Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  2002 AA29 - souputník Země

2002 AA29 - souputník Země

Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.

planetka 2002 AA29Na specifickou "spirálovitou" dráhu upozornil Paul Chodas z JPL Martina Connorse z University Athabasca v Kanadě. Martin Connorse upozornil další kolegy a následnými pozorováními a výpočty potvrdil tuto nobvyklou dráhu. Kromě zjištění, že příští rok dojde k přiblížení planetky k Zemi bylo zjištěno, že přibližně za 600 se planetka 2002 AA29 stane nestabilním satelitem Země. Země má pouze jeden přirozený satelit - Měsíc. Přibližně na padesát let se planetka 2002 AA29 stane nestabilním satelitem. Planetka se bude pohybovat v těsném okolí Země a bude se zdát, že obíhá Zemi s oběžnou dobou 1 rok. Výpočty které provedl Seppo Mikkola z Finska naznačují, že 2002 AA29 takto obíhal Zemi již v letech 550-600 n.l., ale vzhledem k velikosti objektu neexistují pozorování z této doby.

Většina planetek se nachází poměrně daleko od Země - v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Pozorujeme i blízkozemní planetky. V případě Marsu a Jupiteru známe i planetky sledující jejich dráhy. 2002 AA29 je prvním známým tělesem, které ""sleduje" Zemi. Známe planetky, které obíhají po drahách podobných zemské orbitě, ale nesledují Zemi tak těsně. Podobné planetky je těžké objevit, ale jejich význam pro výzkum meziplanetární hmoty je obrovský. Jejich dráha umožňuje připravit levnou sondu k jejich výzkumu. Ta může velmi jednoduše (a levně) dopravit nasbírané vzorky zpět na Zemi.

Zdroj: 2002 AA29




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



3. vesmírný týden 2021

3. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 1. do 24. 1. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars procházející kolem Uranu. Aktivita Slunce je nízká. Proběhl první testovací zážeh centrálního stupně připravované obří rakety SLS. Naopak test Starship SN9 byl odložen pro výměnu motorů. Očekáváme starty rakety Falcon 9, Electron a LauncherOne. Krtek na Marsu skončil svou neúspěšnou misi. Podívejte se na kosmonautickou aplikaci a web pro děti. Před 15 lety startovala sonda New Horizons k planetě Pluto, aby následně prozkoumala už jen trpasličí planetu a jeden malý objekt Kuiperova pásu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

California-Taurus-M45

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2020 získal snímek „California-Taurus-M45“, jehož autorem je Evžen Brunner   Do našich krajin přichází pomalu zima a s ní se nám v průběhu noci vysoko nad hlavu dostávají zajímavá souhvězdí. Tak například Býk či Perseus. A

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety Uran a Mars blízko u sebe a přitom tak daleko od sebe

Další informace »