Jasný bolid za soumraku 14.6.2017
Autor: Frederic Edwin Church
Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.
Evropská síť pro videopozorování meteorů
Evropská síť pro videopozorování meteorů (European viDeo Meteor Observation Network, EDMONd) je v současné době nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sítí pro videopozorování meteorů v celosvětovém měřítku. V rámci Evropy shromažďuje data z 314 stanic ve 24 zemích a pokrývá plochu více než 7 000 000 km2 ve třech časových pásmech. Pro výpočet dráhy nového bolidu, který dostal označení 20170614_200707, byla použita data z národní sítě CEMeNt (Central European Meteor Network), která sdružuje pozorovatele z České republiky a Slovenska.
Tečný bolid?
Tečný bolid (Earth-grazing fireball) je poměrně zvláštním typem bolidu. Z jeho definice plyne, že se jedná o meteor, který vstoupí pod nízkým úhlem do svrchní atmosféry Země (na pomezí mezosféry a termosféry) a po ukončení ablační fáze, kdy ztrácí svoji hmotu, opustí atmosféru Země po velmi změněné dráze a se sníženou hmotností. Těleso se tedy při své pouti vesmírem jen na chvíli ocitá v zemské atmosféře a letí dál. V tomto případě je z průběhu atmosférické dráhy zřejmé, že bolid dosáhl v průběhu letu nižší výšky nad povrchem Země, než byla koncová výška dráhy. Koncová výška dráhy byla 85,3 km, nejnižší pak 84,6 km. Nicméně průběh světelné křivky bolidu a také pozorovaná fragmentace v průběhu letu nasvědčuje tomu, že těleso zcela zaniklo v průběhu letu. V tomto případě se tedy s vysokou pravděpodobností nejednalo o tečný bolid, těleso pravděpodobně neopustilo atmosféru Země a zcela v ní zaniklo.
Dlouhé bolidy v historii
Mezi doložená pozorování dlouhých bolidů patří procesí meteorů z 20. července 1860, procesí meteorů z 9. února 1913 a také tečný meteoroid z 13. října 1990, jehož dráha byla jako první vypočítána díky pozorování ze dvou stanic (Spurný, Ceplecha, Borovička). V rámci sítě EDMONd byl zaznamenán velmi dlouhý tečný bolid 29. 12. 2013 v 03h 16m 19s SEČ, jehož délka atmosférické dráhy dosáhla 1256 km, tuto dráhu urazil za 51,3 s. Tento bolid ovšem opustil atmosféru Země a pokračoval dále po velmi změněné dráze.
 |
| Projekce atmosférické dráhy bolidu 20131229_021619 nad Evropou. Autor: Jakub Koukal |
Galerie snímků bolidu ze stanic sítě CEMENT
|
|
 |
| Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Blahová (SK). Autor: UMa Astronomy | Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Kračany (SK). Autor: UMa Astronomy |
|
|
 |
| Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Maruška (CZ). Autor: Jakub Koukal | Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Vsetín (CZ). Autor: Hvězdárna Vsetín |
|
|
 |
| Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Valašsské Meziříčí (CZ). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí | Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Vartovka (SK). Autor: Hvezdáreň Banská Bystrica |
|
|
 |
| Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Kroměříž (CZ). Autor: Jakub Koukal | Snímek bolidu 20170614_200707 ze stanice Těrlicko (CZ). Autor: Jan Kondziolka |
Dráha bolidu 20170614_200707
Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Kračany, Blahová, Kroměříž, Vsetín a Těrlicko. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N47,520° E23,235° poblíž obce Rodina v Rumunsku, výška meteoru v tomto okamžiku činila 94,4 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,033° E19,379° poblíž obce Las v Polsku, výška meteoru v tomto okamžiku činila 85,3 km nad povrchem Země. Bolid byl zachycen v celé délce svého trvání pouze ze stanice Vsetín, délka trvání letu byla 12,31 s a bolid dosáhl absolutní jasnosti -7,9m. Za tuto dobu absolvoval bolid v atmosféře Země let dlouhý celkem 403,6 km nad územím 4 států – Rumunska, Maďarska, Slovenska a Polska. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře je uvedena níže.
 |
 |
| 2D projekce atmosférické dráhy bolidu 20170614_200707 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal | Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg. Autor: Jakub Koukal |
|
Velká poloosa dráhy a (AU) |
2,06 | ±0,08 |
|
Vzdálenost perihélia q (AU) |
0,283 | ±0,002 |
|
Sklon dráhy i (o) |
9,32 | ±0,04 |
|
Excentricita dráhy e (-) |
0,862 | ±0,012 |
|
Geocentrická rychlost vg (km/s) |
30,89 | ±0,24 |
|
Počáteční výška HB (km) |
94,4 | ±0,2 |
|
Koncová výška HE (km) |
85,3 | ±0,1 |
|
Absolutní magnituda amag (m) |
-7,9 | ±0,3 |
Jednalo se o středně rychlý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla 30,9 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy jsou uvedeny výše. Bolid patřil k meteorické roji #168 SSS (southern sigma Sagittarids) s geocentrickým radiantem RA = 280,7±0,2°, DEC = -29,5±0,3°. Odhadovaná vstupní hmotnost meteoroidu je 4,7±1,1 kg. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je uvedena výše, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg.
 |
| 3D projekce dráhy bolidu 20170614_200707 v atmosféře Země. Autor: Jakub Koukal |
 |
| Vývoj absolutní magnitudy bolidu 20170614_200707 v průběhu letu. Autor: Jakub Koukal |
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze hlášení bolidů ASÚ AV ČR
[2] Tečný meteoroid ze 13. října 1990
O autorovi
Jakub Koukal
Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz
