Z Rasošek přes Úpici až na titulní stránku Astronomy Now
Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.
Oceněný snímek Mléčné dráhy v Chile. Autor: Zdeněk Bardon.Snímek byl pořízen neupravovaným digitálním fotoaparátem Nikon D-700 za pomoci objektivu Nikkor 14-24/2,8. Tři třistasekundové expozice pořídil jeho autor za pomoci přenosné montáže Astrotrack. Zdenek Bardon je představitelem “bačkorové astronomie”, jak ji sám nazývá. Doma totiž pozoruje robotizovaným dalekohledem, který “vlastně dělá všechno sám”. Na výsledky jejich práce, astronoma i teleskopu, se můžete podívat na webové stránce www.bardon.cz.
Zdeněk Bardon. Autor: Foto: Archiv autora.A proč je v názvu Úpice? To není až tak složité. Zdeněk Bardon se astronomií zabývá již od dětství a část jeho cesty ke hvězdám se odehrála i na úpické hvězdárně, coby mladého účastníka “letních astronomických expedic”, prázdninových setkání astronomické mládeže. To však ještě není vše. Po mnoha letech se Zdeněk na úpickou hvězdárnu opět vrátil jako její velký příznivec. Navíc je členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti, která na hvězdárně má svém působiště a jeho jméno je známé i v souvislosti s astronomickou soutěží "Česká astrofotografie měsíce".
Kopule Hvězdárny v Úpici. Autor: Petr Horálek.Na začátku jsme napsali, že Zdeněk Bardon je amatérským astronomem. To je sice pravda, ovšem jen částečná. Firma Projectsoft, jejímž je společníkem, se kromě automatizace pivovarů a cukrovarů zabývá v posledních letech úspěšně modernizací řídících systémů astronomických dalekohledů. Jejich systémy nyní pohánějí dalekohledy od Ondřejova přes Kanárské ostrovy a Rusko až po Chile. A jeden z prvních řídících systémů pohybuje i dalekohledem v kopuli úpické hvězdárny.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
