Z Rasošek přes Úpici až na titulní stránku Astronomy Now
Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.
Oceněný snímek Mléčné dráhy v Chile. Autor: Zdeněk Bardon.Snímek byl pořízen neupravovaným digitálním fotoaparátem Nikon D-700 za pomoci objektivu Nikkor 14-24/2,8. Tři třistasekundové expozice pořídil jeho autor za pomoci přenosné montáže Astrotrack. Zdenek Bardon je představitelem “bačkorové astronomie”, jak ji sám nazývá. Doma totiž pozoruje robotizovaným dalekohledem, který “vlastně dělá všechno sám”. Na výsledky jejich práce, astronoma i teleskopu, se můžete podívat na webové stránce www.bardon.cz.
Zdeněk Bardon. Autor: Foto: Archiv autora.A proč je v názvu Úpice? To není až tak složité. Zdeněk Bardon se astronomií zabývá již od dětství a část jeho cesty ke hvězdám se odehrála i na úpické hvězdárně, coby mladého účastníka “letních astronomických expedic”, prázdninových setkání astronomické mládeže. To však ještě není vše. Po mnoha letech se Zdeněk na úpickou hvězdárnu opět vrátil jako její velký příznivec. Navíc je členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti, která na hvězdárně má svém působiště a jeho jméno je známé i v souvislosti s astronomickou soutěží "Česká astrofotografie měsíce".
Kopule Hvězdárny v Úpici. Autor: Petr Horálek.Na začátku jsme napsali, že Zdeněk Bardon je amatérským astronomem. To je sice pravda, ovšem jen částečná. Firma Projectsoft, jejímž je společníkem, se kromě automatizace pivovarů a cukrovarů zabývá v posledních letech úspěšně modernizací řídících systémů astronomických dalekohledů. Jejich systémy nyní pohánějí dalekohledy od Ondřejova přes Kanárské ostrovy a Rusko až po Chile. A jeden z prvních řídících systémů pohybuje i dalekohledem v kopuli úpické hvězdárny.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
