Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Začíná cyklus přednášek o historii astronomie

Začíná cyklus přednášek o historii astronomie

Kočičí astronaut
Autor: Hester Qiang

Lze jít na přednášky o historii astronomie, které vás nejen poučí, ale i pobaví? Cyklus, který začíná na hvězdárně v Ďáblicích, má právě takový cíl. Už ve středu 20. 10. od 18 hodin se můžete těšit na "Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry". Cyklus připravil a přednáší dr. Ondřej Váša, Fakulta humanitních studií, Karlova Univerzita v Praze.

Harmonogram přednášek a témata

Středa 20. 10. od 18 hodin
1) Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry
https://www.planetum.cz/porad/schizofrenni-vesmir/

Schizofrenní vesmír neboli O čase, padajících hvězdách a kamenech z páry Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Schizofrenní vesmír neboli O čase, padajících hvězdách a kamenech z páry
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Anotace: Ještě na konci 18. století byl vesmír velice podivuhodným místem. Naše vlastní planeta se mnohým jevila jako stará polorozpadlá ruina nebo dokonce jako špinavá skládka odpadků, kdežto vesmír stále platil za vzor harmonie, čistoty a uspořádanosti. A především byl velice, velice mladým, sotva šestitisíciletým. A tak zatímco se zemských vyvřelin a propastí pomalu chápala rodící se geologie, vesmír zůstával doménou matematiky. Jak si ale v takové oddělené domácnosti poradit s meteory a meteority, fenoménem, který měli hvězdáři i snílci doslova před očima a zároveň si nikdy nebyli tak docela jisti, co vlastně vidí? Astrofyzici, astronomové i geologové matně tušili, že musí tyto nezvané hosty přijmout přinejmenším do střídavé péče, avšak to nejjednodušší vysvětlení, totiž že by na zemský povrch dopadalo kosmické smetí, byla dlouhou dobu nejen nepředstavitelnou, ale dokonce i nesnesitelnou. Natolik, že mnohem přijatelnějším vysvětlením byla kondenzace stokilových balvanů z oblačné páry. Přednáška vás prostřednictvím komentovaných uměleckých obrazů, ilustrací, fotografií a citací provede několika pozoruhodnými i úsměvnými milníky
postupného „zašpinění“ a „zestárnutí“ vesmíru a ukáže, jak se teprve adopcí padajících hvězd stal náš vesmír skutečným universem.

Středa 24. 11. od 18 hodin
2) Vaše kočka bude mít vlastní planetu neboli o nebi, pekle a dalších kosmických štacích
https://www.planetum.cz/porad/prednaska-planeta-pro-kocku/

Planeta pro kočku Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Planeta pro kočku
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Anotace: Isaac Newton mohl být nakrásně jedním z otců moderní astrofyziky, nicméně on a jeho následovníci neměli v průběhu 18. století většího problému s myšlenkou, že by se duše zvířat stěhovaly na Mars či že by hříšníci po své smrti nastoupili výkon trestu na jedné z komet. I hvězdy se nijak vehementně nebránily nařčení, že jsou ve skutečnosti obřími sopkami a celý vesmír se nachází v dutině obřího vykotlaného slunce. Kde se však tyto bizarní nápady vzaly? Přednáška na tuto otázku otázku odpoví sledem těch nejobskurnějších nápadů tzv. přírodních teologů a přiblíží tak jednu z nejpodivuhodnějších a zároveň nejpitoresknějších kapitol z dějin astronomie, v rámci které měly peklo i ráj v kosmu své světské souřadnice a Lajka by dostala svou druhou šanci.

Dále pak s měsíční frekvencí:

3) Asi zrovna nejsou doma neboli kde se vzalo, že ve vesmíru hledáme mimozemšťany

Anotace: Hledání mimozemských civilizací v žádném případě není výsadou S.E.T.I. či vědeckofantastických fantazií moderního věku a rozhodně není nijak „pokrokovou“ či „kacířskou“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ba co víc, byla to sama katolická církev, která existenci mimozemšťanů „uzákonila“ již v roce 1277, od kteréžto doby z našich představ o vesmíru nikdy nezmizeli. Na provokativní otázku fyzika Enrica Fermiho, totiž „kde tedy všichni jsou“, když by jimi měl být dle stoupenců obvyklosti vzniku života poset celý vesmír, však prozatím odpovídá rádiové ticho. Proč se tedy myšlenka mimozemských civilizací tak houževnatě drží při životě a neomezuje se zdaleka jen na sci–fi romány, nýbrž proniká i jako vlastní důvod kosmických cest do dlouhodobých (a drahých) plánů na kolonizaci Marsu, od americké N.A.S.A. přes SpaceX Elona Muska až po čínský kosmický program? Přednáška vás provede několika ne zcela známými zákrutami z dějin astronomie a ukáže, že myšlenka inteligentního života ve vesmíru není jen nějakým dodatkem či
hravou fantazií, doprovázející pozorování oblohy, nýbrž zcela klíčovým argumentem zodpovědným za rozvoj moderní astronomie. Jinými slovy, nejen „E.T. volá domů“, ale především my voláme E.T., abychom se mohli ve vesmíru cítit doma.

4) Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie

Anotace: Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie. Moderní astronauti se rekrutovali z řad zkušebních pilotů, v krvi však mají mořeplavbu a spíše než s kniplem si rozumí s kormidlem. Ostatně hovoříme především o kosmických lodích a let vzduchoprázdnem se více podobá plavbě než letu. Proč se však astronauti identifikují s Kolumbem a ne s bratry Wrigtovými a kdo byl vůbec prvním předobrazem moderního kosmického dobyvatele? Co má hluboký vesmír společného s divokým západem a proč kosmické agentury, mají-li odůvodňovat své rozpočty, citují z renesančních básní? Proč je každý astronaut tak trochu pirátem a ztroskotancem a čím se vlastně liší přistání v pustinách neobydlených planet od ztroskotání na nehostinných útesech? Přednáška vás prostřednictvím série obrazů, fotografií, básní, úryvků a citací
provede poetickými dějinami astronautiky a ukáže, že metafory stojící v pozadí dnešního úsilí sahají až k Danteho Božské komedii a jistému hříšníkovi, jehož „provinění“ dnešní kosmické agentury citují jako své krédo.

5) Máte moc pěkné tapety neboli od obdivu hvězd k hvězdným válkám

Anotace: Že hvězdy fascinují člověka od malička, je tak nějak nabíledni, co však má delikátní svit hvězd společného se zuřivostí válečného běsnění a co vlastně ztrácíme s věčným denním sněním pod městskou oblohou, z níž se stal jeden táhlý světélkující „šetřič obrazovky“? Závěrečná přednáška vás provede několika pozoruhodnými momenty filozofického tázání spojeného s noční oblohou: proč bylo vždy obtížné hvězdy malovat a čím se fotografie hvězdné oblohy blíží halucinaci? Jakým způsobem jsou do hvězdného nebe vetkány metafory přátelství a kudy vede cesta od obdivu otevřeného nočního nebe k sexuálním orgiím v uzavřených sklepeních? Kdy vlastně přestali filozofové ponocovat a jali se přemýšlet za denního světla?




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Ondřej Váša


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »