které najdete na Zemi, Měsíci, Marsu i v meteoritech, vltavíny, které pochází z pádu obřího meteoritu před asi 15 miliony lety; fialové ametysty z kopce Květnice v Tišnově a medově zbarvené karneoly z Kozákova.

Olivín je minerál, který patří do skupiny křemičitanů. Jeho název vychází z jeho mnohdy olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený. Vzniká krystalizací z magmatu a je znám nejen ze Země. Snadno byste ho našli i na Měsíci nebo na Marsu. Žlutě zbarvené olivíny jsou také tou nejkrásnější ozdobou nádherných, železo-kamenných meteoritů, tzv. pallasitů.

3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno
Dalším typicky zeleným přírodním materiálem jsou vltavíny. Ty dostaly jméno podle řeky Vltavy, protože podél jejího toku byla poprvé tato zelená sklíčka nalezena. Nacházejí se však i na Jižní Moravě. Vltavíny se do našeho kosmického kaleidoskopu náramně hodí, protože vznikly v důsledku pádu obřího meteoritu, který se před asi 15 miliony lety zřítil na území dnešního jižního Německa.

Abychom nezůstali jen u zelené barvy, přimíchali jsme do našeho kamenného elixíru i ametyst. Jeho fialová barva vzniká díky přirozené radiaci z okolních hornin a přítomnosti železa ve struktuře. Ametysty se dají nalézt například v dutinách a žilách Velké i Malé skály na vrcholcích kopce Květnice v Tišnově.

Inteligentní lavičky

Ani hvězdárenské lavičky nemohou být obyčejné. Najdete u nich dva sloupky, díky kterým si dobijete mobil či tablet. Že s sebou nemáte příslušný kablík? Nevadí, rádi vám jej půjčíme v pokladně Hvězdárny a planetária Brno.

Sloupek nabízí i další překvapení. Pomocí Bluetooth se snadno napojíte na skrytý reproduktor a pustíte si hudbu, kterou máte rádi. Potřebujete si něco najít na internetu? Nezaheslovaná wi-fi je samozřejmostí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Krasohled, Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »