Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Barevná oblaka na Marsu z Curiosity

Barevná oblaka na Marsu z Curiosity

Barevná oblaka viditelná na Marsu za soumraku z roveru Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS/SSI

Na nejnovější sadě snímků pořízených vozítkem Curiosity se marťanskou oblohou prohání  bílé, červené i zelené oblaky. Animace pořízená po dobu 16 minut 17. ledna 2025 zachycuje pohyb oblačnosti během 4 426. solu, tedy dne od přistání Curiosity na Marsu. Na zemi se podobným oblakům ve vysoké atmosféře přezdívá noční svítící oblaka (NLC, noctilucent cluds), protože jsou viditelná po západu Slunce v letním období, kdy Slunce ještě svítí na vysoko umístěné ledové krystaly. Také na Zemi v nich vídáme různé barvy, především však modrou a bílou. Marsovské oblaky bývají tvořeny krystaly vodního ledu, ale výše v atmosféře se můžeme setkat i s krystaly suchého ledu, tedy zmrzlého oxidu uhličitého, který je hlavní složkou marsovské atmosféry.

Obrázek nemá klasický obdélníkový tvar na šířku, protože je pořízen levou kamerou Mastcam, které se o d 19. září 2023 zaseklo filtrové kolo a to částečně zakrývá fotografované pole. Z jakého důvodu byla pro animaci použita sada snímků z této kamery a nikoli Mastcam R, která oblaky také snímala, jsem se však nedozvěděl.

Snímky byly pořizovány po dobu 16 minut a video z nich je zrychlené 480krát.

Bílá oblaka v horní části jsou tvořena ledem oxidu uhličitého a jejich odhadovaná výška je 60-80 km. Odtud klesají níže a ve výškách pod 50 km se vypařují se vzrůstající teplotou směrem k povrchu. 

Ve spodní polovině snímku vidíme oblaka z vodních krystalů ve výškách kolem 50 km. Barvy na snímku byly zvýrazněny, aby lépe vynikly. 

Rok 2025 je čtvrtým, kdy se podařilo podobná oblaka zdokumentovat. Předchozí pozorování proběhla v letech 20192021 a 2023. Rover Curiosity je na Marsu od srpna 2012 a úspěšně zdolává úpatí hory naplavenin Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Oblaka, Curiosity (Mars Science Laboratory)


34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

poslední foto 20.15h

ze střechy domu C350Da +objektiv 200/4+Kovertor 2x.

Další informace »