Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter očekává přílet sondy Juno
Jiří Srba Vytisknout článek

Jupiter očekává přílet sondy Juno

Jupiter na snímku pořízeném pomocí přístroje VISIR a dalekohledu ESO/VLT.
Autor: ESO/L. Fletcher

V rámci příprav na blížící se přílet meziplanetární sondy Juno k Jupiteru pořídili astronomové pomocí dalekohledu ESO/VLT působivé snímky obří planety v oboru infračerveného záření. Pozorování provedli během kampaně, jejímž cílem bylo vytvořit detailní mapy oblačných struktur v atmosféře Jupiteru. Výsledky poslouží k plánování činnosti sondy Juno v následujících měsících, protože astronomům umožní seznámit se s aktuálním stavem atmosféry ještě před příletem sondy.

Působivý snímek planety Jupiter zveřejněný několik dní před příletem sondy Juno

Vedoucí týmu Leigh Fletcher (University of Leicester, Spojené království) prezentoval nové snímky Jupiteru na Národním setkání Královské astronomické společnosti (Royal Astronomical Society’s National Astronomy Meeting) v Nottinghamu. Záběry byly pořízeny pomocí přístroje VISIR pracujícího ve spojení s dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) a jsou součástí soustředěného úsilí o zlepšení našich znalostí Jupiterovy atmosféry ještě před příletem kosmické sondy Juno (NASA, Juno spacecraft), která má k planetě dorazit v červenci tohoto roku.

V rámci kampaně vědci použili několik teleskopů pracujících na Havaji a v Chile. Svým pozorováním však přispěli i amatérští astronomové z celého světa. Mapy neposkytují jen statické pohledy na planetu, ale ukazují rovněž změny, jaké se v atmosféře odehrály v měsících před příletem sondy.

Meziplanetární sonda Juno byla vypuštěna v roce 2011 a před příletem do systému planety Jupiter nacestovala téměř 3 miliardy kilometrů. Vesmírné zařízení je schopné pořizovat data, jejichž kvalita není závislá na omezeních, která jsou běžná pro dalekohledy na Zemi. Může se tedy zdát podivné, že je tato kampaň pozemních pozorování považována za tak důležitou.

Leigh Fletcher popisuje význam výzkumu pro přípravy na přílet sondy k planetě: „Tyto mapy nám pomohou obeznámit se předem se situací v atmosféře, jaké bude Juno svědkem v následujících měsících. Pozorování provedená na různých vlnových délkách infračerveného záření nám umožní sestavit trojrozměrný model přenosu energie a hmoty vzhůru atmosférou Jupiteru.“

Pořizování ostrých snímků přes vlnící se zemskou atmosféru je jeden z největších problémů, jakým pozemní astronomické přístroje musí čelit. Letmý detailní pohled na Jupiterovu turbulentní atmosféru s oblaky chladnějšího plynu byl možný jen díky technice známé jako ‚lucky imaging‘ (snímání se štěstím). Pomocí přístroje VISIR byly pořízeny tisíce jednotlivých velmi krátkých expozic. Z tohoto množství jsou pečlivě vybrány ty nejlepší záběry (nejméně ovlivněné chvěním vzduchu), které se následně srovnají a složí do jednoho snímku. Výsledkem je pozoruhodná finální fotografie.

Srovnání snímku pořízeného v infračervené oblasti přístrojem VISIR (vlevo) a detailního záběru ve viditelném světle (vpravo) pořízeného amatérským astronomem zhruba ve stejném čase. Autor: ESO/L.N. Fletcher/Damian Peach
Srovnání snímku pořízeného v infračervené oblasti přístrojem VISIR (vlevo) a detailního záběru ve viditelném světle (vpravo) pořízeného amatérským astronomem zhruba ve stejném čase.
Autor: ESO/L.N. Fletcher/Damian Peach

Glenn Orton, vedoucí pozemní části kampaně zorganizované na podporu mise Juno, vysvětluje, proč jsou přípravná pozorování tak důležitá: „Úsilí mezinárodního týmu astronomů amatérů i profesionálů nám v uplynulých pěti měsících přineslo mimořádně bohatý materiál. Zvláště data získaná pomocí VISIR v kombinaci s prvními výsledky z Juno vědcům umožní charakterizovat globální termální strukturu Jupiteru, oblačný příkrov a rozložení jednotlivých plynných složek.“

Zatímco moderní kosmická sonda určená k odhalování tajemství majestátního Jupiteru přinese netrpělivě očekávané výsledky, její cesta je dlážděna úsilím pozorovatelů tady na Zemi.

Poznámky

[1] Sonda Juno je pojmenována po mytologické ženě boha Jupitera. Stejně jako jeho planetární protějšek i bůh Jupiter se zahaloval do mraků a pouze Juno byla schopna jimi proniknout a spatřit jeho pravou tvář.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Leigh Fletcher; University of Leicester; United Kingdom; Tel.: +44 116 252 3585; Email: leigh.fletcher@leicester.ac.uk

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Robert Massey; Deputy Executive Director, Royal Astronomical Society; United Kingdom; Tel.: +44 (0)20 7292 3979; Email: rm@ras.org.uk

Anita Heward; Royal Astronomical Society;Mobil: +44 (0)7756 034 243; Email: anitaheward@btinternet.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1623



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Sonda JUNO, Planeta Jupiter, ESO/VLT, Tisková zpráva ESO


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »