Z Rasošek přes Úpici až na titulní stránku Astronomy Now
Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.
Oceněný snímek Mléčné dráhy v Chile. Autor: Zdeněk Bardon.Snímek byl pořízen neupravovaným digitálním fotoaparátem Nikon D-700 za pomoci objektivu Nikkor 14-24/2,8. Tři třistasekundové expozice pořídil jeho autor za pomoci přenosné montáže Astrotrack. Zdenek Bardon je představitelem “bačkorové astronomie”, jak ji sám nazývá. Doma totiž pozoruje robotizovaným dalekohledem, který “vlastně dělá všechno sám”. Na výsledky jejich práce, astronoma i teleskopu, se můžete podívat na webové stránce www.bardon.cz.
Zdeněk Bardon. Autor: Foto: Archiv autora.A proč je v názvu Úpice? To není až tak složité. Zdeněk Bardon se astronomií zabývá již od dětství a část jeho cesty ke hvězdám se odehrála i na úpické hvězdárně, coby mladého účastníka “letních astronomických expedic”, prázdninových setkání astronomické mládeže. To však ještě není vše. Po mnoha letech se Zdeněk na úpickou hvězdárnu opět vrátil jako její velký příznivec. Navíc je členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti, která na hvězdárně má svém působiště a jeho jméno je známé i v souvislosti s astronomickou soutěží "Česká astrofotografie měsíce".
Kopule Hvězdárny v Úpici. Autor: Petr Horálek.Na začátku jsme napsali, že Zdeněk Bardon je amatérským astronomem. To je sice pravda, ovšem jen částečná. Firma Projectsoft, jejímž je společníkem, se kromě automatizace pivovarů a cukrovarů zabývá v posledních letech úspěšně modernizací řídících systémů astronomických dalekohledů. Jejich systémy nyní pohánějí dalekohledy od Ondřejova přes Kanárské ostrovy a Rusko až po Chile. A jeden z prvních řídících systémů pohybuje i dalekohledem v kopuli úpické hvězdárny.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
Snímek komety 24P/Schaumasse. Měřítko snímku je 13.6 arcsec/px - proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Pořízeno za silného svitu Měsíce s 98 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 20 stupňů nad obzorem, vzdálený 83 stupňů od komety.
