Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte Měsíc a Jupiter

Pozorujte Měsíc a Jupiter

Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Krásné počasí posledních dnů jistě nenechá chladnými nikoho z okukovačů krás noční oblohy. 10. března večer jsou pouze 7° od sebe Měsíc a planeta Jupiter. I v dalších dnech ale bude na obou tělesech co pozorovat.

Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Měsíc je krátce po první čtvrti a s tím, jak narůstá k úplňku, můžeme den po dni porovnávat různé nasvícení některých útvarů. Krásně plasticky se budou jevit krátery na rozhraní světla a stínu. Občas zahlédneme teprve osvětlený vrcholek hory utopený jinak ještě ve stínu, jinde se objeví zvlnění a brázdy. Nápadná budou uskupení měsíčních hor podél okraje velikých kráterů (nebo přímo moří, jako je například Mare Imbrium).

kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu Autor: Martin Gembec
kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu
Autor: Martin Gembec
Na pozorování Měsíce se stačí vybavit malým triedrem, který o něco opřeme, nebo jej dáme na stativ. Větší dalekohled může poté zobrazit i další detaily, ale jen do určité míry, často nás při zvětšení nad 100krát začne rušit chvění atmosféry. Když je však ideální noc a vzduch je klidný, potom i při zvětšeních nad 300krát můžeme zkoumat jemné detaily a zákoutí na povrchu nejbližšího průvodce.

Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín Autor: Dalibor Oršulík
Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín
Autor: Dalibor Oršulík
Jupiter je vděčný objekt k pozorování. Jako největší planeta sluneční soustavy má vždy dost velký průměr, aby se dalo na jeho povrchu spatřit alespoň dva barevné pásy kolem rovníku. Samotný jas planety skutečně umožňuje vnímat ve větším dalekohledu i barvy, jako je tmavá červeň rovníkových pásů, nebo světlejší červené až hnědé polární oblasti. Nápadně do oranžova se bude jevit Velká rudá skvrna, které pro toto zbarvení lze říci spíše Velká červená skvrna, překlad zkratky GRS (Great Red Spot) je v tomto skutečně nejednoznačný a lze použít oba významy.

Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky Autor: Martin Gembec
Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky
Autor: Martin Gembec
Jupiter nabízí skvělou podívanou každý den. Speciálně neděle jsou nyní vyhrazeny těm nejlepším, kdy například najednou byla vidět Velká červená skvrna a také stín některého z měsíců. Podobná situace nás čeká i nastávající neděli večer. Ani v ostatních dnech to není nuda. Někdy přechází GRS, jindy jiné oválné skvrny. Možná zahlédneme zatmění některého z měsíců. Klíčové je, že planeta poměrně rychle rotuje a také měsíčky mají oběžné doby v řádu dnů, takže změna jejich vzájemné polohy nebo změna polohy oblačných útvarů je patrná již během jedné hodiny.

Protože jasné počasí přetrvává, doufáme, že se také na obě tělesa podíváte a ti vytrvalejší si třeba kolem půlnoci prohlédnou ještě Mars, který vychází v souhvězdí Panny. Ranní pohled na Saturn a Venuši by pak mohl být krásnou tečkou za probdělou nocí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »