Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zařízením MATISSE pro interferometr VLTI prošlo první světlo
Jiří Srba Vytisknout článek

Zařízením MATISSE pro interferometr VLTI prošlo první světlo

Přístroj MATISSE pro interferometr VLTI provedl první pozorování
Autor: ESO/MATISSE consortium

V současnosti nejvýkonnější interferometrický přístroj pro blízkou infračervenou oblast   Nový přístroj MATISSE pro interferometr VLTI pracující na observatoři ESO/Paranal v severním Chile úspěšně provedl svá první pozorování. MATISSE je dosud nejvýkonnější zařízení na světě pro interferometrii v blízké infračervené oblasti elektromagnetického záření. Data s vysokým rozlišením a spektroskopická měření získaná s jeho pomocí budou využívána ke studiu mladých hvězd, v jejichž okolí probíhá vývoj planet, nebo oblastí ležících v těsné blízkosti superhmotných černých děr v centrech galaxií. První pozorování přístrojem MATISSE bylo provedeno s využitím menších pomocných teleskopů interferometru VLTI a zaměřilo se na některé z nejjasnějších stálic na noční obloze včetně hvězd Sirius, Rigel nebo Betelgeuse. Ukázalo se, že zařízení funguje bez problémů.  

V současnosti nejvýkonnější interferometrický přístroj pro blízkou infračervenou oblast

Přístroj MATISSE (Multi AperTure mid-Infrared SpectroScopic Experiment) pozoruje infračervené záření (infrared light), tedy oblast elektromagnetického vlnění mezi viditelným světlem a mikrovlnným zářením, v rozsahu od 3 do 13 mikrometrů [1]. Jedná se o spektro-interferometr druhé generace pro dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope), který je schopen současně využívat několik teleskopů a přitom těžit z vlnových vlastností světla. Díky zařízení MATISSE může VLTI poskytovat mnohem detailnější snímky kosmických objektů v této spektrální oblasti, než kterýkoliv existující nebo plánovaný dalekohled na světě.

Po dvanácti letech vývoje, na kterém pracoval rozsáhlý tým inženýrů a astronomů z Francie, Německa, Rakouska, Nizozemí a ESO, a po dlouhém období instalace a testování tohoto složitého přístroje, ukázala první pozorování, že MATISSE pracuje dle předpokladů [2].

Při prvním pozorování přístrojem MATISSE se vědci zaměřili na rudého veleobra Betelgeuse, u nějž se předpokládá, že v následujících několika stovkách tisíc let exploduje jako supernova. Ukázalo se, že tato mohutná hvězda stále skrývá řadu tajemství [3]. Nově získaná data poskytují důkazy, že Betelgeuse vypadá jinak velká, pokud ji pozorujeme v různých vlnových délkách. Získaná pozorování astronomům pomohou v dalším studiu okolí této hvězdy a procesů, které vedou k vyvrhování značného množství hmoty do jejího okolí.

Bruno Lopez (Observatoire de la Côte d’Azur – OCA, Nice, Francie), vedoucí vědecký pracovník konstrukčního týmu přístroje MATISSE, přibližuje unikátní možnosti tohoto zařízení: „Rozlišení snímků získaných jedním teleskopem je limitováno průměrem jeho primárního zrcadla. Abychom získali lepší rozlišení, spojíme a necháme interferovat světlo ze čtyř dalekohledů systému VLT. Díky tomu je přístroj MATISSE schopen v oblasti vlnových délek 3–13 μm pořídit ty nejostřejší snímky na světě. Svým pozorováním podpoří výzkum, který v nedaleké budoucnosti začne provádět nový Kosmický teleskop Jamese Webba.“

Předpokládá se, že data získaná pomocí přístroje MATISSE přispějí k poznání v řadě oblastí základního astronomického výzkumu. Zaměří se především na průzkum vnitřních oblastí protoplanetárních disků kolem mladých hvězd, kde se rodí nové planety, také na studium vlastností hvězd v různých stádiích vývoje, nebo pozorování těsného okolí superhmotných černých děr (supermassive black holes) v jádrech galaxií.

Thomas Henning, ředitel Max Planck Institute for Astronomy (MPIA) v Heidelbergu (Německo) a jeden z hlavních vědeckých pracovníků projektu MATISSE, doplňuje: „Doufáme, že pozorováním vnitřních oblastí protoplanetárních disků pomocí přístroje MATISSE se nám podaří odhalit původ řady důležitých minerálů, které tyto disky obsahují – minerálů, které se následně uplatňují při vývoji kamenných planet podobných Zemi.“

Walter Jaffe (University of Leiden, Nizozemí) a Gerd Weigelt (Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Bonn, Německo), oba vědečtí pracovníci projektu, dodávají: „MATISSE nám poskytne působivé záběry oblastí s probíhajícím vývojem planet, vícenásobných hvězdných systémů, nebo prachových disků obklopujících superhmotné černé díry. Doufáme také, že se nám podaří pozorovat detaily v atmosférách obřích planet Sluneční soustavy nebo ještě exotičtější útvary, jakými jsou vulkány na Jupiterově měsíci Io.“

MATISSE je schopen kombinovat světelné svazky až ze čtveřice hlavních (Unit Telescopes, UT) nebo pomocných (Auxiliary Telescopes, AT) teleskopů systému VLTI a pořizovat jak obrazová tak spektrální pozorování. Kombinace MATISSE/VLTI díky tomu nabízí zobrazovací schopnosti dalekohledu o průměru až 200 m a je schopna produkovat ty nejdetailnější záběry, jaké byly dosud pořízeny v oboru středního infračerveného záření.

První testy přístroje byly provedeny pouze s pomocnými teleskopy AT, další pozorování se čtveřicí hlavních dalekohledů UT/VLT jsou plánována během několika měsíců.

V přístroji MATISSE se světlo astronomického objektu získané jednotlivými teleskopy skládá a výsledkem je interferenční obrazec (interferometrie), který nese informaci o vzhledu. Obraz objektu může být následně rekonstruován na základě informací uložených v interferenčním obrazci.

První světlo pro přístroj MATISSE představuje z pohledu současné optické a infračervené interferometrie velmi významný krok kupředu. Umožní astronomům získat interferometrické snímky s jemnějšími detaily a v širším pásmu vlnových délek, než je dnes možné. MATISSE bude svou činností doplňovat také výzkum prováděný pomocí přístrojů plánovaných pro dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), konkrétně zobrazovacího spektroskopu pro infračervenou oblast METIS (Mid-infrared ELT Imager and Spectrograph). Úkolem pro přístroje MATISSE bude sledovat jasnější objekty než METIS, ale s větším úhlovým rozlišením.

Andreas Glindemann, manažer projektu MATISSE při ESO, dodává: “Bylo potřeba zapojit do práce mnoho lidí během řady let, aby se přístroj MATISSE stal skutečností. Je to úžasný pocit vidět, že naše zařízení pracuje tak skvěle. Už se nemůžeme dočkat, jaké vzrušující vědecké výsledky přinese!

Poznámky

[1] Přístroj MATISSE byl navržen, financován a postaven konsorciem několika institucí (INSU-CNRS, Paříž a OCA, Nice – Francie; MPIA, MPIfR a University of Kiel – Německo; NOVA a University of Leiden – Nizozemí; University of Vienna – Rakousko) v těsné spolupráci s ESO. Výrobu přístroje podporovaly rovněž Konkoly Observatory a Cologne University.

[2] MATISSE je posledním ze sady přístrojů nové generace pro VLT/VLTI, který byl instalován na observatoři Paranal. Pro interferometr VINCI to znamená, že téměř na den přesně 17 let poté, co pořídil první záznam interferenčního obrazce pomocí přístroje VINCI a dvojice siderostatů, byla kompletní sada přístrojů první generace nahrazena novými – PIONIER, GRAVITY a MATISSE, které jsou všechny schopny využívat čtveřici teleskopů (AT nebo UT) a společně pokrývají široký rozsah vlnových délek.    

[3] Betelgeuse byla první hvězdou, jejíž kotouček se podařilo interferometricky rozlišit (Michelson, Pease, 1920). Byla použita také jako jasný testovací cíl při prvních pozorováních staršími interferometrickými přístroji pro střední infračervené pásmo na VLTI (včetně MIDI).

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Andreas Glindemann; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49-89-32006-590; Email: aglindem@eso.org

Paul Bristow; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49-89-32006-506; Email: bristowp@eso.org

Bruno Lopez; Laboratoire J.-L. Lagrange, Observatoire de la Côte d'Azur; Nice, France; Tel.: +33 4 92 00 31 46; Email: bruno.lopez@oca.eu

Stéphane Lagarde; Laboratoire J.-L. Lagrange, Observatoire de la Côte d'Azur; Nice, France; Tel.: +33 4 92 00 31 46; Email: stephane.lagarde@oca.eu

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva eso1808



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: MATISSE, ESO/VLTI, Tisková zpráva ESO


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »