Obří skupina skvrn a silné erupce dávají naději na víkendové polární záře
Aktualizováno 12. 5. ve 22:50. Pozorovatelé Slunce jsou ohromeni obří skupinou skvrn v aktivních oblastech AR3664 a 3668. Slunce ukazuje, čeho je v maximu aktivity schopné. Jedna velká skupina skvrn zapadla a už ji vystřídala další, jedna z největších v pozorované historii. Rozlohou skvrn se dá přirovnat ke slavné Carringtonovské z roku 1859. A silné erupce zde také nastávají. Očekává se, že výrony plazmatu s tím spojené způsobí polární záře o víkendu 10. – 12. 5. A nebo taky ne, ale pravděpodobnost je nyní vysoká.
Aktualizace 12. 5. 22:50 SELČ:
Aktivita geomagnetického pole byla nízká a zatím se nezvýšila. Znamená to buď, že poslední očekávaná vlna částic po silné erupci X5,8 nic zajímavého nezpůsobila, nebo, a v to se dá spíše ještě doufat, že ještě nedorazila. Víc ukáží až následující hodiny. Pokud by došlo v grafech měření slunečního větru k výrazné změně a ideálně velkému poklesu Bz komponenty magnetického pole, je šance na nové jasné polární záře. Průchod této vlny částic by měl nastat nejpozději během pondělí 13. 5.
Mezitím se na Slunci od nás aktivní oblast 3664 odklání a bude směřovat na odvrácenou polokouli. Napak na východní straně Slunce se nová oblast vynořuje a další je aktuálně na odvrácené polokouli zatím schovaná. Takže uvidíme, co přinesou příští dny, pokud jde o aktivitu Slunce a případné polární záře.
Aktualizace 11. 5. 23:45 SELČ:
Aktuálně to vypadá, že záře z noci z pátku 10. 5. na sobotu 11. 5. byla nejjasnější od roku 2003 a dost možná nejjasnější vůbec nejen v tomto století.
Situace během další noci na neděli je zatím poměrně klidná. Slabá fotograficky zachytitelná záře byla vidět především kolem 23. hodiny, kdy i Bz komponenta ve slunečním větru klesla k -8 nT (ovšem včera to bylo kolem -30 až -45). Takže i tyto menší výchylky mohou opět aktivovat slabší záři. Sedujte Spaceweatherlive.com a především tedy Bz ve slunečním větru na grafu aurorální části webu.
K Zemi letí velmi zajímavá vlna částic uvolěnných při velmi silné erupci v sobotu nad ránem. Pokud stihne dorazit v ideální době, tedy v neděli 12. 5. večer, můžeme se dočkat opakování páteční situace. Nebo také ne.
Aktualizace 10. 5. v 19:30:
Večer 10. 5. po 19. hodině dorazila rázová vlna částic slunečního větru uvolněných při první z mnoha erupcí na Slunci asi dva dny zpět. Záznamy sondy mezi Zemí a Sluncem naznačují, že skokově narostla rychlost slunečního větru, hustota částiv a došlo k výraznému poklesu Bz komponenty magnetického pole. To vše naznačuje, že by mohly právě teď začít polární záře. Nikdo neví, jak dlouho tato výhodná situace potrvá, ale hned od soumraku je asi třeba sledovat obzor na severu. Sledujte grafy na Spaceweatherlive.com.
Sluneční skvrny se dají nyní pozorovat i pouhým okem, pokud se vybavíme patřičným filtrem. Stačí svářečské sklo č. 14 či 15, nebo brýle pro pozorování zatmění Slunce. Mírně protáhlá tečka v pravé dolní části slunečního kotouče signalizuje, že na Slunci se děje něco mimořádného. Vzhledem k tomu, že jsme v období maxima, nebo blížícího se maxima sluneční aktivity, tak to tolik nepřekvapí. Přesto lze říci, že aktivní oblast AR13664 (též zkráceně AR3664) společně s AR3668 je i na současnou aktivitu Slunce opravdu mimořádně zajímavá.
Již o uplynulém víkendu jsme mohli pozorovat ještě jednu skupinu velkých skvrn v aktivní oblasti AR3663, která nyní v polovině týdne (8./9. 5.) zapadla s tím, jak se Slunce vůči nám pootočilo. Viděli jsme v ní i několik pěkných erupcí, z nichž několik dosáhlo nejvyššího stupně erupční aktivity, třídy X. Plně nám to však nyní vynahrazuje zmíněná aktivní oblast AR3664, která je na rozdíl od té předchozí v mnohem lepší poloze vůči Zemi, pokud jde o vliv její aktivity na dění v naší části Sluneční soustavy. Prakticky jakákoliv silná erupce z této oblasti totiž vyprodukovala výron plazmatu z koróny Slunce (CME, Coronal Mass Ejection), který se poté vydal i směrem k Zemi.
Následující dny budou tedy velmi zajímavé nejen pro pozorovatele Slunce, protože aktivita zde rozhodně jen tak neskončí a bude pokračovat nejspíš až do doby, kdy i tato aktivní oblast zapadne za sluneční okraj. Dalším důvodem jsou zmiňované výrony plazmatu. První částice z nich by měly Zemi zasáhnout zřejmě v pátek 10. 5. a další vlny budou následovat. Očekávají se středně silné polární záře, ale vzhledem k tomu, že další erupce doprovázená CME, zatím nejsilnější, X2,2, nastala ještě 9. 5. před polednem a zdaleka nemusí být poslední, může se situace ještě zlepšit s tím, jak první vlny "otevřou" magnetické pole Země vlnám následným.
A nebo se také nestane nic zásadního. Může se stát, že nás rázové vlny ve slunečním větru minou. Může se stát, že magnetické pole v oblacích vyvrženého plazmatu nebude mít vhodnou polaritu, aby se dobře projevilo velkými změnami v zemské magnetosféře. I když to nelze předem předpovědět, určitě má smysl se teď na Slunce podívat čímkoliv, co máme po ruce. Třeba i večer kolem západu Slunce, i když i u obzoru je kotouč příliš jasný pro pozorování dalekohledem, někdy už stačí vrstva oblak, zákalu nebo ztmavovací filtr pro přímé pozorování. Dívejte se bezpečně, neriskujte zrak, ale užívejte si tuto mimořádnou podívanou.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Předpovědní model průchodu CME (NOAA/SWPC)
[2] Aktuální vesmírné počasí (Spaceweatherlive.com)