Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin GembecKrásné počasí posledních dnů jistě nenechá chladnými nikoho z okukovačů krás noční oblohy. 10. března večer jsou pouze 7° od sebe Měsíc a planeta Jupiter. I v dalších dnech ale bude na obou tělesech co pozorovat.
Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin GembecMěsíc je krátce po první čtvrti a s tím, jak narůstá k úplňku, můžeme den po dni porovnávat různé nasvícení některých útvarů. Krásně plasticky se budou jevit krátery na rozhraní světla a stínu. Občas zahlédneme teprve osvětlený vrcholek hory utopený jinak ještě ve stínu, jinde se objeví zvlnění a brázdy. Nápadná budou uskupení měsíčních hor podél okraje velikých kráterů (nebo přímo moří, jako je například Mare Imbrium).
kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu Autor: Martin GembecNa pozorování Měsíce se stačí vybavit malým triedrem, který o něco opřeme, nebo jej dáme na stativ. Větší dalekohled může poté zobrazit i další detaily, ale jen do určité míry, často nás při zvětšení nad 100krát začne rušit chvění atmosféry. Když je však ideální noc a vzduch je klidný, potom i při zvětšeních nad 300krát můžeme zkoumat jemné detaily a zákoutí na povrchu nejbližšího průvodce.
Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín Autor: Dalibor OršulíkJupiter je vděčný objekt k pozorování. Jako největší planeta sluneční soustavy má vždy dost velký průměr, aby se dalo na jeho povrchu spatřit alespoň dva barevné pásy kolem rovníku. Samotný jas planety skutečně umožňuje vnímat ve větším dalekohledu i barvy, jako je tmavá červeň rovníkových pásů, nebo světlejší červené až hnědé polární oblasti. Nápadně do oranžova se bude jevit Velká rudá skvrna, které pro toto zbarvení lze říci spíše Velká červená skvrna, překlad zkratky GRS (Great Red Spot) je v tomto skutečně nejednoznačný a lze použít oba významy.
Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky Autor: Martin GembecJupiter nabízí skvělou podívanou každý den. Speciálně neděle jsou nyní vyhrazeny těm nejlepším, kdy například najednou byla vidět Velká červená skvrna a také stín některého z měsíců. Podobná situace nás čeká i nastávající neděli večer. Ani v ostatních dnech to není nuda. Někdy přechází GRS, jindy jiné oválné skvrny. Možná zahlédneme zatmění některého z měsíců. Klíčové je, že planeta poměrně rychle rotuje a také měsíčky mají oběžné doby v řádu dnů, takže změna jejich vzájemné polohy nebo změna polohy oblačných útvarů je patrná již během jedné hodiny.
Protože jasné počasí přetrvává, doufáme, že se také na obě tělesa podíváte a ti vytrvalejší si třeba kolem půlnoci prohlédnou ještě Mars, který vychází v souhvězdí Panny. Ranní pohled na Saturn a Venuši by pak mohl být krásnou tečkou za probdělou nocí.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu