Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně jasný meteor na jihu Německa

Mimořádně jasný meteor na jihu Německa

Bolid zachycený celooblohovou kamerou v městě Falera.
Autor: Sternwarte Mirasteilas.

V neděli 15. března 2015 kolem 20:48 středoevropského času spatřilo velké množství lidí z jižního Německa, Švýcarska, východní Francie a západní části Rakouska na obloze velmi jasný objekt. Někteří pozorovatelé zaznamenali zvukové efekty a bylo hlášeno dokonce slabé chvění země.

Jako obvykle, popisy od jednotlivých svědků jsou docela rozdílné. Někteří jev popisují jako velmi jasnou ohnivou kouli, která se pohybovala vysokou rychlostí a vydávala nazelenalé světlo. Jiným úkaz připomínal spíše silný světlený záblesk, následovaný několika slabšími. Na krátký okamžik obloha zjasnila, jako by již mělo svítat. Jeden z pozorovatelů si všiml, že od hlavního objektu se za letu oddělovaly menší části, což odpovídá některým článkům, které uvádí, že se po obloze pohybovalo více objektů.

Jiný svědek tvrdil, že asi dvě nebo tři minuty po přeletu se ozvala exploze a země se zatřásla. Další pozorování upřesnila, že zvuk trval nejméně dvacet sekund a byl podobný hřmění. Řada lidí si úkaz nedokázala vysvětlit, a hlásila jej na policii, protože se obávala, že se může jednat například o pád letadla. Ten byl naštěstí vyloučen, protože se ukázalo, že se jednalo o velmi jasný meteor. Podle odhadů úkaz vyvolalo těleso o velikosti mezi 30 a 100 centimetry. Není zatím jisté, zda se jednalo o část meziplanetární hmoty nebo zánik nějakého artefaktu kosmické techniky. Jev velmi dobře zdokumentovala celooblohová kamera, patřící astronomům ve švýcarském městě Falera.

O výpočet dráhy se pokusily minimálně dvě instituce. Podle údajů švýcarské společnosti Fachgruppe Meteorastronomie, jež se zabývá meteory, objekt letěl téměř přesně od severu na jih, jen s malou odchylkou na západ. Viditelný začal být severně od německého města Stuttgart, hranice se Švýcarskem překonal v blízkosti Kostnice, prolétl nad Curyšským jezerem a skončil někde v oblasti Andermatt-Disentis. Výpočty Mezinárodní meteorářské organizace (International Meteor Organization - IMO), založené na 45 zprávách od náhodných pozorovatelů, ukazují trochu jiné parametry. Podle nich bolid začal zářit přibližně 25 km jižně od Stuttgartu a skončil asi 20 km východně od Curychu.

Otázkou je, zda těleso zcela zaniklo v atmosféře, nebo některé jeho části dopadly až na zemský povrch. Jedna svědkyně údajně viděla pád objektu do Bodamského jezera na hranicích Německa a Švýcarska a během něj prý zaslechla dokonce zasyčení. To ovšem příliš neodpovídá výše uvedeným výpočtům dráhy. Leda, že by se jednalo o nějaký menší úlomek a hlavní část tělesa pak ještě pokračovala dále. Možnost pádu do Bodamského jezera však nevylučuje ani Herbert Kiesle z planetária v Laupheimu. Podle něj mohly zbytky objektu dopadnout buď právě do Bodamského jezera, nebo do blízkosti městečka Ortschaft Wattwil ve švýcarském kantonu Toggenburg.

Některá média tvrdí, že podle německé policie minimálně jeden meteorit dopadl do blízkosti hraničního přechodu Freilassing, ležícího na německo-rakouských hranicích. Tato lokalita je ale vzdálena od Bodamského jezera vzdušnou čarou asi 270 km, navíc směrem na východ, tj. téměř kolmo na směr letu! Další zprávy uvádí, že na jedné zahradě byly objeveny neobvykle lesklé kameny, které by mohly být meteority. Tyto informace však nejsou nijak potvrzeny ani upřesněny a nepůsobí proto příliš věrohodně. Zatím tak není jisté, zda k nějakému dopadu opravdu došlo.

Vybrané zdroje:




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Bolid, Meteor


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »