Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Návštěva blízkozemní planetky (52768) 1998 OR2

Návštěva blízkozemní planetky (52768) 1998 OR2

Planetka (52768) 1998 OR2 na záběru symbolizujícím dobu koronaviru, kde má jakoby roušku
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

29. dubna je na návštěvě v blízkosti Země relativně velká blízkozemní planetka s číslem 52 768 a provizorním označením z doby objevu 1998 OR2. Planetka sice neznamená bezprostřední nebezpečí pro naši planetu, ale díky své velikosti je snadným cílem pro amatérské astronomy a podařilo se ji ohmatat i radarem. Pro astronomy u nás již pozorovací okno vzhledem k výšce nad obzorem a počasí skončilo, ale to nám nebrání se podívat, jak se jim dařilo.

Dráha planetky ve Sluneční soustavě je vidět na přiloženém obrázku. Z ní je patrné, že planetka se přibližuje opravdu blízko k dráze Země. 29. dubna 2020 kolem 17. hodiny odpolední se planetka protáhne jen asi 6,5 mil. km od nás. Jakkoli je to těsné přiblížení a planetku to řadí mezi potenciálně nebezpečná tělesa, stále je to v myšlení běžných lidí velká dálka. Jiné blízkozemní planetky se mohou přiblížit i mnohem více, někdy i méně, než v jaké vzdálenosti obíhá Měsíc. Astronomové takových průletů zaznamenají několik měsíčně, ale většinou jde o několikametrové balvany, které by při srážce se Zemí vyvolaly jen nádherný bolid. V případě planetky 1998 OR2, která má asi 2 km je situace odlišná. Naštěstí tato se ke srážce s námi v dohledných stoletích nechystá. Je ale dobré tyto planetky co nejlépe prozkoumat.

Dráha planetky (52768) 1998 OR2 při přiblížení v dubnu 2020
Dráha planetky (52768) 1998 OR2 při přiblížení v dubnu 2020

300m radar v Arecibu na ostrově Portoriko se na planetku zaměřil již 13. dubna a v pozorováních plánuje pokračovat až do 23. 4. Pozorování potvrdila, že má téměř kulový tvar o průměru 2 km a dobu rotace 4,1 hodiny.

Planetka byla před největším přiblížením viditelná na naší obloze. Zaměřili se na ni i amatérští astronomové z České republiky a Slovenska, například Marian Urbaník, Milan Antoš nebo Miroslav Lošťák, jehož snímek z galerie astro.cz přikládáme.

Snímek planetky (52768) 1998 OR2. Autor: Miroslav Lošťák
Snímek planetky (52768) 1998 OR2.
Autor: Miroslav Lošťák

Když byl článek vydán, ještě jsme nevěděli, že v tu samou chvíli Zemi velmi těsně míjela i jiná mnohem menší planetka. Psali o ní astronomové z hvězdárny na Kleti, kteří se pozorováním potenciálně nebezpečných těles zabývají. Toto těleso téměř škrtlo o místo, kde se nachází družice na geostacionární dráze a jeho velikost byla menší než 10 metrů.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] University of Central Florida o pozorování Areciba
[2] Spaceweather.com k průletu planetky 29. 4. 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 1998 OR2, Planetka (52768)


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2022 E3 ZTF přes teleskop.

Další informace »