Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E.
Autor: Jakub Koukal

Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.

Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje video sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů nachází také čtveřice spektrografů. Od roku 2021 dochází k rozmachu nového automatizovaného systému v rámci GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Některé národní složky GMN (např. BOAM nebo zmíněný CSmon) již byly integrovány do databáze EDMOND, nicméně se ukazuje, že pro některé úkoly je role poloautomatického zpracování nenahraditelná. Tak je tomu právě v případě výpočtů drah těles, která byla zachycena spektrografickými systémy instalovanými na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Stav sítě CEMeNt v roce 2023

Zázemí pro řízení stanic CEMeNt a CSmon na Hvězdárně Ždánice. Autor: Jakub Koukal
Zázemí pro řízení stanic CEMeNt a CSmon na Hvězdárně Ždánice.
Autor: Jakub Koukal
Vzhledem k rozvoji sítě automatizovaných stanic v rámci GMN, a také vzhledem k potřebě kontroly zpracování dat sloužících k výpočtu drah meteorů zaznamenaných spektrografickými systémy, je nezbytně nutné zajistit periferní stanice okolo Hvězdárny Valašské Meziříčí, pokud možno pak ve vzdálenosti do 150 kilometrů. Cílem je v ideálním případě provádět výpočty drah minimálně ze tří kamer, centrálními stanicemi jsou pak kromě Hvězdárny Valašské Meziříčí také stanice Maruška (2 kamery), Hvězdárna Zlín (2 kamery) a Hvězdárna Vsetín (1 kamera). Funkci periferní stanice tvořila do konce října 2023 pouze stanice Blahová na Slovensku (4 kamery) a stanice Jahodná, rovněž na Slovensku (1 kamera). Stanice zřízená na Hvězdárně Karlovy Vary (3 kamery) se pak nachází ve větší vzdálenosti (více jak 400 km vzdušnou čarou) a efektivita párování s centrálními stanicemi je nižší. Z tohoto důvodu byla zřízena další periferní stanice na Hvězdárně Ždánice (2 kamery), do konce roku 2023 je pak v plánu zprovoznit další dvě stanice na Slovensku, a to na hvězdárnách v Kysuckém Novém Mestě a v Partizánskem.

Stanice Ždánice

Umístění systémů sítě CEMeNt na Hvězdárně Ždánice, v pozadí jsou oba RMS systémy sítě CSmon. Autor: Jakub Koukal
Umístění systémů sítě CEMeNt na Hvězdárně Ždánice, v pozadí jsou oba RMS systémy sítě CSmon.
Autor: Jakub Koukal
Vybavení širokoúhlých stanic zůstává založeno stále na stejném principu, tedy na analogových kamerách. Videosystémy používané v síti CEMeNt jsou obecně založeny na různých typech citlivých CCTV videokamer s CCD čipy (Sony Ex-View HAD, Sony Super HAD II, Sony Super HAD 960 H Effio) o velikosti 1/3" nebo 1/2" se světelnými (~ f/1,0) varifokálními objektivy se systémem obrazu PAL B a rozlišením 720 × 576 px. Pro detekci a analýzu se používá software UFOTools (UFOCapture, UFOAnalyzer, UFOOrbit, UFORadiant), jehož autorem je SonotaCo. Většina stanic disponuje zorným polem o šířce 60–90° v horizontálním směru. Zpracování záznamu meteorů v programu UFOAnalyzer pak umožňuje jak automatický mód, tak také mód poloautomatický, kdy může pozorovatel ovlivnit způsob zpracování meteoru, což se osvědčilo obzvláště v případě jasných bolidů. A právě jasné bolidy jsou hlavním cílem v případě záznamů spekter meteorů spektrografickými systémy. Obě kamery instalované na Hvězdárně Ždánice (Ždánice E a Ždánice W) jsou vybaveny kamerami KPF131HR s čipy Sony Super HAD II o velikosti 1/3" a světelnými objektivy Tokina varifocal (f/1,0). Kamera Ždánice W je osazena s cílem navázání východní části sítě CEMeNt na tu západní, která je prezentována stanicemi na hvězdárnách v Plzni, Rokycanech a Úpici. Kamera Ždánice E je pak určena přímo pro zajištění společných meteorů se stanicemi v centrální části sítě CEMeNt.

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E. Autor: Jakub Koukal

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice W. Autor: Jakub Koukal
Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E. Autor: Jakub Koukal Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice W. Autor: Jakub Koukal

Modernizace sítě CEMeNt v roce 2024

V průběhu roku 2024 je plánovaný postupný přechod na 2MPx kamery s vysoce citlivými CMOS čipy s posílenou citlivostí jak v blízké IR oblasti, tak také blízké UV oblasti spektra. Jako ideální pro tento cíl se jeví kamery vybavené monochromatickými čipy Sony (např. IMX291 nebo IMX307), Aptina nebo OmniVision s USB 3 rozhraním (USB 3.1 a 3.2) s následnou detekcí v software UFOCaptureHD. Zároveň je v plánu doplnit periferní stanice, např. v regionu východních Čech nebo na severu Slezska. Přesné dráhy meteorů jsou nedílnou součástí znalostí o meteorech, které lze ve spojení s jejich spektry získat. Na Hvězdárně Valašské Meziříčí bude také instalován radiometr, který umožní získat křivku jasnosti bolidů s řádově vyšším časovým rozlišením, než umožňují běžné CMOS nebo CCD kamery s 15 až 25 pořízenými snímky za vteřinu. Vyšší časové rozlišení světelných křivek jasných bolidů umožní podrobné zkoumání fragmentace těles a v ideálním případě také jejich rotaci během průletu atmosférou Země.

Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Zlín a Vsetín. Autor: Jakub Koukal

Společné vícestaniční meteory v rámci východní části sítě CEMeNt v listopadu 2023. Autor: Jakub Koukal
Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Zlín a Vsetín. Autor: Jakub Koukal Společné vícestaniční meteory v rámci východní části sítě CEMeNt v listopadu 2023. Autor: Jakub Koukal

Poděkování

Poděkování patří řediteli Hvězdárny Ždánice, Ing. Karlovi Trutnovskému, za umožnění zřízení stanice sítě CEMeNt a také všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101 a grantem APVV-0517-12 (FMFI UK). Na pořízení přístrojové techniky umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. přispěly také společnosti DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Hvězdárna Ždánice, Hvězdárna Valašské Meziříčí, CEMENT, Společnost pro meziplanetární hmotu, Meteory


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »