Začíná cyklus přednášek o historii astronomie

Autor: Hester Qiang
Lze jít na přednášky o historii astronomie, které vás nejen poučí, ale i pobaví? Cyklus, který začíná na hvězdárně v Ďáblicích, má právě takový cíl. Už ve středu 20. 10. od 18 hodin se můžete těšit na "Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry". Cyklus připravil a přednáší dr. Ondřej Váša, Fakulta humanitních studií, Karlova Univerzita v Praze.
Harmonogram přednášek a témata
Středa 20. 10. od 18 hodin
1) Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry
https://www.planetum.cz/porad/schizofrenni-vesmir/
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
postupného „zašpinění“ a „zestárnutí“ vesmíru a ukáže, jak se teprve adopcí padajících hvězd stal náš vesmír skutečným universem.
Středa 24. 11. od 18 hodin
2) Vaše kočka bude mít vlastní planetu neboli o nebi, pekle a dalších kosmických štacích
https://www.planetum.cz/porad/prednaska-planeta-pro-kocku/
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Dále pak s měsíční frekvencí:
3) Asi zrovna nejsou doma neboli kde se vzalo, že ve vesmíru hledáme mimozemšťany
Anotace: Hledání mimozemských civilizací v žádném případě není výsadou S.E.T.I. či vědeckofantastických fantazií moderního věku a rozhodně není nijak „pokrokovou“ či „kacířskou“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ba co víc, byla to sama katolická církev, která existenci mimozemšťanů „uzákonila“ již v roce 1277, od kteréžto doby z našich představ o vesmíru nikdy nezmizeli. Na provokativní otázku fyzika Enrica Fermiho, totiž „kde tedy všichni jsou“, když by jimi měl být dle stoupenců obvyklosti vzniku života poset celý vesmír, však prozatím odpovídá rádiové ticho. Proč se tedy myšlenka mimozemských civilizací tak houževnatě drží při životě a neomezuje se zdaleka jen na sci–fi romány, nýbrž proniká i jako vlastní důvod kosmických cest do dlouhodobých (a drahých) plánů na kolonizaci Marsu, od americké N.A.S.A. přes SpaceX Elona Muska až po čínský kosmický program? Přednáška vás provede několika ne zcela známými zákrutami z dějin astronomie a ukáže, že myšlenka inteligentního života ve vesmíru není jen nějakým dodatkem či
hravou fantazií, doprovázející pozorování oblohy, nýbrž zcela klíčovým argumentem zodpovědným za rozvoj moderní astronomie. Jinými slovy, nejen „E.T. volá domů“, ale především my voláme E.T., abychom se mohli ve vesmíru cítit doma.
4) Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie
Anotace: Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie. Moderní astronauti se rekrutovali z řad zkušebních pilotů, v krvi však mají mořeplavbu a spíše než s kniplem si rozumí s kormidlem. Ostatně hovoříme především o kosmických lodích a let vzduchoprázdnem se více podobá plavbě než letu. Proč se však astronauti identifikují s Kolumbem a ne s bratry Wrigtovými a kdo byl vůbec prvním předobrazem moderního kosmického dobyvatele? Co má hluboký vesmír společného s divokým západem a proč kosmické agentury, mají-li odůvodňovat své rozpočty, citují z renesančních básní? Proč je každý astronaut tak trochu pirátem a ztroskotancem a čím se vlastně liší přistání v pustinách neobydlených planet od ztroskotání na nehostinných útesech? Přednáška vás prostřednictvím série obrazů, fotografií, básní, úryvků a citací
provede poetickými dějinami astronautiky a ukáže, že metafory stojící v pozadí dnešního úsilí sahají až k Danteho Božské komedii a jistému hříšníkovi, jehož „provinění“ dnešní kosmické agentury citují jako své krédo.
5) Máte moc pěkné tapety neboli od obdivu hvězd k hvězdným válkám
Anotace: Že hvězdy fascinují člověka od malička, je tak nějak nabíledni, co však má delikátní svit hvězd společného se zuřivostí válečného běsnění a co vlastně ztrácíme s věčným denním sněním pod městskou oblohou, z níž se stal jeden táhlý světélkující „šetřič obrazovky“? Závěrečná přednáška vás provede několika pozoruhodnými momenty filozofického tázání spojeného s noční oblohou: proč bylo vždy obtížné hvězdy malovat a čím se fotografie hvězdné oblohy blíží halucinaci? Jakým způsobem jsou do hvězdného nebe vetkány metafory přátelství a kudy vede cesta od obdivu otevřeného nočního nebe k sexuálním orgiím v uzavřených sklepeních? Kdy vlastně přestali filozofové ponocovat a jali se přemýšlet za denního světla?