V atmosféře Marsu bylo kdysi více kyslíku

Tyto výzkumy rovněž doplňují důležité souvislosti k dalšímu vodítku o přítomnosti atmosférického kyslíku v minulosti Marsu. Oxidy manganu byly objeveny v minerálních žílách zkoumaných pojízdnou laboratoří Curiosity. V tomto kontextu může být vysoká hodnota kyslíku spojena s obdobím, kdy značné množství vody bylo přítomno v kráteru Gale, kde provádí svůj výzkum robot Curiosity.

„Jediný způsob k vytvoření těchto oxidů manganu, jaký známe na Zemi, vyžaduje přítomnost atmosférického kyslíku nebo mikroorganismů,“ říká Nina Lanza, planetoložka na Los Alamos National Laboratory v Novém Mexiku. „Nyní jsme spatřili oxidy manganu na planetě Mars a budeme přemýšlet o tom, jak se zde, k čertu, mohly vytvořit?“

Mikroorganismy připadají v tomto případě nepravděpodobné, ale další varianta – že atmosféra Marsu obsahovala v minulosti více kyslíku než v současné době – zdá se být možná. Nina Lanza doplňuje: „Tento vysoký obsah oxidů manganu nemohl vzniknout bez velkého množství kapalné vody a silně okysličujících podmínek. Zde na Zemi jsme měli mnoho vody, ale žádné rozsáhlé depozity oxidů manganu nemáme až do období po zvýšení množství kyslíku v naší atmosféře.“

Nina Lanza je hlavní autorkou nové zprávy o přítomnosti oxidů manganu na Marsu publikované v American Geophysical Union's Geophysical Research Letters. Ke studiu použila data z přístroje Chemistry and Camera (ChemCam) na palubě Curiosity, který prostřednictvím pulsů z laserového děla na vrcholu stěžně roveru pozoroval spektrum výsledných záblesků plazmy, z čehož bylo vyhodnoceno chemické složení zasaženého cíle.

V pozemských geologických záznamech výskyt vysoké koncentrace minerálů s oxidy manganu je důležitým znakem významné změny ve složení naší atmosféry od relativně nízkého obsahu kyslíku k atmosféře bohaté na kyslík, jaká zde panuje dnes. Přítomnost stejných druhů minerálů na Marsu naznačuje, že množství kyslíku mohlo dosáhnout vysoké hodnoty před jeho následným poklesem. Pokud je to i tento případ, je tu otázka, jak se zde vytvořilo prostředí bohaté na kyslík?

„Jedna z potenciálních možností je, že kyslík se mohl dostat do atmosféry Marsu z rozpadu vody, když planeta ztratila své magnetické pole,“ říká Nina Lanza. „Je na zamyšlení, že se v tomto období historie Marsu voda na povrchu planety vyskytovala v hojném množství.“

Už bez ochranného magnetického pole jako ochranného štítu povrchu planety začalo ionizující záření proces štěpení molekul vody na vodík a kyslík. Protože Mars má relativně nízkou gravitaci, planeta nebyla schopná udržet velmi lehké atomy vodíku, avšak těžší atomy kyslíku setrvávaly v ovzduší. Značná část tohoto kyslíku se stala součástí hornin, což vedlo ke vzniku rezavě červeného prachu, který pokrývá povrch planety i v současné době. Zatímco proslulé oxidy červeného železa na Marsu vyžadovaly pro vznik pouze mírně oxidující prostředí, oxidy manganu potřebovaly silně oxidující prostředí, mnohem intenzivnější, než o jakém se donedávna soudilo.

Nina Lanza dodává: „Je těžké potvrdit, zda tento scénář týkající se přítomnosti kyslíku v atmosféře Marsu skutečně nastal. Ale je to důležitá zpráva, že tato představa reprezentuje odklon v našem chápání toho, jak se mohly atmosféry planet stát bohatými na kyslík.“

Pojízdná laboratoř Curiosity zahájila výzkum Marsu v oblasti kráteru Gale v roce 2012. Horniny s vysokým obsahem manganu, které zde byly objeveny, se nacházejí v minerálu vyplňujícím praskliny v pískovci v oblasti pojmenované Kimberley, na výzkumné trase robota Curiosity. Avšak to není jediné místo na Marsu, kde byly objeveny horniny s vysokým obsahem manganu. Vozítko NASA s názvem Opportunity, zkoumající Mars od roku 2004, rovněž nedávno objevilo velké usazeniny manganu tisíce kilometrů od Curiosity. To podporuje představu, že podmínky potřebné k vytvoření těchto materiálů byly přítomny také daleko od kráteru Gale – a to na celé planetě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] spaceflightnow.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí