Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Začíná cyklus přednášek o historii astronomie

Začíná cyklus přednášek o historii astronomie

Kočičí astronaut
Autor: Hester Qiang

Lze jít na přednášky o historii astronomie, které vás nejen poučí, ale i pobaví? Cyklus, který začíná na hvězdárně v Ďáblicích, má právě takový cíl. Už ve středu 20. 10. od 18 hodin se můžete těšit na "Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry". Cyklus připravil a přednáší dr. Ondřej Váša, Fakulta humanitních studií, Karlova Univerzita v Praze.

Harmonogram přednášek a témata

Středa 20. 10. od 18 hodin
1) Schizofrenní vesmír neboli o čase, padajících hvězdách a kamenech z páry
https://www.planetum.cz/porad/schizofrenni-vesmir/

Schizofrenní vesmír neboli O čase, padajících hvězdách a kamenech z páry Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Schizofrenní vesmír neboli O čase, padajících hvězdách a kamenech z páry
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Anotace: Ještě na konci 18. století byl vesmír velice podivuhodným místem. Naše vlastní planeta se mnohým jevila jako stará polorozpadlá ruina nebo dokonce jako špinavá skládka odpadků, kdežto vesmír stále platil za vzor harmonie, čistoty a uspořádanosti. A především byl velice, velice mladým, sotva šestitisíciletým. A tak zatímco se zemských vyvřelin a propastí pomalu chápala rodící se geologie, vesmír zůstával doménou matematiky. Jak si ale v takové oddělené domácnosti poradit s meteory a meteority, fenoménem, který měli hvězdáři i snílci doslova před očima a zároveň si nikdy nebyli tak docela jisti, co vlastně vidí? Astrofyzici, astronomové i geologové matně tušili, že musí tyto nezvané hosty přijmout přinejmenším do střídavé péče, avšak to nejjednodušší vysvětlení, totiž že by na zemský povrch dopadalo kosmické smetí, byla dlouhou dobu nejen nepředstavitelnou, ale dokonce i nesnesitelnou. Natolik, že mnohem přijatelnějším vysvětlením byla kondenzace stokilových balvanů z oblačné páry. Přednáška vás prostřednictvím komentovaných uměleckých obrazů, ilustrací, fotografií a citací provede několika pozoruhodnými i úsměvnými milníky
postupného „zašpinění“ a „zestárnutí“ vesmíru a ukáže, jak se teprve adopcí padajících hvězd stal náš vesmír skutečným universem.

Středa 24. 11. od 18 hodin
2) Vaše kočka bude mít vlastní planetu neboli o nebi, pekle a dalších kosmických štacích
https://www.planetum.cz/porad/prednaska-planeta-pro-kocku/

Planeta pro kočku Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Planeta pro kočku
Autor: Lenka Vaňousová, Planetum
Anotace: Isaac Newton mohl být nakrásně jedním z otců moderní astrofyziky, nicméně on a jeho následovníci neměli v průběhu 18. století většího problému s myšlenkou, že by se duše zvířat stěhovaly na Mars či že by hříšníci po své smrti nastoupili výkon trestu na jedné z komet. I hvězdy se nijak vehementně nebránily nařčení, že jsou ve skutečnosti obřími sopkami a celý vesmír se nachází v dutině obřího vykotlaného slunce. Kde se však tyto bizarní nápady vzaly? Přednáška na tuto otázku otázku odpoví sledem těch nejobskurnějších nápadů tzv. přírodních teologů a přiblíží tak jednu z nejpodivuhodnějších a zároveň nejpitoresknějších kapitol z dějin astronomie, v rámci které měly peklo i ráj v kosmu své světské souřadnice a Lajka by dostala svou druhou šanci.

Dále pak s měsíční frekvencí:

3) Asi zrovna nejsou doma neboli kde se vzalo, že ve vesmíru hledáme mimozemšťany

Anotace: Hledání mimozemských civilizací v žádném případě není výsadou S.E.T.I. či vědeckofantastických fantazií moderního věku a rozhodně není nijak „pokrokovou“ či „kacířskou“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ba co víc, byla to sama katolická církev, která existenci mimozemšťanů „uzákonila“ již v roce 1277, od kteréžto doby z našich představ o vesmíru nikdy nezmizeli. Na provokativní otázku fyzika Enrica Fermiho, totiž „kde tedy všichni jsou“, když by jimi měl být dle stoupenců obvyklosti vzniku života poset celý vesmír, však prozatím odpovídá rádiové ticho. Proč se tedy myšlenka mimozemských civilizací tak houževnatě drží při životě a neomezuje se zdaleka jen na sci–fi romány, nýbrž proniká i jako vlastní důvod kosmických cest do dlouhodobých (a drahých) plánů na kolonizaci Marsu, od americké N.A.S.A. přes SpaceX Elona Muska až po čínský kosmický program? Přednáška vás provede několika ne zcela známými zákrutami z dějin astronomie a ukáže, že myšlenka inteligentního života ve vesmíru není jen nějakým dodatkem či
hravou fantazií, doprovázející pozorování oblohy, nýbrž zcela klíčovým argumentem zodpovědným za rozvoj moderní astronomie. Jinými slovy, nejen „E.T. volá domů“, ale především my voláme E.T., abychom se mohli ve vesmíru cítit doma.

4) Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie

Anotace: Od napnutých plachet k warp pohonu neboli dobývání kosmu jako jedna velká Božská komedie. Moderní astronauti se rekrutovali z řad zkušebních pilotů, v krvi však mají mořeplavbu a spíše než s kniplem si rozumí s kormidlem. Ostatně hovoříme především o kosmických lodích a let vzduchoprázdnem se více podobá plavbě než letu. Proč se však astronauti identifikují s Kolumbem a ne s bratry Wrigtovými a kdo byl vůbec prvním předobrazem moderního kosmického dobyvatele? Co má hluboký vesmír společného s divokým západem a proč kosmické agentury, mají-li odůvodňovat své rozpočty, citují z renesančních básní? Proč je každý astronaut tak trochu pirátem a ztroskotancem a čím se vlastně liší přistání v pustinách neobydlených planet od ztroskotání na nehostinných útesech? Přednáška vás prostřednictvím série obrazů, fotografií, básní, úryvků a citací
provede poetickými dějinami astronautiky a ukáže, že metafory stojící v pozadí dnešního úsilí sahají až k Danteho Božské komedii a jistému hříšníkovi, jehož „provinění“ dnešní kosmické agentury citují jako své krédo.

5) Máte moc pěkné tapety neboli od obdivu hvězd k hvězdným válkám

Anotace: Že hvězdy fascinují člověka od malička, je tak nějak nabíledni, co však má delikátní svit hvězd společného se zuřivostí válečného běsnění a co vlastně ztrácíme s věčným denním sněním pod městskou oblohou, z níž se stal jeden táhlý světélkující „šetřič obrazovky“? Závěrečná přednáška vás provede několika pozoruhodnými momenty filozofického tázání spojeného s noční oblohou: proč bylo vždy obtížné hvězdy malovat a čím se fotografie hvězdné oblohy blíží halucinaci? Jakým způsobem jsou do hvězdného nebe vetkány metafory přátelství a kudy vede cesta od obdivu otevřeného nočního nebe k sexuálním orgiím v uzavřených sklepeních? Kdy vlastně přestali filozofové ponocovat a jali se přemýšlet za denního světla?




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Ondřej Váša


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční krátery a moře

Další informace »