Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  13P/Olbers – další kometa viditelná jednou za život

13P/Olbers – další kometa viditelná jednou za život

Kometa 13P/Olbers 8. 5. 2024 na snímku velkým astrografem za velmi slušných podmínek. Dalekohled C14 HyperStar, ohnisko 728 mm, průměr 356 mm, 34 × 30 sekund, June Lake, Kalifornie, USA
Autor: Dan E. Bartlett

Poměrně klidné vody pozorovatelského jara výrazně rozčeřila nejen sluneční aktivita a polární záře, ale také kometa 12P/Pons-Brooks. Na velmi tmavých místech byla dokonce viditelná pouhým okem a na fotografiích zanechala krásné ohony. Tato kometa se ale nyní přesunula na jižní hvězdnou polokouli a od nás již není pozorovatelná. Náhradou je tu kometa 13P/Olbers, která je sice výrazně slabší, ale podobně vzácnou návštěvnicí, protože stejně jako 12P má dlouhou oběžnou dobu a je vidět v podstatě jen jednou za život, jako známá kometa Halleyova.

Kometu objevil 6. 3. 1815 Heinrich W. M. Olbers z Brém v Německu. Jevila se tehdy jako malá kometa v souhvězdí Žirafy. Objev si ověřil o den později, když pozoroval posun komety mezi hvězdami. První předběžný výpočet dráhy komety publikoval 31. 3. 1815 Carl F. Gauss, který ale počítal s parabolickou dráhou dlouhoperiodické komety, což později upřesnil Friedrich W. Bessel, který spočítal její dráhu jako eliptickou s dobou oběhu 73 let.

Olbers sám je zajímavá osobnost. Jako lékař a fanda astronomie si zřídil na svém domě observatoř a zapojil se do skupiny 24 astronomů, do tzv. nebeské hlídky (policie), která se rozhodla kolem roku 1800 najít neznámou planetu mezi Marsem a Jupiterem. Planetku (1) Ceres nakonec objevil Piazzi 1. 1. 1801, ale Olbers našel později planetky (2) Pallas a (4) Vesta. Tehdy šlo ještě o nové planety Sluneční soustavy, ale příběh s vyřazováním nových planet známe nejen z 19. ale i 21. století a je to logické, vzhledem k tomu, jak tato tělesa vypadají a hlavně že sdílí podobné dráhy.

Doba oběhu komet se působením planet, především Jupiteru může měnit. V případě 13P/Olbers je nyní celkem stabilně kolem 70 let, konkrétně nyní se vrátila po 69 letech a v roce 2094 to bude po necelých 71 letech. Ve srovnání se 76 lety u 1P/Halley nebo 70 lety u 12P/Pons-Brooks se jasně ukazuje, že tu máme rodinu komet, které se dostávají ke Slunci jen vzácně z pohledu života člověka. Kometám tohoto typu s oběžnou dobou 20 až 200 roků říkáme komety Halleyovy rodiny. A zrovna poslední dvě letošní návštěvnice se Halleyově kometě podobají jak orbitálními parametry, tak velikostí, 12P/Pons-Brooks má dost možná jádro ještě větší. 

Kometa 13P/Olbers 8. 5. 2024, dalekohled WO FLT98, ohnisko 512 mm, kamera ZWO ASI294MC Pro, 20×60 sekund, ořez. Autor: Martin Gembec
Kometa 13P/Olbers 8. 5. 2024, dalekohled WO FLT98, ohnisko 512 mm, kamera ZWO ASI294MC Pro, 20×60 sekund, ořez.
Autor: Martin Gembec

V minulých návratech byla kometa vidět jako nevýrazný objekt s krátkým ohůnkem. V roce 1815 dosáhla jasnosti asi 5 mag a ohon měl asi stupeň. Při dalším návratu v roce 1887 byla nalezena až náhodně a měla jasnost jen 9 mag. V roce 1956 dosáhla jasnosti jen asi 6,5 mag.

Kometa Halleyova bývá ve svých návratech docela jasná, i když zrovna v roce 1986 nebyly podmínky návratu moc příznivé a zrovna od nás byla jen obtížně viditelná. Kometa 12P byla při pohledu ze Země schována skoro za Sluncem, takže ani její návrat nebyl letos úplně příznivý. A kometa 13P to podtrhuje, když se večer téměř ztrácí v posledních paprscích záře Slunce a je i na konci soumraku jen nevysoko na severozápadem. I ona se totiž z našeho pohledu pohybuje až za Sluncem a směřuje nad rovinu ekliptiky.

Poloha komety 13P/Olbers kolem červnového novu 2024 Autor: CzSkY.cz/Vladimír Dvořák
Poloha komety 13P/Olbers kolem červnového novu 2024
Autor: CzSkY.cz/Vladimír Dvořák

Dobrá zpráva je, že kometa už dosahuje asi 8,5 mag, takže je dostupná i menším dalekohledem. Na fotografiích jeví výraznou komu a velmi slabý iontový ohon. V období konce května a červnového novoluní ji najdeme v souhvězdí Vozky (viz mapa z CzSkY.cz). Bude dosahovat jasnosti 8 mag. Na přelomu června a července bude ještě trochu jasnější. Možná až 6,5 mag. Bude se nacházet v souhvězdí Rysa mezi Blíženci a Velkou medvědicí a v létě projde pod nohami tohoto velkého zvířete noční oblohy, tedy zdánlivě pod Velkým vozem.

Na konci května bude kometa vidět asi 10° nad severozápadním obzorem v době, kdy Slunce bude níže než 12° pod horizontem, tedy na začátku astronomického soumraku. Trochu lepší to bude na přelomu června a července, kdy kometa bude ještě více než 12° vysoko v době, kdy Slunce sestoupí až 15° pod obzor. V srpnu bude kometa dokonce skoro 15° nad obzorem na začátku astronomické noci. Času na spatření této vzácné kometky je tedy dost a je jen na nás, kdy se za ní vypravíme.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography.com
[2] 13P/Olbers na Wikipedii
[3] Heinrich W. M. Olbers na Wikipedii
[4] 13P/Olbers na mapě CzSkY.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa 13P, 13P/Olbers


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M20 Trifid Nebula & M8 Lagoon Nebula

M20, známá jako Trifid Nebula, a M8, známá jako Lagoon Nebula, jsou dvě z nejikoničtějších mlhovin na obloze, nacházející se v bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid Nebula (M20) je nádhernou kombinací emisní, reflexní a temné mlhoviny, známá svými charakteristickými tmavými pruhy prachu, které ji rozdělují do tří hlavních částí, což jí dává její název. Tato mlhovina je jasným příkladem hvězdotvorné oblasti, kde nové hvězdy osvětlují okolní plyn a prach. Jen kousek odtud se nachází Lagoon Nebula (M8), rozsáhlá emisní mlhovina viditelná pouhým okem, která se vyznačuje svou jasnou září způsobenou ionizovaným vodíkem. Lagoon Nebula je domovem mnoha mladých hvězd a hvězdokup, včetně otevřené hvězdokupy NGC 6530. Obě mlhoviny jsou bohaté na detailní struktury a barevné kontrasty, což je činí oblíbenými objekty pro astrofotografii i amatérská pozorování.

Další informace »