Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Známý spisovatel Pavel Toufar bude přednášet na Hvězdárně v Úpici

Známý spisovatel Pavel Toufar bude přednášet na Hvězdárně v Úpici

Pavel Toufar v roce 2011. Autor: Svět knihy, Wiki.
Pavel Toufar v roce 2011.
Autor: Svět knihy, Wiki.
V pátek 4. října 2013 se od 19 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční přednáška populárního českého spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara. Vzácný host bude povídat na téma „4. října 1957 – nejen první družice“. Ve svém povídání tak zrekapituluje kosmonautiku od prvních významných milníků až po současnost. Že si vybral právě takové téma na takový den, není vůbec náhoda – 4. října uplyne 56 let od vypuštění legendární družice Sputnik na oběžnou dráhu Země. Po přednášce bude pochopitelně následovat beseda a autogramiáda.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Bude to již 56 let od vypuštění první umělé družice na oběžnou dráhu Země. Polovina současné generace tento milník pochopitelně zná jen z vyprávění, ovšem vše, co následovalo, se dostalo do povědomí snad každého z nás. Závod o vesmír mezi dvěma velmocemi – USA a tehdejším Sovětským svazem – pomyslně završilo dobytí Měsíce v červenci roku 1969. Ovšem i od legendárního Armstrongova „malého kroku“ uplynula již dlouhá řádka let. Nyní vesmír dobývají první Číňané, nadzemský prostor vyplňují dálnice umělých družic, do vesmíru se s nadsázkou dá letět za příplatek jako na túru a nad hlavami se nám znenadání podařilo vybudovat obrovskou Mezinárodní kosmickou stanici. Jaký úděl měla kosmonautika za poslední desítky let? A kam směřuje v letech následujících? I na to se nám pokusí Pavel Toufar zodpovědět.

Dobytí Měsíce v roce 1969. Autor: NASA.
Dobytí Měsíce v roce 1969.
Autor: NASA.
Všechny ty události byly nesmírně zajímavé,“ popisuje Toufar vývoj kosmonautiky od roku 1957 k tématu své přednášky, „a všechny z nich nabízí inspiraci k tématům ryze aktuálním. Podíváme se proto nejen na pilotované lety lunárního programu, ale i na vztah lidstva k bezpilotnímu výzkumu. Zastavíme se rovněž i nad úmrtími některých významných osobností, které jsou spojeny s určitými mezníky v kosmonautice.

Pavel Toufar (* 13. července 1948, Praha) je významný český spisovatel, novinář, televizní redaktor, popularizátor kosmonautiky a scénárista. Po dokončení právnických studií na Karlově univerzitě byl díky svému referátu na 24. kongresu Mezinárodní astronautické federace přijat za řádného člena Mezinárodního institutu kosmického práva. Je autorem desítek knih (jmenujme např. Křižovatky vzdušných cest z r. 1980), držitel ceny ČSAV za popularizaci vědy v roce 1985, držitel ceny Egona Irwina Kishe za knihu Smrt číhá mezi hvězdami z roku 1997 nebo čestný člen Kosmo klubu. V roce 1969 napsal nejvíce tuzemských reportáží okolo legendárního letu Apolla 11. V 80. letech byl redaktorem Televizních zpráv ČT a rovněž se podílel na scénáři k filmu Modrá Planeta z roku 1979. V současnosti se aktivně podílí na mezinárodním kosmickém experimentu Mars-500.

Tisková zpráva ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF

Marcel Bělík
ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »