Marsovská Eifflevka ořez Autor: NASA/JPL-CaltechČasto se setkávám se zajímavými a obvykle i vtipnými narážkami na vzhled kamenů v okolí vozítek Curiosity nebo Opportunity na povrchu Marsu. Občas už to tak úsměvné není, když v tom někdo opravdu vidí výtvory mimozemšťanů, ale pokud to máme brát jako zajímavost a odlehčení, pak stojí za to se porozhlédnout.
Předně bychom si měli ujasnit, že vše, co zde uvidíte, je pouze produktem větrné eroze v mrazové pustině na Marsu. O tom, že příroda dokáže i na Zemi vykouzlit nejrůznější prapodivné tvary, jistě nemusím přesvědčovat nikoho, kdo se často dívá po krajině. Dobře je však vliv lidské mysli patrný při pohledu na tvary ve skalním městě. A odtud je vlastně jen krůček k tomu vidět totéž i na Marsu.
sol 604 kamenný erodovaný plát Autor: NASA/JPL-CaltechJistě, ne vždy musí jít o úsměvný a na první pohled jakoby mimozemský nebo spíše mimomarsovský útvar. Stačí si vzpomenout na obyčejný plochý kámen z nedávného článku tvarovaný jakoby do podoby australského kontinentu. Ovšem když si člověk prohlíží další kameny v okolí Curiosity, nepřestává se divit. Například z 604. solu (dne na Marsu od přistání) poslalo vozítko opravdu zajímavé záběry. Vpravo vidíte erodovaný kámen, který doslova visí v prázdnotě, jen se lehounce opřít a už by spadl. Jak dlouho tam asi takto visí?
sol 604 kamenná Eifellova věž na Marsu Autor: NASA/JPL-CaltechZ oblasti kuriozit a humoru jsou i další obrázky z téhož 604. solu. Jak je vidět na výřezu v úvodu článku nebo vlevo na celém snímku kamery s ohniskem 34 mm, jeden kámen byl dokonale vytvarován a zrovna i nasvícen, že nápadně připomíná symbol Paříže. Kdopak si asi tento suvenýr na Marsu zapomněl?
Kamenná kniha v kráteru Gale na Marsu Autor: NASA/JPL-CaltechVýše uvedené obrázky byly tou pověstnou poslední kapkou, která mě donutila se s vámi o tyto obrázky podělit. Není to tak dlouho, co Curiosity vyfotografovala jakéhosi kamenného mimozemšťánka a nedlouho poté – v solu 538 – vyfotografovala nefalšovanou zkamenělou knihu. Vrstevnaté horniny v oblasti Kimberley jsou opravdovou knihovnou do minulosti Marsu. Ovšem když už tu máme knihu, kde jsou zbytky knihovny? Pozorný fanoušek je brzy našel a pro nás i vyznačil.
Pro vaši lepší představu a orientaci, stále se nacházíme v oblasti nazvané Kimberley, konkrétně nyní u kopečku Remarkable, který můžete vidět na nádherném snímku zpracovaném z dat NASA Damiou Bouicem.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
