Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dva jasné bolidy nad Velkou Británií

Dva jasné bolidy nad Velkou Británií

Stopa bolidu
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Dne 24. listopadu krátce před půlnocí a 25. listopadu krátce před východem Slunce ozářily oblohu nad Velkou Británií dva velmi jasné bolidy. Jejich průlet zaznamenaly kamery sítě UKMON (United Kingdom Meteor Observation Network) a onboard kamery v automobilech. Byly vypočítány dráhy bolidů v atmosféře a také dráhy těles ve Sluneční soustavě. Průlet obou těles, jejichž absolutní jasnost se blížila jasnosti Měsíce v úplňku, byl také pozorován četnými náhodnými pozorovateli z řad veřejnosti ve Velké Británii, Irsku a Francii.

Úvod

Bolid 20171124_235955 byl zaznamenán kamerami sítě UKMON dne 24. 11. 2017 v 23h59m55s UT. Vzhledem k vysoké jasnosti bolidu byl záznam jak ze stanice Wilcot SW (Richard Fleet), tak ze stanice Church Crookham (Peter Campbell-Burns) výrazně saturován. V tomto případě bylo nutné provést astrometrii zaznamenaného bolidu manuálně z jednotlivých separovaných snímků sekvence, přičemž byly vynechány saturované snímky, ze kterých není možné spolehlivě určit polohu centroidu. Videa bolidu ze stanice Wilcot SW (obr. 1) a video ze stanice Church Crookham (obr. 2) jsou uvedena níže.

Obr. 1: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet

Obr. 2: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Church Crookham. Autor: UKMON, Peter Campbell-Burns
Obr. 1: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet Obr. 2: Video bolidu 20171124_235955 ze stanice Church Crookham. Autor: UKMON, Peter Campbell-Burns

Bolid 20171125_071306 byl zaznamenán jednou kamerou sítě UKMON a dvěma onboard kamerami v automobilech dne 25.11.2017 v 7h13m06s UT. Astrometrie záznamu ze stanice Wilcot SW (Richard Fleet) byla provedena v program UFO Analyzer (SonotaCo 2009), pro výpočet dráhy bolidu byl použit záznam z onboard kamery z dálnice M4 poblíž města Port Talbot (Mark Lemon). Astrometrie pozice bolidu z tohoto záznamu byla provedena manuálně z jednotlivých separovaných snímků sekvence. Pozice bolidu byla počítána v obzorníkových souřadnicích, pro výpočet azimutu a elevace bylo využito pozic lamp veřejného osvětlení v okolí dálnice M4. Pozice lamp byly využity rovněž pro stanovení okamžité pozice vozidla na dálnici M4. Záznam z onboard kamery z dálnice M5 poblíž města Churchdown (Craig Low) nebyl pro výpočet využit vzhledem k malému množství pevných bodů v okolní krajině, které by mohly být využití pro astrometrii pozice bolidu. Videa bolidu ze stanice Wilcot SW (obr. 5) a videa z onboard kamer v automobilech (obr. 3 a 4) jsou uvedena níže.

Obr. 3: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M4 poblíž Port Talbot. Autor: Mark Lemon

Obr. 4: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M5 poblíž Churchdown. Autor: Craig Low
Obr. 3: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M4 poblíž Port Talbot. Autor: Mark Lemon Obr. 4: Video bolidu 20171125_071306 z onboard kamery v automobilu, dálnice M5 poblíž Churchdown. Autor: Craig Low

Obr. 5: Video bolidu 20171125_071306 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet

Obr. 5: Video bolidu 20171125_071306 ze stanice Wilcot SW. Autor: UKMON, Richard Fleet

Vizuální pozorování

Vizuální pozorování bolidů je shromažďováno v databázi IMO, přičemž hlášení do této databáze jsou zasílána vizuálními pozorovateli z celého světa. Hlášení o bolidu 20171124_235955 (Event 4590-2017) bylo odesláno od 112 pozorovatelů z Velké Británie a Francie (obr. 6). Celkem 34 pozorovatelů uvedlo pozorování fragmentace v průběhu letu bolidu, 4 pozorovatelé slyšeli zvukové efekty v průběhu letu a 9 pozorovatelů slyšelo zvukové efekty po průletu bolidu. Průměrná relativní jasnost bolidu z vizuálních hlášení byla mezi -10 a -15m, mnoho hlášení ovšem uvádělo bolid jasnější jak -20m. Pozice a hustota pozorování bolidu 20171124_235955 jsou znázorněny na mapě níže.

Obr. 6: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171124_235955 Autor: IMO
Obr. 6: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171124_235955
Autor: IMO

Hlášení o bolidu 20171125_071306 (Event 4588-2017) bylo odesláno od 224 pozorovatelů z Velké Británie, Irska a Francie (obr. 7). Celkem 105 pozorovatelů uvedlo pozorování fragmentace v průběhu letu bolidu a 4 pozorovatelé zaznamenali zvukové efekty po průletu bolidu. Průměrná relativní jasnost bolidu z vizuálních hlášení byla mezi -10 a -15m, mnoho hlášení ovšem uvádělo bolid jasnější jak -20m. Pozice a hustota pozorování bolidu 20171125_071306 jsou znázorněny na mapě níže.

Obr. 7: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171125_071306 Autor: IMO
Obr. 7: Pozice a hustota vizuálních pozorování bolidu 20171125_071306
Autor: IMO

Bolid 20171124_235955(SPO)

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Wilcot (kamera SW) a Church Crookham. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,430099° W2,136627° nad kanálem La Manche, výška meteoru v tomto okamžiku činila 86,6 ± 0,1 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,812645° W1,914062° poblíž města Ferndown (GB), výška meteoru v tomto okamžiku činila 25,9 ± 0,1 km nad povrchem Země (obr. 8). Bolid dosáhl absolutní jasnosti -12,1 ± 0,2m, odhad vstupní hmotnosti tělesa je 66,4 ± 14,5 kg. 3D projekce dráhy bolidu 20171124_235955 je znázorněna na obrázku níže.

Obr. 8: 3D projekce dráhy bolidu 20171124_235955 v atmosféře Země Autor: Jakub Koukal
Obr. 8: 3D projekce dráhy bolidu 20171124_235955 v atmosféře Země
Autor: Jakub Koukal

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla 15,58 ± 0,15 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 2,198 ± 0,078 AU, q = 0,7721 ± 0,0018 AU, e = 0,649 ± 0,012, i = 3,02 ± 0,03°, peri = 63,49 ± 0,11°, node = 62,6643° (obr. 9). Bolid patřil ke sporadickým meteorům (SPO) s geocentrickým radiantem RA = 47,8 ± 0,2°, DEC = 10,9 ± 0,4°. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je znázorněna na obrázku níže, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost. Orbitální heliocentrické parametry dráhy bolidu jsou uvedeny v Tabulce 1, geocentrické parametry dráhy pak v Tabulce 2.

Obr. 9: Projekce dráhy bolidu 20171124_235955 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace Autor: Jakub Koukal
Obr. 9: Projekce dráhy bolidu 20171124_235955 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace
Autor: Jakub Koukal

Bolid 20171125_071306(SPO)

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Wilcot (kamera SW) a z onboard kamery z dálnice M4 poblíž Port Talbot. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,971264° W1,899078° nad kanálem La Manche, výška meteoru v tomto okamžiku činila 82,0 ± 0,2 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,68513° W3,486542° nad kanálem La Manche, výška meteoru v tomto okamžiku činila 38,8 ± 0,2 km nad povrchem Země (obr. 10). Bolid dosáhl absolutní jasnosti -9,2 ± 0,3m, odhad vstupní hmotnosti tělesa je 7,4 ± 2,1 kg. 3D projekce dráhy bolidu 20171125_071306 je znázorněna na obrázku níže.

Obr. 10: 3D projekce dráhy bolidu 20171125_071306 v atmosféře Země Autor: Jakub Koukal
Obr. 10: 3D projekce dráhy bolidu 20171125_071306 v atmosféře Země
Autor: Jakub Koukal

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla 20,42 ± 0,23 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 3,866 ± 0,251 AU, q = 0,8534 ± 0,0013 AU, e = 0,779 ± 0,015, i = 22,68 ± 0,25°, peri = 133,71 ± 0,05°, node = 242,9665° (obr. 11). Bolid patřil ke sporadickým meteorům (SPO) s geocentrickým radiantem RA = 261,9 ± 0,3°, DEC = 21,5 ± 0,3°. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je znázorněna na obrázku níže, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost. Orbitální heliocentrické parametry dráhy bolidu jsou uvedeny v Tabulce 1, geocentrické parametry dráhy pak v Tabulce 2.

Obr. 11: Projekce dráhy bolidu 20171125_071306 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace Autor: Jakub Koukal
Obr. 11: Projekce dráhy bolidu 20171125_071306 ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace
Autor: Jakub Koukal

Tab. 1: Heliocentrické orbitální elementy (J2000.0) bolidů, výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal

Tab. 2: Geocentrický radiant, geocentrická rychlost, počáteční a koncová výška bolidů. Výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal
Tab. 1: Heliocentrické orbitální elementy (J2000.0) bolidů, výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal Tab. 2: Geocentrický radiant, geocentrická rychlost, počáteční a koncová výška bolidů. Výpočet byl proveden v programu UFO Orbit (SonotaCo 2009) se započítáním vlivu decelerace. Autor: Jakub Koukal

Závěr

Jasné bolidy zaznamenané v noci z 24. listopadu na 25. listopadu 2017 neměly společný původ. Bolid 20171124_235955, vzhledem k hodnotě Tisserandova parametru (TPJ = 3,35 ± 0,09), má původ asteroidální (A-C typ). Pravděpodobným mateřským tělesem je asteroid 2015 WZ1, hodnota kritéria podobnosti drah DD = 0,023. Bolid 20171125_071306, vzhledem k hodnotě Tisserandova parametru (TPJ = 2,34 ± 0,08), má původ kometární (JFC typ). Mateřským tělesem je pravděpodobně neznámá kometa Jupiterovy rodiny. Vzhledem k atmosférické dráze bolidu 20171124_235955 a vzhledem k jeho vstupní hmotnosti je velmi pravděpodobné, že fragment (fragmenty) tohoto bolidu dopadly na povrch Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Full report on a fireball night 24-25 November 2017



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bolid, UKMON


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »