Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dva jasné bolidy nad Velkou Británií

Dva jasné bolidy nad Velkou Británií

Stopa bolidu
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Dne 24. listopadu krátce před půlnocí a 25. listopadu krátce před východem Slunce ozářily oblohu nad Velkou Británií dva velmi jasné bolidy. Jejich průlet zaznamenaly kamery sítě UKMON (United Kingdom Meteor Observation Network) a onboard kamery v automobilech. Byly vypočítány dráhy bolidů v atmosféře a také dráhy těles ve Sluneční soustavě. Průlet obou těles, jejichž absolutní jasnost se blížila jasnosti Měsíce v úplňku, byl také pozorován četnými náhodnými pozorovateli z řad veřejnosti ve Velké Británii, Irsku a Francii.

Úvod

Bolid 20171124_235955 byl zaznamenán kamerami sítě UKMON dne 24. 11. 2017 v 23h59m55s UT. Vzhledem k vysoké jasnosti bolidu byl záznam jak ze stanice Wilcot SW (Richard Fleet), tak ze stanice Church Crookham (Peter Campbell-Burns) výrazně saturován. V tomto případě bylo nutné provést astrometrii zaznamenaného bolidu manuálně z jednotlivých separovaných snímků sekvence, přičemž byly vynechány saturované snímky, ze kterých není možné spolehlivě určit polohu centroidu. Videa bolidu ze stanice Wilcot SW (obr. 1) a video ze stanice Church Crookham (obr. 2) jsou uvedena níže.

Obr. 1: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet

Obr. 2: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Church Crookham. Autor: UKMON, Peter Campbell-Burns
Obr. 1: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet Obr. 2: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Church Crookham. Autor: UKMON, Peter Campbell-Burns

Bolid 20171125_071306 byl zaznamenán jednou kamerou sítě UKMON a dvěma onboard kamerami v automobilech dne 25.11.2017 v 7h13m06s UT. Astrometrie záznamu ze stanice Wilcot SW (Richard Fleet) byla provedena v program UFO Analyzer (SonotaCo 2009), pro výpočet dráhy bolidu byl použit záznam z onboard kamery z dálnice M4 poblíž města Port Talbot (Mark Lemon). Astrometrie pozice bolidu z tohoto záznamu byla provedena manuálně z jednotlivých separovaných snímků sekvence. Pozice bolidu byla počítána v obzorníkových souřadnicích, pro výpočet azimutu a elevace bylo využito pozic lamp veřejného osvětlení v okolí dálnice M4. Pozice lamp byly využity rovněž pro stanovení okamžité pozice vozidla na dálnici M4. Záznam z onboard kamery z dálnice M5 poblíž města Churchdown (Craig Low) nebyl pro výpočet využit vzhledem k malému množství pevných bodů v okolní krajině, které by mohly být využití pro astrometrii pozice bolidu. Videa bolidu ze stanice Wilcot SW (obr. 5) a videa z onboard kamer v automobilech (obr. 3 a 4) jsou uvedena níže.

Obr. 3: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M4 poblíž Port Talbot. Autor: Mark Lemon

Obr. 4: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M5 poblíž Churchdown. Autor: Craig Low
Obr. 3: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M4 poblíž Port Talbot. Autor: Mark Lemon Obr. 4: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M5 poblíž Churchdown. Autor: Craig Low

Obr. 5: Video bolidu 20171125_071306 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet

Obr. 5: Video bolidu 20171125_071306 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet

Vizuální pozorování

Vizuální pozorování bolidů je shromažďováno v databázi IMO, přičemž hlášení do této databáze jsou zasílána vizuálními pozorovateli z celého světa. Hlášení o bolidu 20171124_235955 (Event 4590-2017) bylo odesláno od 112 pozorovatelů z Velké Británie a Francie (obr. 6). Celkem 34 pozorovatelů uvedlo pozorování fragmentace v průběhu letu bolidu, 4 pozorovatelé slyšeli zvukové efekty v průběhu letu a 9 pozorovatelů slyšelo zvukové efekty po průletu bolidu. Průměrná relativní jasnost bolidu z vizuálních hlášení byla mezi -10 a -15m, mnoho hlášení ovšem uvádělo bolid jasnější jak -20m. Pozice a hustota pozorování bolidu 20171124_235955 jsou znázorněny na mapě níže.

Obr. 6: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171124_235955 Autor: IMO
Obr. 6: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171124_235955
Autor: IMO

Hlášení o bolidu 20171125_071306 (Event 4588-2017) bylo odesláno od 224 pozorovatelů z Velké Británie, Irska a Francie (obr. 7). Celkem 105 pozorovatelů uvedlo pozorování fragmentace v průběhu letu bolidu a 4 pozorovatelé zaznamenali zvukové efekty po průletu bolidu. Průměrná relativní jasnost bolidu z vizuálních hlášení byla mezi -10 a -15m, mnoho hlášení ovšem uvádělo bolid jasnější jak -20m. Pozice a hustota pozorování bolidu 20171125_071306 jsou znázorněny na mapě níže.

Obr. 7: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171125_071306 Autor: IMO
Obr. 7: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171125_071306
Autor: IMO

Bolid 20171124_235955(SPO)

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Wilcot (kamera SW) a Church Crookham. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,430099° W2,136627° nad kanálem La Manche, výška meteoru v tomto okamžiku činila 86,6 ± 0,1 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,812645° W1,914062° poblíž města Ferndown (GB), výška meteoru v tomto okamžiku činila 25,9 ± 0,1 km nad povrchem Země (obr. 8). Bolid dosáhl absolutní jasnosti -12,1 ± 0,2m, odhad vstupní hmotnosti tělesa je 66,4 ± 14,5 kg. 3D projekce dráhy bolidu 20171124_235955 je znázorněna na obrázku níže.

Obr. 8: 3D projekce dráhy bolidu 20171124_235955 v atmosféře Země Autor: Jakub Koukal
Obr. 8: 3D projekce dráhy bolidu 20171124_235955 v atmosféře Země
Autor: Jakub Koukal

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla 15,58 ± 0,15 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 2,198 ± 0,078 AU, q = 0,7721 ± 0,0018 AU, e = 0,649 ± 0,012, i = 3,02 ± 0,03°, peri = 63,49 ± 0,11°, node = 62,6643° (obr. 9). Bolid patřil ke sporadickým meteorům (SPO) s geocentrickým radiantem RA = 47,8 ± 0,2°, DEC = 10,9 ± 0,4°. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je znázorněna na obrázku níže, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost. Orbitální heliocentrické parametry dráhy bolidu jsou uvedeny v Tabulce 1, geocentrické parametry dráhy pak v Tabulce 2.

Obr. 9: Projekce dráhy bolidu 20171124_235955 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace Autor: Jakub Koukal
Obr. 9: Projekce dráhy bolidu 20171124_235955 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace
Autor: Jakub Koukal

Bolid 20171125_071306(SPO)

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Wilcot (kamera SW) a z onboard kamery z dálnice M4 poblíž Port Talbot. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,971264° W1,899078° nad kanálem La Manche, výška meteoru v tomto okamžiku činila 82,0 ± 0,2 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,68513° W3,486542° nad kanálem La Manche, výška meteoru v tomto okamžiku činila 38,8 ± 0,2 km nad povrchem Země (obr. 10). Bolid dosáhl absolutní jasnosti -9,2 ± 0,3m, odhad vstupní hmotnosti tělesa je 7,4 ± 2,1 kg. 3D projekce dráhy bolidu 20171125_071306 je znázorněna na obrázku níže.

Obr. 10: 3D projekce dráhy bolidu 20171125_071306 v atmosféře Země Autor: Jakub Koukal
Obr. 10: 3D projekce dráhy bolidu 20171125_071306 v atmosféře Země
Autor: Jakub Koukal

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla 20,42 ± 0,23 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 3,866 ± 0,251 AU, q = 0,8534 ± 0,0013 AU, e = 0,779 ± 0,015, i = 22,68 ± 0,25°, peri = 133,71 ± 0,05°, node = 242,9665° (obr. 11). Bolid patřil ke sporadickým meteorům (SPO) s geocentrickým radiantem RA = 261,9 ± 0,3°, DEC = 21,5 ± 0,3°. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je znázorněna na obrázku níže, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost. Orbitální heliocentrické parametry dráhy bolidu jsou uvedeny v Tabulce 1, geocentrické parametry dráhy pak v Tabulce 2.

Obr. 11: Projekce dráhy bolidu 20171125_071306 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace Autor: Jakub Koukal
Obr. 11: Projekce dráhy bolidu 20171125_071306 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace
Autor: Jakub Koukal

Tab. 1: Heliocentrické orbitální elementy (J2000.0) bolidů, výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal

Tab. 2: Geocentrický radiant, geocentrická rychlost, počáteční a koncová výška bolidů. Výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal
Tab. 1: Heliocentrické orbitální elementy (J2000.0) bolidů, výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal Tab. 2: Geocentrický radiant, geocentrická rychlost, počáteční a koncová výška bolidů. Výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal

Závěr

Jasné bolidy zaznamenané v noci z 24. listopadu na 25. listopadu 2017 neměly společný původ. Bolid 20171124_235955, vzhledem k hodnotě Tisserandova parametru (TPJ = 3,35 ± 0,09), má původ asteroidální (A-C typ). Pravděpodobným mateřským tělesem je asteroid 2015 WZ1, hodnota kritéria podobnosti drah DD = 0,023. Bolid 20171125_071306, vzhledem k hodnotě Tisserandova parametru (TPJ = 2,34 ± 0,08), má původ kometární (JFC typ). Mateřským tělesem je pravděpodobně neznámá kometa Jupiterovy rodiny. Vzhledem k atmosférické dráze bolidu 20171124_235955 a vzhledem k jeho vstupní hmotnosti je velmi pravděpodobné, že fragment (fragmenty) tohoto bolidu dopadly na povrch Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Full report on a fireball night 24-25 November 2017



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bolid, UKMON


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »