Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

Bolid 20161121_203513, stanice Valašské Meziříčí, jižní kamera
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, [1]) a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, [2]) nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network, [3]). Během uplynulých 6 let činnosti doznala síť CEMeNt výrazných změn a také došlo k výraznému růstu celé sítě v důsledku postupného zapojení velkého množství pozorovatelů v České a Slovenské republice. V roce 2016 bylo v činnosti celkem 33 videosystémů pro sledování meteorů, které byly umístěny na 17 pevných stanicích v ČR a SR.

Vybavení a výsledky

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) byla založena v roce 2010 Romanem Pifflem (SR) a Jakub Koukalem (ČR, SMPH z.s.) jako nezávislá organizace pro kooperaci přeshraniční spolupráce pozorovatelů videometeorů v rámci střední Evropy. Od počátku byla síť CEMeNt organizací sdružující amatérské pozorovatele vybavené finančně méně náročnými sestavami pro sledování videometeorů. Vzhledem k množství videosystémů v síti a také vzhledem k jejich geografické poloze v rámci obou zemí umožňují získaná data výpočet velmi přesných drah pozorovaných vícestaničních meteorů. Spolupráce všech stanic umožňuje výpočet atmosférických drah meteorů a také drah meteoroidů v rámci Sluneční soustavy. Videosystémy používané v rámci sítě CEMeNt jsou založeny na vysoce citlivých CCTV kamerách s čipy o velikosti 1/3” nebo 1/2” se světelnými, převážně varifokálními objektivy (~ f/1.0). Pro detekci meteorů a výpočet jejich drah je používán balík programů UFOTools (SonotaCo, [4]). Většina stanic je širokoúhlých s horizontální šířkou zorného pole (FOV) mezi 60° a 90° a tyto pracují s rozlišením obrazu ve standardu PAL (720 × 576 px). Všechny systémy jsou vybaveny ochranným krytem proti povětrnostním vlivům, včetně instalovaného vyhřívání. Většina stanic pracuje v online režimu, kdy je možná kontrola činnosti stanic v reálném čase. Všechna data produkovaná stanicemi sítě CEMeNt jsou k dispozici (společně s daty z ostatních národních sítí) v otevřené databázi drah EDMOND [5].

Výsledky pozorování v síti CEMeNt jsou uvedeny níže, a to jak pro celé období činnosti (2010-2016), tak pro zatím poslední rok činnosti sítě, tedy rok pro rok 2016.

2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal

2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal
2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal 2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal

Přehled stanic zapojených do aktivit sítě CEMeNt v letech 2009-2016, včetně statistik zaznamenaných jednostaničních meteorů. Autor: Jakub Koukal

Přehled stanic zapojených do aktivit sítě CEMeNt v letech 2009-2016, včetně statistik zaznamenaných jednostaničních meteorů. Autor: Jakub Koukal

 

Poděkování

Poděkování patří všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013.

Reference

[1] Tóth J., Kornoš L., Gajdoš Š., Kalmančok D., Zigo P., Világi J., Hajduková M. Jr. (2008). “TV Meteor Observations from Modra“. Earth Moon Planet, 2008:102, pages 257-261; DOI: 10.1007/s11038-007-9160-8. 

[2] Olech A., Żołądek P., Wiśniewski M., Krasnowski M., Kwinta M., Fajfer T., Fietkiewicz K., Dorosz D., Kowalski L., olejnik J., Mularczyk K., Złoczewski K. (2006). “Polish Fireball Network”, In Bastiaens L., Verbert J., Wislez J.-M. and Verbeeck C., editors, Proceedings of the International Meteor Conference, Oostmalle, Belgium, 15-18 September 2005. IMO, pages 53–62.

[3] Igaz, A. (2012). “Development of the camera network in Hungary”. In Gyssens M. and Roggemans P., editors. Proceedings of the International Meteor Conference, Sibiu, Romania, 15-18 September 2011. IMO, pages 100-101.

[4] SonotaCo (2009). “A meteor shower catalog based on video observations in 2007-2008”. WGN, Journal of the International Meteor Organization 37:2, 2009, pages 55-62. Actual info on the web: www.sonotaco.com.

[5] Kornoš L., Koukal J., Piffl R., and Tóth J. (2014a). “EDMOND Meteor Database”. In Gyssens M. and Roggemans P., editors, Proceedings of the International Meteor Conference, Poznań, Poland, Aug. 22-25, 2013. IMO, pages 23–25.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] MeteorNews - eZine for meteor observers



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Videometeory, EDMOND


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »