Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hvězdárna Ladislava Šmída v Kunžaku a její pozorovací řady na internetu

Hvězdárna Ladislava Šmída v Kunžaku a její pozorovací řady na internetu

Povrch Slunce se slunečními skvrnami a fakulovými poli (slunečnífotosféra) jest sledován v Kunžaku nepřetržitě od roku 1947, z toho odroku 1976 na mé specializované pozorovatelně.

Denní pozorování jsou prováděna malým refraktorem o průměru 74 mm, ohniskové délky 940 mm při zvětšení 47x, zakreslováním metodou projekce na průměr obrazu Slunce 25cm, občas nyní i přímé za použití objektivního slunečního filtru. Za dobu 55 let bylo uskutečněno 10700 denních vizuálních pozorování, doplněných v některých případech i fotografickými snímky. Všechna uskutečněná pozorování jsou proměřována a statisticky zpracovávána.

Výsledky jsou publikovány v našich astronomických časopisech a ve dvou samostatných publikacích. K této dlouholeté pozorovací řadě přibyla v roce 2000 další samostatná pozorovací řada mladého spolupracovníka soukromé pozorovatelny, který vykonal dosud 440 denních pozorování stejným způsobem svým dalekohledem o průměru 60mm, ohniskové délky 700mm, při zvětšení 58x.

Výsledky pozorování zpracovává výpočetní technikou.Sluneční pozorovatelna v Kunžaku i její spolupracovník jsou nezávislými pozorovacími stanicemi v síti českých a slovenských hvězdáren, zabývajících se vizuálním pozorováním sluneční fotosféry, metodicky a organizačně řízenou Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí Kromě toho spolupracuje sluneční pozorovatelna s Hvězdárnou v Úpici, Hvězdárnou Františka Pešty v Sezimově Ústí a se slunečním oddělením Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Na stránkách internetového magazínu o Slunci www.astrosvet.com seznámíme postupně veřejnost podrobněji s některými výsledky našich pozorování Slunce v Kunžaku.

KONTAKT:
Ladislav Schmied
Havlíčkova 159
Kunžak 378 62
Telefon: 384 399 079
Email: schmied@astrosvet.com




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »