Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Krasohled aneb Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny!
Autor: HaP Brno.

Už téměř jeden rok si mohou návštěvníci parku Kraví hory poblíž Hvězdárny a planetária Brno hrát s experimenty vědecké stezky. V posledních týdnech se tento unikát začal rozrůstat. Novinkou je geologický krasohled a také inteligentní lavičky.

Vědecká stezka je expozice v bezprostředním okolí Hvězdárny a planetária Brno s jedenácti interaktivními exponáty. Expozice je volně přístupná, hojně ji navštěvují jak malé děti, tak i dospělí. Každému má totiž co nabídnout. Její realizace je součástí dlouhodobé strategie Hvězdárny a planetária Brno, jako špičkového centra neformálního způsobu přírodovědného vzdělávání. Instalace pod širým nebem je samozřejmě náročná na údržbu. S ohledem na její – až nečekanou popularitu – jsme se rozhodli ji dál doplňovat. Vizuální proměnou prošel planetární rover, který je zajímavý především pro děti. Novinkou je obří krasohled s kousky různých minerálů. A posezení ve stínu našich kopulí začaly nabízet inteligentní lavičky. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Krasohled

Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny... Autor: HaP Brno.
Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny...
Autor: HaP Brno.
Pár zrcadel a barevných střípků vykreslí neuvěřitelně krásné obrázky. Náš krasohled však není ledajaký – podíváte se skrz geologické dějiny naší planety. Originální mozaiky mají na svědomí olivíny, které najdete na Zemi, Měsíci, Marsu i v meteoritech, vltavíny, které pochází z pádu obřího meteoritu před asi 15 miliony lety; fialové ametysty z kopce Květnice v Tišnově a medově zbarvené karneoly z Kozákova.

Olivín je minerál, který patří do skupiny křemičitanů. Jeho název vychází z jeho mnohdy olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený. Vzniká krystalizací z magmatu a je znám nejen ze Země. Snadno byste ho našli i na Měsíci nebo na Marsu. Žlutě zbarvené olivíny jsou také tou nejkrásnější ozdobou nádherných, železo-kamenných meteoritů, tzv. pallasitů.

3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno
Dalším typicky zeleným přírodním materiálem jsou vltavíny. Ty dostaly jméno podle řeky Vltavy, protože podél jejího toku byla poprvé tato zelená sklíčka nalezena. Nacházejí se však i na Jižní Moravě. Vltavíny se do našeho kosmického kaleidoskopu náramně hodí, protože vznikly v důsledku pádu obřího meteoritu, který se před asi 15 miliony lety zřítil na území dnešního jižního Německa.

Abychom nezůstali jen u zelené barvy, přimíchali jsme do našeho kamenného elixíru i ametyst. Jeho fialová barva vzniká díky přirozené radiaci z okolních hornin a přítomnosti železa ve struktuře. Ametysty se dají nalézt například v dutinách a žilách Velké i Malé skály na vrcholcích kopce Květnice v Tišnově.

Inteligentní lavičky

Ani hvězdárenské lavičky nemohou být obyčejné. Najdete u nich dva sloupky, díky kterým si dobijete mobil či tablet. Že s sebou nemáte příslušný kablík? Nevadí, rádi vám jej půjčíme v pokladně Hvězdárny a planetária Brno.

Sloupek nabízí i další překvapení. Pomocí Bluetooth se snadno napojíte na skrytý reproduktor a pustíte si hudbu, kterou máte rádi. Potřebujete si něco najít na internetu? Nezaheslovaná wi-fi je samozřejmostí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Krasohled, Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »