Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Juels-Holvorcem

Kometa Juels-Holvorcem

C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) 
opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
Vyhledávací mapka dle
efemerid uvedených v článku.
Kometu C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) objevili 28.12.2002 dva amatérští astronomové - Charles W. Juels a Paulo R. Holvorcem, kteří spolupracují na pozorovacím programu pomocí Internetu. Při objevu byla kometa neostrým objektem o jasnosti 15 magnitud. Od té doby se kometa výrazně zjasnila a nyní je snadno pozorovatelná pomocí triedru v souhvězdí Andromeda. Kometu můžete vyhledat pomocí přiložené mapky. Kometa bude od nás pozorovatelná do 13.4.2003, poté již bude pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Na mapce naleznete efemeridu až do 11.5. Konec viditelnosti komety od nás je na mapce vyznačen (zvýrazněný křížek, větší popiska).

Kometu lze pozorovat na večerní obloze těsně po západu Slunce, ale i na ranní obloze těsně před rozedněním. Lepší pozorovací podmínky jsou ráno, neboť kometa se nachází výše nad obzorem.

Od konce března až do poloviny dubna by kometa měla být pozorovatelná před východem Slunce jako objekt o jasnosti 5 magnitud. Přísluním bude kometa procházet 13. dubna. Po tomto datumu již nebude na severní obloze pozorovatelná.

Níže jsou uvedeny efemeridy - rektascenze, deklinace (2000.0) v 0 UT, elongace (úhlová vzdálenost od Slunce), předpokládanou jasnost a souhvězdí, ve kterém se bude kometa nacházet. Zvýrazněny jsou datumy pro které jsou efemeridy vyneseny v mapce.

Datum (0h UT)R.A. (2000)h m Dec.° ' Elong.° magSouhvězdí
Březen 2023 26.6+42 5943.96.0And
Březen 22 23 33.8+41 2541.65.9And
Březen 2423 40.4+39 5339.35.8And
Březen 26 23 46.4+38 2237.15.7And
Březen 2823 52.0+36 5235.05.6And
Březen 30 23 57.2+35 2432.95.5And
Duben 1 0 02.0+33 5730.95.4And
Duben 3 0 06.5+32 3029.05.4And
Duben 5 0 10.8+31 0427.25.3And
Duben 7 0 14.9+29 3925.65.3And
Duben 9 0 18.8+28 1424.05.2And
Duben 11 0 22.6+26 4922.75.2And
Duben 13 0 26.3+25 2521.55.2And
Duben 15 0 29.9+24 0120.65.3And
Duben 17 0 33.4+22 3719.95.3And
Duben 19 0 36.9+21 1319.55.4Psc
Duben 21 0 40.4+19 5019.45.5Psc
Duben 23 0 43.9+18 2719.55.6Psc
Duben 25 0 47.3+17 0420.05.7Psc
Duben 27 0 50.8+15 4120.75.8Psc
Duben 29 0 54.2+14 1921.65.9Psc
Květen 1 0 57.7+12 5722.76.1Psc
Květen 3 1 01.2+11 3524.06.2Psc
Květen 5 1 04.8+10 1225.46.4Psc
Květen 7 1 08.3 +8 5026.96.6Psc
Květen 9 1 11.9 +7 2828.56.7Psc
Květen 11 1 15.5 +6 0630.26.9Psc
Květen 13 1 19.1 +4 4331.97.0Psc

Zdroj: Sky & Telescope




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »