Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zapojte se do fotografické soutěže o nejkrásnější portrét Slunce

Zapojte se do fotografické soutěže o nejkrásnější portrét Slunce

Polibek Slunci...
Autor: Paul Kingston/NPP

Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, město Opočno a obec Přepychy vyhlásily pro širokou veřejnost fotografickou soutěž s názvem „Slunce ve všech podobách“. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení naší mateřské hvězdy. Soutěž probíhá až do 15. září a ve hře jsou pochopitelně hodnotné ceny. Těšíme se na snímky!

V roce 2014 to nebyly jen hvězdy

Knihovna U Mokřinky je malá knihovna v obci Mokré na Rychnovsku, která pořádá spoustu zajímavých akcí a soutěží. Jednou z těchto společných akcí je i fotografická soutěž, jejíž první ročník proběhl v roce 2014. Soutěže se zúčastnilo 26 fotografů s 61 snímky na téma „Pohled, který mě vzal za srdce“. A bylo to doslova. Vznikla nádherná fotogalerie snímků různých žánrů: přírody, dětí, milované ženy, zvířat, domácích miláčků, brouků, hmyzu, věcí, domů, nejen z našeho regionu, ale i z druhého konce světa. Je vidět, že každého chytne za srdce něco jiného.

Vyhodnocení se konalo na konci roku a ujal se ho fotograf a šéfredaktor Hradeckého deníku Jan Pruška, který do Mokrého přivezl svoji výstavu fotografií z cest po Africe. Návštěvníci si mohli nejen prohlédnout krásné fotografie, ale také poslechnout vyprávění o této cestě.

Letos se soutěží o nejzajímavější fotky Slunce

Zatmění Slunce 20. března 2015 v Chomutově Autor: Pavel Pintr
Zatmění Slunce 20. března 2015 v Chomutově
Autor: Pavel Pintr
Ve spolupráci s pardubickou hvězdárnou knihovna U Mokřinky pořádá i občasné přednášky a pozorování oblohy pro veřejnost. A v letošním roce se síly spojily a druhý ročník je zaměřen na téma „Slunce ve všech podobách“. Fotografie pochopitelně nemusí být astronomické, ale motiv naší nejbližší hvězdy je povinný. Zasílat tak můžete nejrůznější momentky z dovolené, ale rozhodně zaujmou i snímky zachycující jevy spojené se Sluncem – ať už na jeho povrchu nebo třeba atmosférické úkazy poblíž Slunce. Vzpomenout můžete například i na letošní zatmění Slunce. Hodnotí se zejména estetický dojem a originalita. Fantazii se ovšem meze nekladou.

Partnery soutěže jsou: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích; Petr Horálek – astrofotograf, cestovatel a popularizátor astronomie; Česká astronomická společnost, město Opočno a obec Přepychy. Jednou z hlavních cen je kniha Petra Horálka „Tajemná zatmění“.

Podmínky soutěže

  • Účastník soutěže zašle na níže uvedenou adresu nejvýše 2 ks fotografií s motivem „Slunce“.
  • Přihláška do soutěže musí obsahovat: jméno soutěžícího, bydliště, telefon a e-mail k závěrečnému vyhodnocení a souhlas se zveřejněním fotografií
  • Fotografie dále musí obsahovat: název a místo focení
  • Fotografie můžete posílat do 15. září 2015
  • Adresa pro zasílání: kronika.mokre@seznam.cz

Vyhodnocení

Fotografie budou vystaveny v knihovně a na www.obecmokre.cz/knihovna, kde bude probíhat hlasování veřejnosti. O výsledcích se pak rozhodne během září 2015 a výsledky budou vyhlášeny počátkem října 2015.

Kontakty

Dagmar Honsnejmanová
knihovnice a organizátorka soutěže
E-mail: kronika.mokre@seznam.cz
Telefon: 601 339 859

Petr Komárek
vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích
Email: info@astropardubice.cz
Telefon: 603 165 366

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Knihovna U Mokřinky
[2] Zatmění Slunce 20. března - galerie čtenářů
[3] Kniha Tajemná zatmění



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Soutěž , Slunce, Astrofotografie 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »