Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Juels-Holvorcem

Kometa Juels-Holvorcem

C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) 
opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
Vyhledávací mapka dle
efemerid uvedených v článku.
Kometu C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) objevili 28.12.2002 dva amatérští astronomové - Charles W. Juels a Paulo R. Holvorcem, kteří spolupracují na pozorovacím programu pomocí Internetu. Při objevu byla kometa neostrým objektem o jasnosti 15 magnitud. Od té doby se kometa výrazně zjasnila a nyní je snadno pozorovatelná pomocí triedru v souhvězdí Andromeda. Kometu můžete vyhledat pomocí přiložené mapky. Kometa bude od nás pozorovatelná do 13.4.2003, poté již bude pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Na mapce naleznete efemeridu až do 11.5. Konec viditelnosti komety od nás je na mapce vyznačen (zvýrazněný křížek, větší popiska).

Kometu lze pozorovat na večerní obloze těsně po západu Slunce, ale i na ranní obloze těsně před rozedněním. Lepší pozorovací podmínky jsou ráno, neboť kometa se nachází výše nad obzorem.

Od konce března až do poloviny dubna by kometa měla být pozorovatelná před východem Slunce jako objekt o jasnosti 5 magnitud. Přísluním bude kometa procházet 13. dubna. Po tomto datumu již nebude na severní obloze pozorovatelná.

Níže jsou uvedeny efemeridy - rektascenze, deklinace (2000.0) v 0 UT, elongace (úhlová vzdálenost od Slunce), předpokládanou jasnost a souhvězdí, ve kterém se bude kometa nacházet. Zvýrazněny jsou datumy pro které jsou efemeridy vyneseny v mapce.

Datum (0h UT)R.A. (2000)h m Dec.° ' Elong.° magSouhvězdí
Březen 2023 26.6+42 5943.96.0And
Březen 22 23 33.8+41 2541.65.9And
Březen 2423 40.4+39 5339.35.8And
Březen 26 23 46.4+38 2237.15.7And
Březen 2823 52.0+36 5235.05.6And
Březen 30 23 57.2+35 2432.95.5And
Duben 1 0 02.0+33 5730.95.4And
Duben 3 0 06.5+32 3029.05.4And
Duben 5 0 10.8+31 0427.25.3And
Duben 7 0 14.9+29 3925.65.3And
Duben 9 0 18.8+28 1424.05.2And
Duben 11 0 22.6+26 4922.75.2And
Duben 13 0 26.3+25 2521.55.2And
Duben 15 0 29.9+24 0120.65.3And
Duben 17 0 33.4+22 3719.95.3And
Duben 19 0 36.9+21 1319.55.4Psc
Duben 21 0 40.4+19 5019.45.5Psc
Duben 23 0 43.9+18 2719.55.6Psc
Duben 25 0 47.3+17 0420.05.7Psc
Duben 27 0 50.8+15 4120.75.8Psc
Duben 29 0 54.2+14 1921.65.9Psc
Květen 1 0 57.7+12 5722.76.1Psc
Květen 3 1 01.2+11 3524.06.2Psc
Květen 5 1 04.8+10 1225.46.4Psc
Květen 7 1 08.3 +8 5026.96.6Psc
Květen 9 1 11.9 +7 2828.56.7Psc
Květen 11 1 15.5 +6 0630.26.9Psc
Květen 13 1 19.1 +4 4331.97.0Psc

Zdroj: Sky & Telescope




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »