Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO
Jiří Srba Vytisknout článek

Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO

Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO
Autor: ESO/M. Zamani

Od 1. září 2017 nastupuje do funkce nový – v pořadí již osmý – generální ředitel ESO Xavier Barcons. V úřadu vystřídá Tima de Zeeuw, který tento post zastával od roku 2007. Xavier Barcons začíná ve funkci v období velmi významném pro celé ESO, kdy rychle pokračují práce na stavbě dalekohledu ELT, který by měl první světlo spatřit v roce 2024.

Xavier Barcons, nový generální ředitel ESO, má značné zkušenosti z akademického světa i mezinárodních organizací. Na různých pozicích v ESO pracoval přes deset let, v období 2012–2014 byl prezidentem nejvyššího orgánu ESO Council. Významně se podílel na řadě důležitých projektů ESO včetně radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), které byly schvalovány během jeho předsednictví v ESO Council.

Během svého funkčního období by Xavier Barcons chtěl dále pokračovat v realizaci jednoho z hlavních úkolů ESO, tedy umožnit astronomům z členských zemí dosáhnout mimořádných vědeckých objevů. Je přesvědčen, že ESO je v budoucnosti připraveno zdolat všechny nástrahy technologického pokroku i vývoje pozorovacích metod.

Astronomie je jednou z nejdynamičtěji se vyvíjejících věd, objekty a otázky jejího zájmu se mění každý den,“ říká Xavier Barcons. „ESO je v astronomickém světě unikátní organizací a je vybavena k tomu na tyto výzvy reagovat.“

Jelikož ESO úspěšně provozuje a podporuje desítky dalekohledů a řadu dalších přístrojů, očekává nový generální ředitel pokračování podpory observatoří La Silla, Paranal, APEX i ALMA a pokrok v realizaci dalekohledu ELT.

Rád bych poděkoval Timovi de Zeeuw a veškerému personálu ESO za práci, která zajistila naší organizaci současnou pozici nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa,“ říká Xavier Barcons. „Jsem poctěn, že mohu tuto pozici zastávat, ale zároveň jsem si vědom, že se jedná o velmi významný krok v mém životě. Těším se, až převezmu odpovědnost plynoucí z funkce generálního ředitele a začnu se zabývat výzvami, které tato pozice přináší.“

Budu se soustředit na výstavbu a podporu projektu ELT, který se stane největším dalekohledem světa pro viditelnou oblast spektra. Ale také na udržení činnosti observatoří LaSilla, Paranal i ALMA a jejich průběžnou modernizaci, jelikož se jedná o naše současné pracovní nástroje. Musíme si být jisti, že jejich schopnosti jsou stále na špici astronomické infrastruktury světa. Jak díky modernizaci současných i vývoji budoucích přístrojů v ESO stále posouváme technologické hranice, očekáváme nárůst počtu úžasných pozorování prováděných v řadě pásem elektromagnetického záření.

Nový generální ředitel popsal svoji vizi ESO a své funkce v posledním videu ESOcast. Na stránce ESOblog píše o významu ESO jako pozemní observatoře pozorující v mnoha pásmech elektromagnetického záření.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head of ESO ePOD; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1728



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »