Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zachraňme středoevropský čas!

Zachraňme středoevropský čas!

Zachraňme středoevropský čas.
Autor: Shutterstock

Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v roce 2018. Píše se rok 2020 a stále ve střídání času pokračujeme.  Proč? Protože na tom, který čas bude zaveden celoročně, se mají dohodnout samotné členské státy. Termín zavedení celoročního času nyní není znám. Hvězdárna a planetárium Brno právě uvedla v život web Zachraňme středoevropský čas – www.stredoevropskycas.cz, který byl připraven ve spolupráci fyziologů a astronomů. Uvádí vědecké důkazy přemluvené do srozumitelného jazyka veřejnosti, proč má být v rozhodnutí o budoucím čase preferován středoevropský čas, který lze vnímat jako přírodní, symetrický. Vzpomeňme si na ně ze soboty na neděli, kdy – doufejme naposledy – použijeme letní čas.

Proč zavést středoevropský čas?

Ačkoliv se leckomu nelíbí, že by neměl dlouhé letní večery na zahradě, vědecké důvody z oblasti fyziologie mluví jasně.  Úvahu lze rozdělit do jednotlivých kroků:

  1. Střídání času je nesmysl, nikomu a ničemu dnes už neprospívá.
  2. Pokud střídání času pošleme do propadliště dějin, jaký čas si pak nechat? 
  3. Jedině ten, kdy je Slunce v pravé poledne nad jihem. 
  4. Proč? Pro náš organismus je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.
  5. Jediným řešením je středoevropský čas, tedy čas symetrický nebo ještě lépe řečeno přírodní.

Ad. 1 Střídání času ztratilo už dávno původní smysl. Ekonomickou úsporu dávných let nahradily ekonomické náklady na změnu času dvakrát ročně a také na letní klimatizování. Takže původně zamýšlené ekonomické úspory činily v posledních letech zlomky procenta. Řadě lidí přitom střídání času dělá problémy. Po dlouhých letech různých iniciativ tak Evropská unie přistoupila ke zrušení střídání času a zdálo se to být vyřešeno: střídání skončí, podobně jako například před několika lety v Rusku.

Ad. 2. Ale nějak nás nenapadlo, že by někdo měl řešit absurdní otázku: Když ne střídání, tak jaký čas? Nenapadlo nás to proto, že čas je historicky určen podle tzv. pásem tak, že Slunce je v pravé poledne nad jihem. U nás se ten čas jmenuje středoevropský čas. Lidé si však zvykli na výhody letního času v létě = dlouhé vlahé večery, a proto se objevily názory ponechat celoročně „letní čas“. Jen málokdo si však uvědomuje, že to má svou stinnou stránku v zimě.

Ad. 3. Proč středoevropský, který bychom také mohli nazvat symetrický nebo ještě lépe přírodní? Protože je symetrický vzhledem k východu Slunce, jeho poloze nad jihem v poledne a k západu Slunce. Protože trvale letní čas bude znamenat, že si sice užijeme letní večery a v létě nám je jedno, jestli vstáváme o hodinu později, protože světlo je od čtyř hodin, ale zato v zimě to bude ouvej. Kolem zimního slunovratu bude v devět ráno ještě tma a děti budou v zimě do školy chodit za tmy mnoho týdnů.

Ad. 4. Trvalé zavedení letního času je nesmysl. Když jsou lidé dotazováni během letní doby na preferenci pro zavedení celoročního času, každý si vybavuje výhody letního času, ale většinou nemyslí na to, jak to bude v zimě. Průzkumy veřejného myšlení se v zimě neprováděly, lidé by asi odpovídali jinak. Vědci fyziologové a odborné fyziologické společnosti z celé Evropy zdůrazňují nesmyslnost a škodlivost trvale letního času, protože pro člověka, jeho biorytmy a kognitivní výkon je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.

Ad. 5: Středoevropský čas - ten vyhovuje všem evropským státům, kromě těch hodně na východě – jako je Ukrajina, nebo hodně na západě, jako je třeba Portugalsko nebo Irsko. Ale tam už si hodinky stejně přetáčet musíte.  Přírodní (středoevropský) čas podporuje i Akademie věd České republiky, konkrétně její Fyziologický ústav.

Celoroční užívání letního času nám oproti středoevropskému času sice poskytne o dva měsíce delší období, kdy ještě ve 20 hodin večer bude venku světlo, zároveň ale přidá dvouměsíční období, kdy ještě v 8 hodin ráno bude venku tma nebo šero.

Samozřejmě, že jde skloubit trvale letní čas a změna pracovního režimu. Někteří lidé si svůj pracovní den mohou svobodně upravit na základě svého povolání, tedy v průběhu roku vstávat podle toho, jak vychází Slunce, v zimě klidně o hodinu déle. Ale s tradicí začátku směny ve fabrikách už od Marie Terezie v šest ráno je to pro drtivou většinu lidí utopie. Dalším argumentem je, že posun pracovní doby na pozdější hodinu ukrojí z večerní doby, kterou bychom v létě strávili na světle.

Nejsme v tom sami!

Shodně jako se k přírodnímu (středoevropskému) času stavějí čeští fyziologové (např. Fyziologický ústav AV ČR) jej podporují všechny evropské profesní instituce a organizace. Citujeme z prohlášení Evropské společnosti pro biologické rytmy určeného Evropské komisi: "Jako odborníci na biologické hodiny a spánek sledujeme iniciativu Evropské komise opustit každoroční změny času na jaře a na podzim na území Evropské unie. Chtěli bychom zdůraznit, že vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního času (středoevropský) je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Při tomto standardním čase bude více ranního světla v zimě a méně večerního světla v létě. To bude lépe synchronizovat biologické hodiny a lidé budou lépe spát vzhledem k jejich práci a školní době. Pocit tzv. "sociálního jetlagu" se ve srovnání s letním časem sníží, tělo bude fungovat lépe a duševní výkon se zlepší. Po celý rok bude Středoevropský čas (SEČ) zdravější než letní čas (SELČ). Přírodní čas zlepšuje náš spánek a bude zdravější pro naše srdce a naši hmotnost. Výskyt rakoviny se sníží a sníží se také spotřeba alkoholu a tabáku. Lidé budou psychologicky zdravější a zlepší se výkon ve škole a v zaměstnání. Zrušení střídání času nabídne jedinečnou příležitost ke zlepšení celkového zdraví zavedením standardního, přírodního  času." Doporučení jsou opřena o vědecké výsledky, shrnutí základních prací fyziologů najdete na webu Zachraňme středoevropský čas! 

Závěrem v jednoduchých tezích shrnuje ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek: "Odborníci poukazují na to, že správná synchronizace našich vnitřních hodin s denní dobou je nezbytná pro zdraví. A že porucha časové regulace souvisí s výskytem řady civilizačních chorob. Ponechání standardního času celoročně (tedy nikoliv letního) umožní lepší seřízení našich vnitřních hodin a přispěje ke zmírnění výskytu civilizačních chorob. Tak to udělejme."

Kontakty a další informace

Jiří Dušek, +420 775 35 45 55,
Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 2, 616 00 Brno

Pavel Suchan, +420 737 322 815,
Tiskový tajemník České astronomické společnosti

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stredoevropský čas - web



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Středoevropský čas


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »