Venus Express míří do atmosféry Venuše Autor: ESAJediná oběžnice Venuše, evropská sonda Venus Express, brzy ukončí své zkoumání planety. Sonda už přesluhuje a dochází jí palivo ke korekcím dráhy, ale ještě než úplně skončí, vyzkouší se vlastnosti atmosféry pro brždění budoucích kosmických sond a jejich případné navedení na kruhovější dráhu s menší spotřebou paliva. Využila by se k tomu atmosféra Venuše a právě toto je posledním velkým úkolem sondy pro nadcházející léto.
Mise u Venuše trvá už osm roků, takže se právem blíží ke svému konci. A je to určitě ten nejlepší konec kosmické sondy, když při svém zániku ještě poskytne cenné informace. Inženýři navedou sondu kontrolovaně do hustších vrstev atmosféry, než v minulosti a pokusí se zjistit, jak na to Venus Express zareaguje. Je také možné, že se zbrzdí příliš a mise definitivně skončí.
Venus Express aerobraking v atmosféře Venuše Autor: ESA, C. CurreauKrátké lehounké doteky s atmosférou, které se už zkoušely, probíhaly ve výškách 165 km. Nyní je v plánu ponořit sondu do nižších výšek kolem 130 km. Experimentální aerobraking by měl probíhat v období od 18. června do 11. července. Během této fáze budou probíhat omezeně i vědecká měření magnetického pole, slunečního větru a analýza atomů. Také by mělo probíhat měření teploty a tlaku.
Venus Express aerobraking v atmosféře Venuše Autor: ESA, C. CurreauJak bylo řečeno, během této závěrečné fáze může sondě definitivně dojít palivo, stejně jako může zaniknout v hustých vrstvách atmosféry. Pokud ještě přečká tyto náročné momenty, bude moci ještě v omezené míře provádět vědecká měření, ale na konci letošního roku by měla každopádně zaniknout v atmosféře Venuše.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS
kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo