Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasný bolid 9. 12. 2014 - aktualizováno

Jasný bolid 9. 12. 2014 - aktualizováno

Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONd Autor: Jakub Koukal
Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONd
Autor: Jakub Koukal
V úterý večer bylo na řadě míst ČR jasno a tak hlášení o pádu jasného meteoru, přesněji bolidu, máme zprávy opravdu od Lobendavy na severu Čech až po jižní Moravu. Čas pádu je znám podle kamer 17:16:45 SEČ. Podívejme se na první informace, které nám laskavě rychle zaslal Jakub Koukal díky snímkům ze středoevropské bolidové sítě EDMONd.

Bolid byl zaznamenán na 4 stanicích:
Kroměříž_ENE, Valašské Meziříčí N, Otrokovice N (pouze exploze - odraz), Maruška SW (pouze exploze, na kraji zorného pole, přes mraky).
Dráha počítána ze stanic Kroměříž ENE a Valašské Meziříčí N, zaznamenáno spektrum z počáteční fáze.

Stanice Kroměříž ENE Stanice Valašské Meziříčí N - spektrograf

Stanice Otrokovice N Stanice Maruška SW

 

Co už můžeme předběžně říci?

Rojová příslušnost: DSA (prosincové delta Arietidy)
Délka trvání na stanicích: 2,24 s
Celkový odhad délky 6,4 s.
Odhad vizuální magnitudy z Kroměříže: -14 mag

Absolutní magnituda z prvních 2,24 sec. letu: -3,3 mag

2D projekce atmosférické dráhy - pouze první část (2,24 s) Projekce dráhy ve Sluneční soustavě

Orbitální elementy:

Velká poloosa (a) 2,3 AU, vzdálenost perihelia (q) 0,668 AU, excentricita (e) 0,705 AU, délka argumentu perihelia (peri) 257,3o, délka výstupního uzlu (node) 257,3o, sklon dráhy 3,1o, geocentrická rychlost (vg) 19,2 km/s.

Připomínáme: jedná se o předběžnou dráhu!

 

Spektrální analýza - aktualizace:

Spektrum bolidu bylo ovlivněno rozpadající se nízkou oblačností, část spektra byla zaznamenána v okamžiku, kde se již samotné těleso nacházelo mimo zorné pole spektrografu (chybějící 0. řád spektra). Z tohoto důvodu bylo prozatím vyhodnoceno spektrum pouze z jednoho snímku (snímek FR99), což odpovídá na časové ose 2,96 s od začátku úkazu. Rozlišení analyzovaného spektra, závislé na hustotě čar difrakční mřížky (500 čar/mm) a na rozlišení CCD čipu (720x576 px) je 30,4 Å/px, spektrum není prozatím kalibrováno na citlivost použitého CCD čipu (ICX 673AKA. Výsledné spektrum obsahuje emisní čáry prvků v následujícím zastoupení – železo (FeI, FeO), hořčík (MgI), sodík (NaI), mangan (MnI), chrom (CrI), křemík (SiI, SiII) a také poměrně slabé čáry vápníku (CaI, CaII). Poměr emise prvků náležejících ionizované atmosféře Země vůči hořčíku (N2/Mg, O/Mg) je nízký, neboť toto nezávisí na hmotnosti tělesa, ale na jeho rychlosti. Toto znamená, že množství emise těchto prvků je přímo úměrné hmotnosti tělesa, ovšem koeficient úměry se zvyšuje s rychlostí meteorů. Pro pomalé DSA (prosincové delta Arietidy) je tedy zastoupení těchto prvků výrazně nižší než např. pro Leonidy. Emisní čáry multipletů FeI jsou naopak výrazně zastoupeny, nejvíce pro maximum na vlnové délce 4906 Å (pozorovaná vlnová délka), což odpovídá emisním čárám 318 FeI (4891, 4892 a 4903 Å – laboratorní vlnová délka), vedlejší maximum na vlnové délce 4279 Å pak odpovídá 152 FeI (4271 Å), 42 FeI (4272 Å), 71 FeI (4282 Å), 597 FeI (4285 Å), 41 FeI (4294 Å), přičemž součástí tohoto maxima jsou i emisní čáry chromu 1 CrI (4275 a 4290 Å). Nejvyšší relativní intenzitu emisních čar v tomto snímku má triplet 2 MgI (260), pozorovaný na vlnové délce 5182 Å (laboratorní vlnové délky tripletu 2 MgI jsou 5167, 5173 a 5184 Å), následovaný emisními čarami 15 FeI (5270 Å) a 37 FeI (5270 Å) s relativní intenzitou 235 na pozorované vlnové délce 5275 Å. Dublet sodíku 1 Na pozorovaný na vlnové délce 5901 (5891 a 5894 Å) dosahuje relativní intenzity 199. Zajímavá je také vysoká intenzita emisní čáry hořčíku MgI a chromu CrI (4353 Å) a také samostatného hořčíku MgI (5533 a 6307 Å). Vysokou intenzitou emisních čar hořčíku MgI během této fáze letu lze vysvětlit intenzivní modrou až modro-zelenou barvu bolidu.

Spektrální analýza bolidu - snímek FR99

Video spektra bolidu - stanice Valašské Meziříčí N

 

Realizační tým projektu:

Ing. Jakub Koukal

Mgr. Sylvie Gorková

 

Hlášení o pádu můžete vkládat do databáze ASÚ AV ČR, prosíme hlavně pozorovatele, kteří jsou schopni popsat podrobněji vzhled a chování bolidu.

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bolid, EDMOND


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »