Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel čestný člen ČAS RNDr. Ladislav Křivský, CSc.

Zemřel čestný člen ČAS RNDr. Ladislav Křivský, CSc.

RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)
RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)
Smutná zpráva: 24. dubna navždy opustil naše řady RNDr. Ladislav Křivský, CSc., dlouholetý člen České astronomické společnosti, od r. 2001 její čestný člen, člověk mimořádných kvalit jak odborných, tak i lidských. Neměl ale rád, když se o tom příliš psalo nebo mluvilo. Vždy, když jsem o něm někde napsala nebo řekla něco vážného a pochvalného, když jsem vypočítávala jeho zásluhy a úspěchy, se na mne zlobil. Více si cenil, když lidé vzpomínali na jeho veselé a někdy až neskutečné historky a zážitky, kterých prožil na rozdíl od většiny jiných lidí možná i několik za den (nepatrnou část z nich zveřejnil ve své publikaci „Já a moje panoptikum“). Snad mi protentokrát promine, že přece jen nasadím trošku vážnější tón a připomenu alespoň to nejdůležitější, co po něm zde navždy zůstalo.

Fotografie: RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)

RNDr. Ladislav Křivský, CSc. se narodil 8.12.1925. Členem nejdříve Československé, později České astronomické společnosti, byl od r. 1945 jako člen sluneční sekce, v níž vyvíjel většinu svých aktivit. Řadu let byl i jejím předsedou. Několik volebních období pracoval v Hlavním výboru ČAS.

Vystudoval a pracoval nejdříve v oboru meteorologie, ale při první příležitosti, která se mu naskytla, se začal věnovat astronomii a to i přesto, že to pro něj znamenalo určité materiální ztráty. A astronomii zůstal věrný až do konce svého života i přesto, že ne vždy díky jistému režimu byl uznáván tak, jak by si to jeho osobnost i jeho objevy zasloužily.

Nejvíce času věnoval sluneční fyzice, a to především vzniku a vývoji sluneční aktivity. Publikované práce z tohoto oboru lze počítat na stovky, z nichž jednou z nejvýznamnějších je monografie "Solar proton flares and their prediction", která vyšla v r. 1977. Na základě jím získaných poznatků z této oblasti sluneční fyziky začal vydávat týdenní předpovědi sluneční aktivity, které mají velký význam pro kosmonautiku, ale i pro řadu různých odvětví národního hospodářství a o něž byl velký zájem nejen u nás, ale i v zahraničí. Významnou roli sehrál též při sledování a výzkumu jevů souvisejících, jakými jsou např. polární záře.

Vedle rozsáhlých teoretických znalostí byl i vynikajícím pozorovatelem a měl velké schopnosti syntézy. Díky tomu byl i velmi významnou osobností při řešení problémů vztahů Slunce - Země. I zde publikoval řadu prací, mimo jiného byl spoluautorem třídílné publikace "Faktory slnečnej a geomagnetickej aktivity v životnom prostredí", vydané tehdy tzv. komplexní racionalizační brigádou "Štúdium biotropnej schopnosti synergetického pôsobení faktorov kosmogénneho charakteru so zretelom na potreby celospolečenskej praxe", jíž byl členem. Byl spoluzakladatelem Československé bioklimatologické společnosti, kde řadu let pracoval v hlavním výboru a působil i v Meteorologické společnosti.

Je duchovním otcem interdisciplinárního semináře "Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí", který každoročně probíhá v Úpici a který bude letos již po dvacáté osmé. Každoročně, pokud mu to dovolil jeho zdravotní stav, se ho i aktivně zúčastňoval (semináře se začaly pořádat z velké části na jeho popud a i název tohoto semináře je jeho dílem).

Nezanedbatelné jsou i jeho objevy a úspěchy v dalších oborech, jako je např. meteorologie (teorie vlivu pádu planetek do oceánu na změnu klimatu Země), planetární astronomie (vysvětlení vzniku tvaru měsíčních kráterů), egyptologie (vysvětlení některých záhad kolem stavby egyptských pyramid na základě jeho pozorování Slunce).

Byl i výborným popularizátorem. Své znalosti a zkušenosti předával veřejnosti formou populárních článků a řady přednášek, vystupoval v rozhlase, televizi. Byl autorem nebo spoluautorem řady knih, z nichž jmenujme alespoň knihy "Slunce náš život" a "Slunce z kosmického prostoru". Významnou mírou se též podílel na výchově mladých vědců či adeptů na vědu.

Dr. Křivského jsem poznala krátce po skončení mých studií v r. 1976, kdy jsem začala pracovat na hvězdárně v Úpici. A pak jsem ho potkávala často, na různých seminářích, při přípravě našich společných odborných prací, při společných odborných diskuzích za mých pobytů na AsÚ v Ondřejově, kde převážnou část svého života pracoval. Vedl mé první a později i další krůčky ve světě sluneční fyziky. A ze všeho nejhezčí bylo, když jsme při mých pobytech v Ondřejově přerušili práci a šli na procházku do hezkého ondřejovského okolí. Dr. Křivský věděl hodně o přírodě a historii a uměl o tom moc hezky vyprávět. A tak naše společné procházky byly pro mne všestranným přínosem a vždy nezapomenutelným zážitkem.

Stejně tak krásné byly chvilky, kdy jsme u sklenky dobrého vínka seděli a diskutovali o věcech odborných i běžných lidských. A člověk si v takových chvílích vůbec neuvědomuje, jak ten čas běží. Proto se mi vůbec nechce věřit, že dr. Křivský již není mezi námi, že již nikdy si spolu nepřipijeme vínkem, ve kterém se nevyznal o nic hůř než ve sluneční fyzice, že již nikdy se nebudeme spolu procházet krásnou přírodou a že již nikdy od něj neuslyším některý další z jeho neskutečných příběhů. Je to velmi smutné loučení.




O autorovi

Eva Marková

Vystudovala  MFF UK, obor fyzika, specializace Astronomie a astrofyzika. Od r. 1976 pracovala na Hvězdárně v Úpici, kde se v r. 1986 stala ředitelkou. Po celou dobu svého působení na hvězdárně se kromě popularizace astronomie a práce s mládeží zabývala studiem sluneční aktivity a vztahů Slunce - Země. Nedílnou a velmi důležitou součástí této  odborné činnosti bylo též studium sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Proto  v r. 1990 počala organizovat expedice za pozorováním tohoto jevu. Celkem  zorganizovala 12 expedic, osobně  se zúčastnila jedenácti, z toho 9 bylo úspěšných.

Do České astronomické společnosti  vstoupila v r. 1976. Od svého vstupu až dosud je členkou Východočeské (dříve Úpické a ještě dříve Hradecké) pobočky a Sluneční sekce, kde řadu let vykonává funkci předsedy. Několik let  též pracovala ve Výkonném výboru ČAS. V letech 2004 – 2010  byla předsedkyní ČAS. Kromě ČAS je členkou několika dalších vědeckých společností, jako je Česká bioklimatologická společnost a Jednota českých matematiků a fyziků.

Jejími koníčky jsou astronomie, sport, cestování.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »