Pojmenovány nové měsíce Jupitera
 |
Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.
Známe 102 družic
O existenci přirozené družice Země, Měsíce, ví lidstvo odnepaměti, stačí pozvednout oči k nebi. Otázku, zda i jiné planety mají své měsíce, pomohl zodpovědět až vynález dalekohledu a pozorování Galilea Galileiho na přelomu let 1609 a 1610. Tehdy si všiml čtyř nejjasnějších jupiterových měsíců Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Rozvoj techniky pomohl postupně odhalit i další družice u všech planet kromě Merkura a Venuše. Dnes jich je znám úctyhodný počet 102. Jejich průměry se pohybují v rozmezí kilometrů a desítek kilometrů, výjimečně několika set kilometrů.
| Planeta | počet družic |
| Merkur | 0 |
| Venuše | 0 |
| Země | 1 |
| Mars | 2 |
| Jupiter | 39 |
| Saturn | 30 |
| Uran | 21 |
| Neptun | 8 |
| Pluto | 1 |
11 nových družic
Nové družice Jupitera byly objeveny při pozorování 3,6 metrovým dalekohledem na Havaji na přelomu let 2001 a 2002. Družice čekaly na své objevení dlouho, protože se jedná o malá tělesa o rozměrech 3 až 9 kilometrů. Kolem Jupiteru oběhnou asi jednou za dva roky. Nejblíže k planetě je měsíc Themisto, proto mu to trvá jen 130 dní. Velký sklon jejich drah svědčí o tom, že kolem planety neobíhají od jejího vzniku, ale že to byly kdysi planetky, které Jupiter svým ohromným gravitačním polem později zachytil.
| Předběžné | Konečné | průměr | vzdálenost od | oběžná doba |
| označení | označení | (km) | Jupitera (km) | (dny) |
| S/1999 J1 | Callirrhoe | 9 | 24 100 000 | 758,8 |
| S/1975 J1 (S/2000 J1) | Themisto | 8 | 7 507 000 | 130 |
| S/2000 J8 | Magaclite | 5 | 23 911 000 | 758,1 |
| S/2000 J9 | Taygete | 5 | 23 312 000 | 730 |
| S/2000 J10 | Chaldene | 4 | 23 387 000 | 733,7 |
| S/2000 J5 | Harpalyke | 4 | 21 132 000 | 624,6 |
| S/2000 J2 | Kalyke | 5 | 23 745 000 | 750,8 |
| S/2000 J3 | Iocaste | 5 | 20 216 000 | 585,2 |
| S/2000 J4 | Erinome | 3 | 23 168 000 | 723 |
| S/2000 J6 | Isonoe | 4 | 23 078 000 | 718,7 |
| S/2000 J7 | Praxidike | 7 | 20 964 000 | 617,2 |
Je mnohaletým zvykem pojmenovávat družice planet podle postav z řecké a římské mytologie. Jupiter sám byl římský bůh. Mezinárodní astronomická unie schválila názvy 11 nových měsíců podle jmen jupiterových milenek, případně dětí a vnoučat. Pro zajímavost uveďme, že se astronomové u pojmenovávání vnějších jupiterových družic drží ještě jednoho kritéria. Jména měsíců, které obíhají kolem planety ve stejném směru, jakým Jupiter obíhá kolem Slunce, končí písmenem "a", jména měsíců s opačným směrem oběhu pak končí na "e". Proč některé družice obíhají planetu opačným směrem je pro astronomy stále záhadou.
O autorovi
Petr Sobotka
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
