Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Známý spisovatel Pavel Toufar bude přednášet na Hvězdárně v Úpici

Známý spisovatel Pavel Toufar bude přednášet na Hvězdárně v Úpici

Pavel Toufar v roce 2011. Autor: Svět knihy, Wiki.
Pavel Toufar v roce 2011.
Autor: Svět knihy, Wiki.
V pátek 4. října 2013 se od 19 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční přednáška populárního českého spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara. Vzácný host bude povídat na téma „4. října 1957 – nejen první družice“. Ve svém povídání tak zrekapituluje kosmonautiku od prvních významných milníků až po současnost. Že si vybral právě takové téma na takový den, není vůbec náhoda – 4. října uplyne 56 let od vypuštění legendární družice Sputnik na oběžnou dráhu Země. Po přednášce bude pochopitelně následovat beseda a autogramiáda.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Bude to již 56 let od vypuštění první umělé družice na oběžnou dráhu Země. Polovina současné generace tento milník pochopitelně zná jen z vyprávění, ovšem vše, co následovalo, se dostalo do povědomí snad každého z nás. Závod o vesmír mezi dvěma velmocemi – USA a tehdejším Sovětským svazem – pomyslně završilo dobytí Měsíce v červenci roku 1969. Ovšem i od legendárního Armstrongova „malého kroku“ uplynula již dlouhá řádka let. Nyní vesmír dobývají první Číňané, nadzemský prostor vyplňují dálnice umělých družic, do vesmíru se s nadsázkou dá letět za příplatek jako na túru a nad hlavami se nám znenadání podařilo vybudovat obrovskou Mezinárodní kosmickou stanici. Jaký úděl měla kosmonautika za poslední desítky let? A kam směřuje v letech následujících? I na to se nám pokusí Pavel Toufar zodpovědět.

Dobytí Měsíce v roce 1969. Autor: NASA.
Dobytí Měsíce v roce 1969.
Autor: NASA.
Všechny ty události byly nesmírně zajímavé,“ popisuje Toufar vývoj kosmonautiky od roku 1957 k tématu své přednášky, „a všechny z nich nabízí inspiraci k tématům ryze aktuálním. Podíváme se proto nejen na pilotované lety lunárního programu, ale i na vztah lidstva k bezpilotnímu výzkumu. Zastavíme se rovněž i nad úmrtími některých významných osobností, které jsou spojeny s určitými mezníky v kosmonautice.

Pavel Toufar (* 13. července 1948, Praha) je významný český spisovatel, novinář, televizní redaktor, popularizátor kosmonautiky a scénárista. Po dokončení právnických studií na Karlově univerzitě byl díky svému referátu na 24. kongresu Mezinárodní astronautické federace přijat za řádného člena Mezinárodního institutu kosmického práva. Je autorem desítek knih (jmenujme např. Křižovatky vzdušných cest z r. 1980), držitel ceny ČSAV za popularizaci vědy v roce 1985, držitel ceny Egona Irwina Kishe za knihu Smrt číhá mezi hvězdami z roku 1997 nebo čestný člen Kosmo klubu. V roce 1969 napsal nejvíce tuzemských reportáží okolo legendárního letu Apolla 11. V 80. letech byl redaktorem Televizních zpráv ČT a rovněž se podílel na scénáři k filmu Modrá Planeta z roku 1979. V současnosti se aktivně podílí na mezinárodním kosmickém experimentu Mars-500.

Tisková zpráva ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF

Marcel Bělík
ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »