Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Curiosity se podívá na velké pohyblivé duny

Curiosity se podívá na velké pohyblivé duny

Svahy Aeolis a dunové pole 25. 9. 2015.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Poslední roky od přistání robota v kráteru Gale se nesou ve znamení postupného popojíždějí jihozápadním směrem. Během zastávek dochází k důkladnému zkoumání jednotlivých hornin, tvořených dávnými usazeninami. To dává vědcům možnost odkrýt dávnou a především vlhčí historii Marsu, protože takové horniny vznikaly například v mělkém jezeře, případně i v tekoucí vodě. Směr jízdy však není náhodný, protože vozítko se musí vyhýbat oblasti obřích černých dun, které mu stojí v cestě do svahů velké hory Aeolis Mons uvnitř kráteru. Tato obří kupa naplavenin je vůbec to nejzajímavější, kvůli čemu se v kráteru původně přistávalo. Cestou do svahů hory bude možné odkrývat postupně různá geologická období Marsu. Nyní ale dostane Curiosity ideální příležitost nahlédnout blíže na černé duny v povzdálí.

Dunové pole, zvané „Bagnold Dunes“, je něčím zcela novým. Jistě předchozí vozítko Opportunity již zkoumalo, občas i z nepříjemné blízkosti (když zapadlo), až 3 metry vysoké duny. Spirit dokonce navštívila tmavé dunové pole na úbočí kopce Husband (v Columbia Hills v kráteru Gusev). Toto dunové pole, neoficiálně nazývané El Dorado, bylo tvořeno možná podobným materiálem, ale písek zde tvořil jen mírně zvlněné menší duny. Bagnold Dunes v kráteru Gale je ale mimořádné svým rozsahem a také výškou dun. Vrcholky nejvyšších sahají do výšky dvoupatrového domku a délky fotbalového hřiště.

Sol 1115, 25. 9. 2015, tmavé dunové pole a svyhy Aeolis Mons Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1115, 25. 9. 2015, tmavé dunové pole a svyhy Aeolis Mons
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

A co je vůbec nejlepší, dunové pole má nejen obří rozměry, ale také je celkem aktivní. Z oběžné dráhy se podařilo nasnímat, že se posouvá asi o jeden metr za pozemský rok. Bethany Ehlmannová z JPL k tomu dodává: „Plánovaný průzkum nám má pomoci nejen popsat současný vývoj dunových polí na Marsu, ale také se podívat na vrstvy usazených hornin, které se do písku v dunách dostaly v dávné minulosti“.

Sol 1168 Dune 1. Případný stereopohled odhalí obří velikost duny Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1168 Dune 1. Případný stereopohled odhalí obří velikost duny
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
16. listopadu byla Curiosity 200 metrů od nejbližší, tzv. Duny č. 1. Vozítko již pravidelně monitoruje směr a rychlost větru v dané lokalitě a pořizuje stále detailnější snímky oblasti. Jakmile k duně dorazí, mělo by lopatkou nabrat trochu písku a dopravit jej k dalšímu průzkumu do vnitřních částí, kde se nachází speciální laboratorní moduly. Jednoduše se také podívá na fyzikální vlastnosti, a to prostým vjetím do duny.

Ještě před třemi týdny prováděla Curiosity průzkum lokality „Greenhorn“, kde odvrtala další vzorky, které mezitím byly podrobeny analýze (více o tom, jak se vrtalo a k čemu je to dobré, v dalším chystaném článku). Mezitím už stihla ujet 315 metrů. Jistě, není to tempo, jako když Opportunity uháněla v Meridiani Planum 100 metrů za den, ale pokud má být prováděn dálkový průzkum a současně v těle robota průzkum vzorků, nemůže být postup tak rychlý. A v neposlední řadě terén kolem Curiosity je poměrně členitý a místy i zbytečně tvrdý k jejím kolečkům, která se nemusí zbytečně dále rozbíjet.

Sol 1168: trasa Curiosity od Big Sky a Greenhorn k Bagnold Dunes Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke
Sol 1168: trasa Curiosity od Big Sky a Greenhorn k Bagnold Dunes
Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke

O aktuálně zkoumaném dunovém poli můžeme ještě říci, že je odlišné od dosud zkoumaných dun jinými roboty na Marsu také složením. Nejde jen o prach, nebo jemný písek. Tyto duny vytváří tak strmé svahy, že po nich může písek sjíždět. Efekty účinků větru na jednotlivé částice v dunách byly rozsáhle zkoumány na Zemi. Jedním z průkopníků těchto výzkumů byl britský vojenský inženýr Ralph Bagnold (1896-1990). Bude zajímavé porovnat výzkumy ze Země s výsledky zkoumání z Marsu, kde je mnohem nižší hustota atmosféry a také asi třikrát nižší gravitace.

Sol 1153: odolný „East Glacier“ mezi pláty usazených hornin a žilami vlevo Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1153: odolný „East Glacier“ mezi pláty usazených hornin a žilami vlevo
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Vědci se pokusí zjistit, zda dokáže vítr třídit minerály v dunách podle jejich složení. Barva dun je dána tmavým minerálem olivínem, který pochází z vulkanických hornin. Protože na další složení hornin má také vliv voda, bude výzkum v oblasti Bagnold Dunes důležitým vodítkem, zda na větší nebo menší obsah olivínu v usazených horninách má větší vliv vítr, nebo přeměna ve vodním prostředí.

A závěrem ještě dodejme, že samotný tvar dun je jiný než pozemských. Na vrcholku mají jinou strukturu vlnek, než na Zemi, jsou větší a není samozřejmě známo proč. Máme pouze modely v nižším atmosférickém tlaku, ale nyní máme poprvé možnost zkoumat takové duny zblízka. Je se tedy na co těšit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky NASA/JPL-Caltech
[2] Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity
[3] Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Curiosity, Duny


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní západ Měsíce

Šišatý barevný Měsíc pomalu zapadá za obzor

Další informace »