Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích
Jak je již dlouholetou tradicí, jednou za dva roky pořádá Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo Celostátní sluneční seminář. Setkání je určeno především pro pracovníky lidových hvězdáren a klade si za cíl informovat tyto pracovníky o nejnovějších trendech a výsledcích v oblasti výzkumu naší nejbližší hvězdy. Semináře jsou pořádány pokaždé v zajímavé oblasti Slovenské republiky a jsou tak částečně zaměřeny i na poznávání krás slovenského kraje.

Letošní akce tohoto druhu se odehrála ve dnech 3. až 7. června v srdci Slovenska -- v Turčianskych Teplicích. Lázeňské městečko leží v údolí obklopeno Velkou a Malou Fatrou. Místo konání 16. Slunečního seminářa patří mezi nejstarší lázeňská města Slovenska, první písemné zmínky pochází již z roku 1281. V místě se léčí především choroby pohybového a močového ústrojí, ale je i vděčným místem výletů za přírodou a relaxací.

Vlastní rokování slunečních fyziků bylo zahájeno až v úterý ráno, neboť pondělní den byl vyhrazen postupnému příjezdu účastníků, jež svými mateřskými místy docela solidně pokryli pomyslnou mapu Slovenské, ale i České republiky s již tradičně silnou účastí pracovníků Astronomického ústavu Slovenské akademie věd a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Během úterka vyslechli účastníci přes dvě desítky krátkých referátů, při nichž nejrůznější vědci prezentovali své nejnovější metody a objevy ve výzkumu Sluníčka. Další výstupy byly na pořadu dne ve středu dopoledne, ve čtvrtek celý den a ještě i v pátek po snídani. Celkově bylo vyslyšeno téměř šest desítek referátů z nejrůznějších oblastí sluneční fyziky a jejích vazeb na fyziku Země (především však fyziku zemské atmosféry). Telegraficky bych rád zmínil některá témata, jež na semináři zazněla: výzkumy jednotlivých vrstev sluneční atmosféry od popdpovrchových vrstev přes fotosféru, chromosféru, přechodovou oblast až po jevy odehrávající se v koróně, působivé přehledy o pohybech hmoty i útvarů ve fotosféře, snímky úplných zatmění Slunce a jejich zpracovávání a také teoretické výpočty využívající nejrůznější modely a jejich porovnání se skutečným pozorováním. Zásluhou organizačního výboru bylo část úterního odpoledne věnována přehledu prací studentů a adeptů astronomie.

Již tradičně je minimálně půlden věnován poznávacímu výletu do okolí místa setkání. Letos to se konala exkurze do Kremnice na městský hrad a do místního muzea, které nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost zavzpomínat si na staré časy mincovních mistrů a ručně si vyrazit upomínkovou minci. Cestou nazpět účastníci zavítali do nedávno otevřeného komplexu Hvezdárny a planetária Maxmiliána Hella v Žiari nad Hronom, jehož architektonická koncepce působí neobyčejně sladěným dojmem. Zdá se, že i v dnešních rozpočtově napjatějších dobách je možné otevřít a úspěšně provozovat podnik tohoto typu.

Výlet byl soudě podle reakcí zúčastněných kvitován s povděkem jako velmi příjemné rozptýlení jinak docela náročného programu.

Celkově shrnuto dávají Sluneční semináře astronomům pracujícím nejen v oboru sluneční fyziky jedinečnou příležitost se ve vcelku neformální atmosféře setkat se svými kolegy, probrat s nimi své problémy a v naprosté většině případů i dostat další nápovědu, radu, případně jiné řešení. Nezbývá než poděkovat organizátorům za skvělé a bezchybné zvládnutí celotýdenního programu a doufat, že SUH Hurbanovo vytrvá i v dalších letech a zůstane u pořádání těchto svým způsobem unikátních akcí. Snad se tedy sejdeme zase za dva roky v přinejmenším tak hojném počtu, jako letos.
Michal Švanda, MFF UK Praha, svanda@asu.cas.cz




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »