Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Magnetické pole chromosféry Slunce

Magnetické pole chromosféry Slunce

Sluneční vrstvy
Sluneční vrstvy
Astrofyzici z Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko) a Astronomického ústavu AV ČR změřili střední magnetické pole komplikované vrstvy sluneční atmosféry.

Sluneční chromosféru můžeme pozorovat v průběhu úplného slunečního zatmění coby tenký rudý prstenec okolo slunečního disku. Červená barva je důsledkem záření vodíkových atomů ve spektrální čáře H-alfa o vlnové délce 656,3 nanometrů. Ve chromosféře, která se nachází mezi chladnou fotosférou o teplotě nakolik tisíc stupňů a horkou korónou o teplotě milionů stupňů, a která má tloušťku pouhých několika tisíc kilometrů, dochází k relativně rychlým změnám fyzikálních parametrů jako jsou hustota a teplota. Hmota chromosféry je ve stavu plazmatu a v závislosti na výšce nad "povrchem" Slunce je její dynamika více či méně citlivá na průběh magnetických polí, jimiž je sluneční atmosféra protkána. Vzhledem ke komplikovanosti fyzikálních podmínek patří chromosféra a její magnetické pole k nejméně prozkoumaným oblastem Slunce. Přitom právě diagnostika chromosférických magnetických polí může dát odpověď na řadu zásadních otázek týkajících se energetické bilance sluneční atmosféry.

Výpočty astrofyziků z Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko) a Astronomického Ústavu AV ČR ukazují, že s využitím metod kvantové spektropolarimetrie lze určit střední míru magnetizace horních vrstev tzv. klidné chromosféry, která pokrývá většinu povrchu Slunce. Srovnáním existujících přesných měření lineární polarizace profilu vodíkové čáry H-alfa (IRSOL, Švýcarsko) s novým teoretickým modelem přenosu záření došli Jiří Štěpán (AsÚ AV ČR, IAC) a Javier Trujillo Bueno (IAC) ke kvantitativnímu odhadu dolní hranice intenzity magnetického pole. Ukazují, že pole v horních vrstvách klidné chromosféry je víceméně horizontální a zvyšuje svou indukci k hodnotě nejméně 30 gaussů (1 gauss = 0,0001 Tesla). Pod touto zónou zvýšené magnetizace, která se nachází těsně pod přechodovou oblastí do horké koróny, klesá střední magnetická indukce až k hodnotě několika gaussů, aby opět začala narůstat v nižších vrstvách chromosféry.

Tento výsledek je ve shodě s dnešní kvalitativní představou o průběhu magnetických polí v chromosféře, v níž se magnetické indukční čáry spojující opačné magnetické póly klenou nad rozsáhlými oblastmi klidného Slunce, případně dochází k jejich otevření do vnějšího vesmíru v tzv. koronálních dírách. Překvapující je poměrně vysoká hodnota 30 gaussů vyplývající z nových modelů. Tlak magnetického pole, který je úměrný druhé mocnině magnetické indukce, překonává v horních vrstvách chromosféry tlak plynu a toto pole zásadně ovlivňuje šíření plazmových vln z nižších vrstev atmosféry. Určení střední magnetizace je proto důležité především pro pochopení dynamických procesů probíhající v horních vrstvách chromosféry a následně i v koróně.

Výsledky jsou v současné době připraveny k publikaci v mezinárodním časopise The Astrophysical Journal Letters. Tato práce vznikla za finančního přispění španělského Ministerstva pro vědu a inovace (projekt AYA2007-63881).

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Trifid

29.6.2025 1:33 exp. 10 min. (60 x 10 sek.)

Další informace »