Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.

Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.

Jupiter

Všech 18 nově objevených měsíců bylo poprvé pozorováno na počátku Ledna týmem, který vedou Scott Sheppard a David Jewit z University of Hawai.V letech 2000 a 2001 jejich tým objevil 21 měsíců Jupitera. Pomocí dalekohledů 8.3m Subaru 3.6m Canada-France-Hawai na vrcholu hory Mauna Kea hledali v lednu další. Od té doby provádějí další pozorování, aby potvrdili, že slabé objekty jsou opravdu měsíce a ne hvězdy v pozadí či chyby na originálních snímcích.

Stejně jako dvanáct měsíců objevených dříve v letošním roce jsou nově objevené měsíce malé, nepravidelné satelity. Jejich velikost je okolo dvou kilometrů v průměru a pohybují se na vzdálených, retrográdních drahách. Do doby, než budou pojmenovány IAU, jsou označeny S/2003 J13 až S/2003 J18.

Tým hledající další měsíce sleduje další tucet kandidátů. Lze tedy předpokládat, že počet známých měsíců Jupitera se v brzké době opět zvýší.

Saturn

Havajský tým oznámil svůj další objev. Po detekci 18 nových satelitů Jupitera oznámili objev měsíce obíhajícího planetu Saturn. Jedná se o první objev od konce roku 2003.

Měsíc byl poprvé sledován 5. ledna dalekohledem 8.3m Subaru. Satelit byl dále sledován 2.2m dalekohledem havajské univerzity. Tato nová pozorování potvrdila, že se jedná o měsíc Saturnu. Stejně jako Jupiterovy měsíce čeká na definitivní pojmenování IAU. Nyní ho naleznete pod označením S/2003 S1.

Ze známá jasnosti a předpokládaného albeda byla odhadnuta velikost měsíce na 8 kilometrů v průměru a pohybuje se po vzdálené, retrográdní dráze.

V roce 2000 objevil jiný tým 12 malých Saturnových satelitů a zvýšil tak počet známých měsíců z 18 na 30. Nyní jich tedy známe 31.

Zdroj: astronomy.com




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »