Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte Měsíc a Jupiter

Pozorujte Měsíc a Jupiter

Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Krásné počasí posledních dnů jistě nenechá chladnými nikoho z okukovačů krás noční oblohy. 10. března večer jsou pouze 7° od sebe Měsíc a planeta Jupiter. I v dalších dnech ale bude na obou tělesech co pozorovat.

Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Měsíc je krátce po první čtvrti a s tím, jak narůstá k úplňku, můžeme den po dni porovnávat různé nasvícení některých útvarů. Krásně plasticky se budou jevit krátery na rozhraní světla a stínu. Občas zahlédneme teprve osvětlený vrcholek hory utopený jinak ještě ve stínu, jinde se objeví zvlnění a brázdy. Nápadná budou uskupení měsíčních hor podél okraje velikých kráterů (nebo přímo moří, jako je například Mare Imbrium).

kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu Autor: Martin Gembec
kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu
Autor: Martin Gembec
Na pozorování Měsíce se stačí vybavit malým triedrem, který o něco opřeme, nebo jej dáme na stativ. Větší dalekohled může poté zobrazit i další detaily, ale jen do určité míry, často nás při zvětšení nad 100krát začne rušit chvění atmosféry. Když je však ideální noc a vzduch je klidný, potom i při zvětšeních nad 300krát můžeme zkoumat jemné detaily a zákoutí na povrchu nejbližšího průvodce.

Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín Autor: Dalibor Oršulík
Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín
Autor: Dalibor Oršulík
Jupiter je vděčný objekt k pozorování. Jako největší planeta sluneční soustavy má vždy dost velký průměr, aby se dalo na jeho povrchu spatřit alespoň dva barevné pásy kolem rovníku. Samotný jas planety skutečně umožňuje vnímat ve větším dalekohledu i barvy, jako je tmavá červeň rovníkových pásů, nebo světlejší červené až hnědé polární oblasti. Nápadně do oranžova se bude jevit Velká rudá skvrna, které pro toto zbarvení lze říci spíše Velká červená skvrna, překlad zkratky GRS (Great Red Spot) je v tomto skutečně nejednoznačný a lze použít oba významy.

Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky Autor: Martin Gembec
Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky
Autor: Martin Gembec
Jupiter nabízí skvělou podívanou každý den. Speciálně neděle jsou nyní vyhrazeny těm nejlepším, kdy například najednou byla vidět Velká červená skvrna a také stín některého z měsíců. Podobná situace nás čeká i nastávající neděli večer. Ani v ostatních dnech to není nuda. Někdy přechází GRS, jindy jiné oválné skvrny. Možná zahlédneme zatmění některého z měsíců. Klíčové je, že planeta poměrně rychle rotuje a také měsíčky mají oběžné doby v řádu dnů, takže změna jejich vzájemné polohy nebo změna polohy oblačných útvarů je patrná již během jedné hodiny.

Protože jasné počasí přetrvává, doufáme, že se také na obě tělesa podíváte a ti vytrvalejší si třeba kolem půlnoci prohlédnou ještě Mars, který vychází v souhvězdí Panny. Ranní pohled na Saturn a Venuši by pak mohl být krásnou tečkou za probdělou nocí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »