Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Z Rasošek přes Úpici až na titulní stránku Astronomy Now

Z Rasošek přes Úpici až na titulní stránku Astronomy Now

Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.
Obálka časopisu Astronomy Now.
Autor: Archiv autora.
Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.

Oceněný snímek Mléčné dráhy v Chile. Autor: Zdeněk Bardon.
Oceněný snímek Mléčné dráhy v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon.
Snímek byl pořízen neupravovaným digitálním fotoaparátem Nikon D-700 za pomoci objektivu Nikkor 14-24/2,8. Tři třistasekundové expozice pořídil jeho autor za pomoci přenosné montáže Astrotrack. Zdenek Bardon je představitelem “bačkorové astronomie”, jak ji sám nazývá. Doma totiž pozoruje robotizovaným dalekohledem, který “vlastně dělá všechno sám”. Na výsledky jejich práce, astronoma i teleskopu, se můžete podívat na webové stránce www.bardon.cz.

Zdeněk Bardon. Autor: Foto: Archiv autora.
Zdeněk Bardon.
Autor: Foto: Archiv autora.
A proč je v názvu Úpice? To není až tak složité. Zdeněk Bardon se astronomií zabývá již od dětství a část jeho cesty ke hvězdám se odehrála i na úpické hvězdárně, coby mladého účastníka “letních astronomických expedic”, prázdninových setkání astronomické mládeže. To však ještě není vše. Po mnoha letech se Zdeněk na úpickou hvězdárnu opět vrátil jako její velký příznivec. Navíc je členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti, která na hvězdárně má svém působiště a jeho jméno je známé i v souvislosti s astronomickou soutěží "Česká astrofotografie měsíce".

Kopule Hvězdárny v Úpici. Autor: Petr Horálek.
Kopule Hvězdárny v Úpici.
Autor: Petr Horálek.
Na začátku jsme napsali, že Zdeněk Bardon je amatérským astronomem. To je sice pravda, ovšem jen částečná. Firma Projectsoft, jejímž je společníkem, se kromě automatizace pivovarů a cukrovarů zabývá v posledních letech úspěšně modernizací řídících systémů astronomických dalekohledů. Jejich systémy nyní pohánějí dalekohledy od Ondřejova přes Kanárské ostrovy a Rusko až po Chile. A jeden z prvních řídících systémů pohybuje i dalekohledem v kopuli úpické hvězdárny.

Převzato: Hvězdárna v Úpici, sledujte náš Facebook.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »