Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Neodhalená tajemství Venuše

Neodhalená tajemství Venuše

Jaká tajemství čekají na sondu Evropské kosmické agentury Venus Express až v roce 2005 dorazí k nejbližšímu planetárnímu sousedovi? Bližší nahlédnutí slibuje sledovat planetu, která je navzdory některým společným rysům od Země zcela odlišná. Jaká tajemství čekají na Venus Express?

   Země  Venuše
vzd. od Slunce (mil. km)  149,6  108,2
hmotnost (1024kg) 5,976  4,87
průměr (km)  12 713  12 102
hustota (kg.m-3)  5 520  5 250
povrchová teplota (°C)  22  480
doba rotace (den)  1  250
Venuše je často označována za dvojče Země, neboť je téměř stejně velká a hmotná jako Země. Na druhou stranu se Venuše zdá být naprosto odlišnou planetou. Vědci se velmi potěšeni možností sledovat zblízka tuto zamračenou, podivnou planetu. Po 150ti denním letu od Země zaparkuje Venus Express na oběžné dráze okolo Venuše. Oběžná dráha sondy povede nad póly planety, jeden oběh bude trvat 10-16 hodin.

První zvláštností Venuše se kterou se sonda setká je její magnetické pole. Je tak slabé, že částice urychlené Sluncem - známé jako sluneční vítr - se planetě nevyhnou jako v případě Země. Místo toho nepřetržitě bombardují horní vrstvy atmosféry Venuše. Vědci se zajímají o děje, které při této interakci probíhají.

Samotná atmosféra skrývá mnoho hádanek. Hakan Svedem, vědec pracující na Venus Express říká "Atmosféra Venuše je v slunečním systému zcela jedinečná. Je tedy velmi důležité pochopit procesy, které tam probíhají." Znalosti o chování atmosféry Země nám při modelování atmosféry Venuše příliš nepomohou. Jak to, že planetu tak podobnou Zemi obklopuje zcela odlišně se chovající atmosféra? Silná atmosféra vytváří extrémně silný skleníkový efekt. Z tohoto důvodu je na povrchu Venuše teplota vyšší než teplota v peci. Ve výšce 60 km vane vítr o rychlosti více než 400 kilometrů za hodinu. Tento vítr způsobuje rotaci atmosféry. Bohužel nevíme, co tak zvanou super-rotaci způsobilo.

Další hádankou je nezvyklá zpětná rotace Venuše. Venuše se otáčí v opačném směru než Země a většina ostatních planet v slunečním systému. Rychlost rotace je také neobvykle pomalá - jedna otočka trvá 250 pozemských dní. Současné počítačové modely naznačují, že Venuše dříve rotovala stejným směrem jako Země, ale její hustá atmosféra ji postupně zpomalovala a způsobila současnou pomalou, zpětnou rotaci.

Pokud budeme přemýšlet o povrchu planety, nezbavíme se dalších tajemství. Jsou na Venuši aktivní vulkány? Je povrch planety tvořen jedinou deskou, nebo se skládá z kontinentálních desek, které plavou na částečně roztavených horninách podobně jako je tomu na Zemi? Víme, že Venuše je stará přibližně 4 miliardy let, ale vlastní povrch není starší než 500 milionů let! Jak je toto možné? Došlo ke změně povrchu? Pokud ano, jak k tomu došlo?

Pravděpodobně nejzajímavějším fenoménem na Venuši je její atmosféra těsně nad super-rotační vrstvou. Tato vrstva ve výšce více než 80 kilometrů absorbuje ultrafialové záření. Neexistuje žádné patrné vysvětlení této záhady. Někteří vědci předpokládají mračna mikrobů využívajících ultrafialové záření k zatím neznámému procesu fotosyntézy.

Na vysvětlení čeká velké množství zvláštností, které čekají na vysvětlení. Jak říká Hakam Svedham - "Venus Express rozšíří náš současný pohled na Venuši. Budeme jí jako planetě rozumět mnohem více."

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »