Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceán na Saturnově měsíci Enceladus potvrzen

Oceán na Saturnově měsíci Enceladus potvrzen

Enceladus model oceánu pod vrstvou ledu Autor: NASA
Enceladus model oceánu pod vrstvou ledu
Autor: NASA
NASA pomocí sondy Cassini a sítě radioteleskopů Deep Space Network dokázala, že na Saturnově měsíci Enceladu se nachází velký oceán pod vrstvou ledu. Potvrzuje se tak definitivně domněnka, kterou měli vědci na stole poté, co byly v roce 2005 objeveny výtrysky ledu a páry v oblasti jižního pólu tohoto ledového měsíce. Rozšiřuje se tím naše představa o obyvatelných zónách ve sluneční soustavě.

Enceladus ve vizualizaci nad Evropou, porovnání s velikostí Velké Británie Autor: Martin Gembec
Enceladus ve vizualizaci nad Evropou, porovnání s velikostí Velké Británie
Autor: Martin Gembec
Saturnův měsíc Enceladus, velký téměř přesně 500 km, právem poutá pozornost již od prvního detailního průzkumu sondou Cassini v roce 2005. Tehdy bylo zjištěno, že oblast "tygřích trhlin" kolem jižního pólu měsíce je velmi mladá. To automaticky směřovalo k domněnce, že zde dochází k nějaké tektonické aktivitě. Potvrzení přišlo vzápětí, když na snímcích byly objeveny výtrysky ledové tříště a vodní páry směřující právě z těchto trhlin do okolního vesmírného prostoru.

Dalším úkolem bylo tedy hledání důkazů pro existenci podpovrchového oceánu, který by byl zdrojem vody i geologicky mladého vzhledu povrchu v této oblasti. Toto úsilí vyvrcholilo letos 4. dubna oznámením, že oceán pod vrstvou ledu skutečně existuje. Využita byla přesná měření změn gravitačního pole při velmi těsných průletech sondy Cassini kolem měsíce. Měřila se při tom frekvence signálu sondy a její změny podle Dopplerova jevu. Signál sondy se jemně zpozdí nebo urychlí podle toho, jak se mění gravitační pole při průletu sondy. Tyto změny pak pomáhají poznat vnitřní strukturu měsíce.

výtrysky z Enceladu na fotografii z roku 2007 Autor: NASA/JPL/Space Science Institute
výtrysky z Enceladu na fotografii z roku 2007
Autor: NASA/JPL/Space Science Institute
Z měření vyplývá, že pod vrstvou ledu tlustou asi 30 až 40 km se nachází velký oceán hluboký asi 10 km, ovšem voda zřejmě vytváří jen jakousi čočku v oblasti kolem jižního pólu měsíce. Měření Cassini jsou průlomová i z hlediska našich představ o obyvatelných zónách ve sluneční soustavě. Dříve se samozřejmě vědělo, že uvnitř velkého ledového měsíce Europa u Jupiteru je oceán vody, ale neočekávalo se, že by se něco podobného mohlo vyskytovat u tak malého měsíce, jako je 500 km velký Enceladus. Europa má pro srovnání průměr lehce nad 3000 km a jak víme, její nitro je zahříváno gravitačními slapy Jupiteru. Podobné procesy by mohly stát i za oceánem na Enceladu, jehož dráha kolem Saturnu je protáhlá elipsa, což by mělo vést ke hnětení jeho nitra slapovými silami.

Výtrysky z jižního pólu Enceladu fotografované 21. 11. 2009 Autor: NASA/JPL/Space Science Institute
Výtrysky z jižního pólu Enceladu fotografované 21. 11. 2009
Autor: NASA/JPL/Space Science Institute
Zajímavá informace závěrem určitě je, že voda tryskající trhlinami do okolního prostoru je slaná a navíc obsahuje organické molekuly. To směřuje k myšlenkám na možnou existenci jednoduchého mikrobiálního života na Enceladu. Taková domněnka se ostatně objevuje vždy, když je na nějakém místě sluneční soustavy objevena kombinace tekuté vody a organické hmoty. Díky výzkumu sondy Cassini tak máme lepší povědomí o rozmístění obyvatelných zón ve sluneční soustavě.

Zdroje a související:

[1] Článek NASA (anglicky)
[2] Výtrysky na měsíci Europa očima HST




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »