Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Začíná cyklus přednášek o historii astronomie

Začíná cyklus přednášek o historii astronomie

Kočičí astronaut
Autor: Hester Qiang

Lze jít na přednášky o historii astronomie, které vás nejen poučí, ale i pobaví? Cyklus, který začíná na hvězdárně v Ďáblicích, má právě takový cíl. Už ve středu 20. 10. od 18 hodin se můžete těšit na "Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry". Cyklus připravil a přednáší dr. Ondřej Váša, Fakulta humanitních studií, Karlova Univerzita v Praze.

Harmonogram přednášek a témata

Středa 20. 10. od 18 hodin
1) Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry
https://www.planetum.cz/porad/schizofrenni-vesmir/

Schizofrenní vesmír neboli O čase, padajících hvězdách a kamenech z páry Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Schizofrenní vesmír neboli O čase, padajících hvězdách a kamenech z páry
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Anotace: Ještě na konci 18. století byl vesmír velice podivuhodným místem. Naše vlastní planeta se mnohým jevila jako stará polorozpadlá ruina nebo dokonce jako špinavá skládka odpadků, kdežto vesmír stále platil za vzor harmonie, čistoty a uspořádanosti. A především byl velice, velice mladým, sotva šestitisíciletým. A tak zatímco se zemských vyvřelin a propastí pomalu chápala rodící se geologie, vesmír zůstával doménou matematiky. Jak si ale v takové oddělené domácnosti poradit s meteory a meteority, fenoménem, který měli hvězdáři i snílci doslova před očima a zároveň si nikdy nebyli tak docela jisti, co vlastně vidí? Astrofyzici, astronomové i geologové matně tušili, že musí tyto nezvané hosty přijmout přinejmenším do střídavé péče, avšak to nejjednodušší vysvětlení, totiž že by na zemský povrch dopadalo kosmické smetí, byla dlouhou dobu nejen nepředstavitelnou, ale dokonce i nesnesitelnou. Natolik, že mnohem přijatelnějším vysvětlením byla kondenzace stokilových balvanů z oblačné páry. Přednáška vás prostřednictvím komentovaných uměleckých obrazů, ilustrací, fotografií a citací provede několika pozoruhodnými i úsměvnými milníky
postupného „zašpinění“ a „zestárnutí“ vesmíru a ukáže, jak se teprve adopcí padajících hvězd stal náš vesmír skutečným universem.

Středa 24. 11. od 18 hodin
2) Vaše kočka bude mít vlastní planetu neboli o nebi, pekle a dalších kosmických štacích
https://www.planetum.cz/porad/prednaska-planeta-pro-kocku/

Planeta pro kočku Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Planeta pro kočku
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Anotace: Isaac Newton mohl být nakrásně jedním z otců moderní astrofyziky, nicméně on a jeho následovníci neměli v průběhu 18. století většího problému s myšlenkou, že by se duše zvířat stěhovaly na Mars či že by hříšníci po své smrti nastoupili výkon trestu na jedné z komet. I hvězdy se nijak vehementně nebránily nařčení, že jsou ve skutečnosti obřími sopkami a celý vesmír se nachází v dutině obřího vykotlaného slunce. Kde se však tyto bizarní nápady vzaly? Přednáška na tuto otázku otázku odpoví sledem těch nejobskurnějších nápadů tzv. přírodních teologů a přiblíží tak jednu z nejpodivuhodnějších a zároveň nejpitoresknějších kapitol z dějin astronomie, v rámci které měly peklo i ráj v kosmu své světské souřadnice a Lajka by dostala svou druhou šanci.

Dále pak s měsíční frekvencí:

3) Asi zrovna nejsou doma neboli kde se vzalo, že ve vesmíru hledáme mimozemšťany

Anotace: Hledání mimozemských civilizací v žádném případě není výsadou S.E.T.I. či vědeckofantastických fantazií moderního věku a rozhodně není nijak „pokrokovou“ či „kacířskou“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ba co víc, byla to sama katolická církev, která existenci mimozemšťanů „uzákonila“ již v roce 1277, od kteréžto doby z našich představ o vesmíru nikdy nezmizeli. Na provokativní otázku fyzika Enrica Fermiho, totiž „kde tedy všichni jsou“, když by jimi měl být dle stoupenců obvyklosti vzniku života poset celý vesmír, však prozatím odpovídá rádiové ticho. Proč se tedy myšlenka mimozemských civilizací tak houževnatě drží při životě a neomezuje se zdaleka jen na sci–fi romány, nýbrž proniká i jako vlastní důvod kosmických cest do dlouhodobých (a drahých) plánů na kolonizaci Marsu, od americké N.A.S.A. přes SpaceX Elona Muska až po čínský kosmický program? Přednáška vás provede několika ne zcela známými zákrutami z dějin astronomie a ukáže, že myšlenka inteligentního života ve vesmíru není jen nějakým dodatkem či
hravou fantazií, doprovázející pozorování oblohy, nýbrž zcela klíčovým argumentem zodpovědným za rozvoj moderní astronomie. Jinými slovy, nejen „E.T. volá domů“, ale především my voláme E.T., abychom se mohli ve vesmíru cítit doma.

4) Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie

Anotace: Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie. Moderní astronauti se rekrutovali z řad zkušebních pilotů, v krvi však mají mořeplavbu a spíše než s kniplem si rozumí s kormidlem. Ostatně hovoříme především o kosmických lodích a let vzduchoprázdnem se více podobá plavbě než letu. Proč se však astronauti identifikují s Kolumbem a ne s bratry Wrigtovými a kdo byl vůbec prvním předobrazem moderního kosmického dobyvatele? Co má hluboký vesmír společného s divokým západem a proč kosmické agentury, mají-li odůvodňovat své rozpočty, citují z renesančních básní? Proč je každý astronaut tak trochu pirátem a ztroskotancem a čím se vlastně liší přistání v pustinách neobydlených planet od ztroskotání na nehostinných útesech? Přednáška vás prostřednictvím série obrazů, fotografií, básní, úryvků a citací
provede poetickými dějinami astronautiky a ukáže, že metafory stojící v pozadí dnešního úsilí sahají až k Danteho Božské komedii a jistému hříšníkovi, jehož „provinění“ dnešní kosmické agentury citují jako své krédo.

5) Máte moc pěkné tapety neboli od obdivu hvězd k hvězdným válkám

Anotace: Že hvězdy fascinují člověka od malička, je tak nějak nabíledni, co však má delikátní svit hvězd společného se zuřivostí válečného běsnění a co vlastně ztrácíme s věčným denním sněním pod městskou oblohou, z níž se stal jeden táhlý světélkující „šetřič obrazovky“? Závěrečná přednáška vás provede několika pozoruhodnými momenty filozofického tázání spojeného s noční oblohou: proč bylo vždy obtížné hvězdy malovat a čím se fotografie hvězdné oblohy blíží halucinaci? Jakým způsobem jsou do hvězdného nebe vetkány metafory přátelství a kudy vede cesta od obdivu otevřeného nočního nebe k sexuálním orgiím v uzavřených sklepeních? Kdy vlastně přestali filozofové ponocovat a jali se přemýšlet za denního světla?




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Ondřej Váša


48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal     Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východní mlhovina Řasy

HaOIII paleta východní části mlhoviny Řasy 20x300s Ha (Baader 7nm) 28x300s OIII (Baader 6nm) Gain 1600, Offset 25, bin 1x1 QHY 294MM Pro, EQ6R, SW 200/800, ZWO EAF, Baader Ha, OIII

Další informace »