Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Juels-Holvorcem

Kometa Juels-Holvorcem

C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) 
opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
Vyhledávací mapka dle
efemerid uvedených v článku.
Kometu C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) objevili 28.12.2002 dva amatérští astronomové - Charles W. Juels a Paulo R. Holvorcem, kteří spolupracují na pozorovacím programu pomocí Internetu. Při objevu byla kometa neostrým objektem o jasnosti 15 magnitud. Od té doby se kometa výrazně zjasnila a nyní je snadno pozorovatelná pomocí triedru v souhvězdí Andromeda. Kometu můžete vyhledat pomocí přiložené mapky. Kometa bude od nás pozorovatelná do 13.4.2003, poté již bude pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Na mapce naleznete efemeridu až do 11.5. Konec viditelnosti komety od nás je na mapce vyznačen (zvýrazněný křížek, větší popiska).

Kometu lze pozorovat na večerní obloze těsně po západu Slunce, ale i na ranní obloze těsně před rozedněním. Lepší pozorovací podmínky jsou ráno, neboť kometa se nachází výše nad obzorem.

Od konce března až do poloviny dubna by kometa měla být pozorovatelná před východem Slunce jako objekt o jasnosti 5 magnitud. Přísluním bude kometa procházet 13. dubna. Po tomto datumu již nebude na severní obloze pozorovatelná.

Níže jsou uvedeny efemeridy - rektascenze, deklinace (2000.0) v 0 UT, elongace (úhlová vzdálenost od Slunce), předpokládanou jasnost a souhvězdí, ve kterém se bude kometa nacházet. Zvýrazněny jsou datumy pro které jsou efemeridy vyneseny v mapce.

Datum (0h UT)R.A. (2000)h m Dec.° ' Elong.° magSouhvězdí
Březen 2023 26.6+42 5943.96.0And
Březen 22 23 33.8+41 2541.65.9And
Březen 2423 40.4+39 5339.35.8And
Březen 26 23 46.4+38 2237.15.7And
Březen 2823 52.0+36 5235.05.6And
Březen 30 23 57.2+35 2432.95.5And
Duben 1 0 02.0+33 5730.95.4And
Duben 3 0 06.5+32 3029.05.4And
Duben 5 0 10.8+31 0427.25.3And
Duben 7 0 14.9+29 3925.65.3And
Duben 9 0 18.8+28 1424.05.2And
Duben 11 0 22.6+26 4922.75.2And
Duben 13 0 26.3+25 2521.55.2And
Duben 15 0 29.9+24 0120.65.3And
Duben 17 0 33.4+22 3719.95.3And
Duben 19 0 36.9+21 1319.55.4Psc
Duben 21 0 40.4+19 5019.45.5Psc
Duben 23 0 43.9+18 2719.55.6Psc
Duben 25 0 47.3+17 0420.05.7Psc
Duben 27 0 50.8+15 4120.75.8Psc
Duben 29 0 54.2+14 1921.65.9Psc
Květen 1 0 57.7+12 5722.76.1Psc
Květen 3 1 01.2+11 3524.06.2Psc
Květen 5 1 04.8+10 1225.46.4Psc
Květen 7 1 08.3 +8 5026.96.6Psc
Květen 9 1 11.9 +7 2828.56.7Psc
Květen 11 1 15.5 +6 0630.26.9Psc
Květen 13 1 19.1 +4 4331.97.0Psc

Zdroj: Sky & Telescope




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »