Jasný bolid na Den svatého Patrika nad Spojeným královstvím

Vizuální pozorování bolidu

Den svatého Patrika tentokrát začal poněkud netradičně. Leprikón lapený upřeným pohledem tentokrát nevydal jeden ze svých četných hrnců s pokladem, ale poskytl lidem pohled na netradiční nebeské divadlo – jasný bolid. Mnoho náhodných pozorovatelů ve Velké Británii, Nizozemí, Francii a Belgii vidělo jasný bolid trvající bezmála 4 vteřiny, který osvětlil krajinu jasem přesahujícím jas Měsíce v úplňku. V databázi pro hlášení bolidů na stránkách IMO (International Meteor Organization) se v současné době (k 19. 3. 2016) nachází 51 hlášení od vizuálních pozorovatelů z těchto zemí. Většina pozorovatelů udává jasnost bolidu v rozmezí –10^m až –20^m, našli se ovšem i tací, kteří odhadli jeho jasnost na –25^m, tedy srovnatelnou se Sluncem. Části všímavých pozorovatelů neunikla fragmentace tělesa během letu a někteří z nich také udávají doprovodné sonické efekty – hlavně opožděné dunění po přeletu bolidu. Paleta možných barev bolidu je poměrně různorodá, nicméně převažuje modrá a zelená. Rozložení pozorovacích stanovišť z hlášení v IMO ukazuje přehledná mapa „hustoty“ hlášení pozorovatelů v jednotlivých zemích.

Rozložení hlášení pozorovatelů bolidu ve Velké Británii, Nizozemí, Francii a Belgii. Autor: IMO

Video pozorování bolidu

V rámci sítě UKMON (United Kingdom Meteor Observation Network) byl bolid zaznamenán přímo na 5 stanicích (na 7 kamerách), na jedné stanici (NHM v Londýně) byla zaznamenána série záblesků mimo zorné pole kamery. Záznam letu bolidu je tedy k dispozici ze stanic Clanfield (Steve Bosley, Hampshire Astronomy Group), Church Crookham (Peter Campbell-Burns), Lockyer (Dave Jones, S.P.A.M. Group, 2 kamery), Scotch Street (Steve Hooks) a Wilcot (Richard Fleet, 2 kamery). Záznamy bolidu ze stanic jsou uvedena níže, ve zpomalené snímkovací frekvenci 10 sn/s.

Video bolidu 20160317_031654, stanice Clanfield N. Autor: Steve Bosley	Video bolidu 20160317_031654, stanice Church Crookham. Autor: Peter Campbell-Burns

Video bolidu 20160317_031654, stanice Lockyer L1. Autor: Dave Jones	Video bolidu 20160317_031654, stanice Lockyer L2. Autor: Dave Jones

Video bolidu 20160317_031654, stanice Scotch Street. Autor: Steve Hooks	Video bolidu 20160317_031654, stanice Wilcot N. Autor: Richard Fleet

Pro výpočet dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity počáteční fáze letu bolidu ze stanic Lockyer, Clanfield a Scotch Street. Tento postup umožňuje výpočet dráhy s velmi nízkou hodnotou decelerace, která ve výškách kolem 80–100 km neovlivňuje výslednou dráhu tak jako je tomu na konci dráhy ve výškách mezi 30–50 km. V tomto případě se jednalo o poměrně rychlý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla 43,5 km/s (včetně vlivu decelerace, dv/dt = –0,7 km/s²), orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 3,01 AU (velká poloosa dráhy), q = 0,048 AU (vzdálenost perihelia), e = 0,984 (excentricita dráhy), i = 18,3° (sklon dráhy), peri = 336,7° (argument šířky perihelia), node = 356,7° (délka vzestupného uzlu). Bolid patřil mezi sporadické meteory (bez rojové příslušnosti) s geocentrickým radiantem RA = 205,4°, DEC = –6,4°. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je uvedena níže, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost v_g.

2D projekce atmosférické dráhy bolidu 20160317_031654 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal	Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg. Autor: Jakub Koukal

Pro výpočet atmosférické dráhy bylo nutné, vzhledem k obrovské saturaci snímků, provést měření statických snímků, nikoliv videa. Veškeré měření probíhalo s pomocí software AstroRecord a jako nejvhodnější pro daný účel se ukázal snímek ze stanice Clanfield, který pokrýval prakticky celou délku letu bolidu (3,64 s). Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,761° W2,089° poblíž obce Lytchett Matravers (ENG), výška meteoru v tomto okamžiku činila 112,7 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N51,768° W1,528° poblíž obce Curbridge (ENG), výška meteoru v tomto okamžiku činila 38,3 km nad povrchem Země. Nejvyšší absolutní jasnosti dosáhl bolid ze stanice Lockyer (–14,7m), absolutní jasnost z unifikované dráhy z výše uvedených stanic byla –13,6^m. Bolid urazil během ablační fáze letu v atmosféře Země 141,3 km a vstoupil do atmosféry pod dosti nízkým úhlem 32,1°. První fragmentace tělesa nastala ve výšce 68,9 km při aktuální rychlosti 43,2 km/s a mechanická pevnost tělesa byla tedy v okamžiku první fragmentace 0,16+-0,02 MPa. Vstupní rychlost do atmosféry byla 44,8 km/s, koncová rychlost ve výšce 38,3 km nad povrchem Země byla 26,6 km/s. Odhad vstupní hmotnosti tělesa, stanovený na základě empirické rovnice (Jacchia, 1969) činí 66+-16 kg. Dráha tělesa ve Sluneční soustavě ukazuje na jeho kometární původ, mateřským tělesem byla pravděpodobně některá z komet s nízkou hodnotou perihélia, například z Marsdenovy nebo Krachtovy skupiny komet. Tato dráha je pro toto období roku celkem netypická, převážná část jasných bolidů v tomto období pochází z oblasti mezi Marsem a Jupiterem a vstupuje do atmosféry Země výrazně nižší rychlostí. Vzhledem k původu tělesa, koncové výšce a hlavně koncové rychlosti je prakticky nemožné, aby části tělesa dopadly na povrch Země v podobě meteoritů, tak jako tomu bylo v poslední době například 6. 3. 2016 v Německu. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře je uvedena výše.

Průběh decelerace bolidu 20160317_031654 během ablační fáze. Autor: Jakub Koukal	Souhrnný snímek ze stanice Clanfield N v nepravých barvách. Autor: Jakub Koukal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] UKMON (United Kingdom Meteor Observation Network)
[2] Databáze pro hlášení bolidů IMO
[3] Další pád meteoritu s rodokmenem 6. 3. 2016