Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Magnetické pole chromosféry Slunce

Magnetické pole chromosféry Slunce

Sluneční vrstvy
Sluneční vrstvy
Astrofyzici z Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko) a Astronomického ústavu AV ČR změřili střední magnetické pole komplikované vrstvy sluneční atmosféry.

Sluneční chromosféru můžeme pozorovat v průběhu úplného slunečního zatmění coby tenký rudý prstenec okolo slunečního disku. Červená barva je důsledkem záření vodíkových atomů ve spektrální čáře H-alfa o vlnové délce 656,3 nanometrů. Ve chromosféře, která se nachází mezi chladnou fotosférou o teplotě nakolik tisíc stupňů a horkou korónou o teplotě milionů stupňů, a která má tloušťku pouhých několika tisíc kilometrů, dochází k relativně rychlým změnám fyzikálních parametrů jako jsou hustota a teplota. Hmota chromosféry je ve stavu plazmatu a v závislosti na výšce nad "povrchem" Slunce je její dynamika více či méně citlivá na průběh magnetických polí, jimiž je sluneční atmosféra protkána. Vzhledem ke komplikovanosti fyzikálních podmínek patří chromosféra a její magnetické pole k nejméně prozkoumaným oblastem Slunce. Přitom právě diagnostika chromosférických magnetických polí může dát odpověď na řadu zásadních otázek týkajících se energetické bilance sluneční atmosféry.

Výpočty astrofyziků z Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko) a Astronomického Ústavu AV ČR ukazují, že s využitím metod kvantové spektropolarimetrie lze určit střední míru magnetizace horních vrstev tzv. klidné chromosféry, která pokrývá většinu povrchu Slunce. Srovnáním existujících přesných měření lineární polarizace profilu vodíkové čáry H-alfa (IRSOL, Švýcarsko) s novým teoretickým modelem přenosu záření došli Jiří Štěpán (AsÚ AV ČR, IAC) a Javier Trujillo Bueno (IAC) ke kvantitativnímu odhadu dolní hranice intenzity magnetického pole. Ukazují, že pole v horních vrstvách klidné chromosféry je víceméně horizontální a zvyšuje svou indukci k hodnotě nejméně 30 gaussů (1 gauss = 0,0001 Tesla). Pod touto zónou zvýšené magnetizace, která se nachází těsně pod přechodovou oblastí do horké koróny, klesá střední magnetická indukce až k hodnotě několika gaussů, aby opět začala narůstat v nižších vrstvách chromosféry.

Tento výsledek je ve shodě s dnešní kvalitativní představou o průběhu magnetických polí v chromosféře, v níž se magnetické indukční čáry spojující opačné magnetické póly klenou nad rozsáhlými oblastmi klidného Slunce, případně dochází k jejich otevření do vnějšího vesmíru v tzv. koronálních dírách. Překvapující je poměrně vysoká hodnota 30 gaussů vyplývající z nových modelů. Tlak magnetického pole, který je úměrný druhé mocnině magnetické indukce, překonává v horních vrstvách chromosféry tlak plynu a toto pole zásadně ovlivňuje šíření plazmových vln z nižších vrstev atmosféry. Určení střední magnetizace je proto důležité především pro pochopení dynamických procesů probíhající v horních vrstvách chromosféry a následně i v koróně.

Výsledky jsou v současné době připraveny k publikaci v mezinárodním časopise The Astrophysical Journal Letters. Tato práce vznikla za finančního přispění španělského Ministerstva pro vědu a inovace (projekt AYA2007-63881).

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »