Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin GembecKrásné počasí posledních dnů jistě nenechá chladnými nikoho z okukovačů krás noční oblohy. 10. března večer jsou pouze 7° od sebe Měsíc a planeta Jupiter. I v dalších dnech ale bude na obou tělesech co pozorovat.
Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin GembecMěsíc je krátce po první čtvrti a s tím, jak narůstá k úplňku, můžeme den po dni porovnávat různé nasvícení některých útvarů. Krásně plasticky se budou jevit krátery na rozhraní světla a stínu. Občas zahlédneme teprve osvětlený vrcholek hory utopený jinak ještě ve stínu, jinde se objeví zvlnění a brázdy. Nápadná budou uskupení měsíčních hor podél okraje velikých kráterů (nebo přímo moří, jako je například Mare Imbrium).
kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu Autor: Martin GembecNa pozorování Měsíce se stačí vybavit malým triedrem, který o něco opřeme, nebo jej dáme na stativ. Větší dalekohled může poté zobrazit i další detaily, ale jen do určité míry, často nás při zvětšení nad 100krát začne rušit chvění atmosféry. Když je však ideální noc a vzduch je klidný, potom i při zvětšeních nad 300krát můžeme zkoumat jemné detaily a zákoutí na povrchu nejbližšího průvodce.
Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín Autor: Dalibor OršulíkJupiter je vděčný objekt k pozorování. Jako největší planeta sluneční soustavy má vždy dost velký průměr, aby se dalo na jeho povrchu spatřit alespoň dva barevné pásy kolem rovníku. Samotný jas planety skutečně umožňuje vnímat ve větším dalekohledu i barvy, jako je tmavá červeň rovníkových pásů, nebo světlejší červené až hnědé polární oblasti. Nápadně do oranžova se bude jevit Velká rudá skvrna, které pro toto zbarvení lze říci spíše Velká červená skvrna, překlad zkratky GRS (Great Red Spot) je v tomto skutečně nejednoznačný a lze použít oba významy.
Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky Autor: Martin GembecJupiter nabízí skvělou podívanou každý den. Speciálně neděle jsou nyní vyhrazeny těm nejlepším, kdy například najednou byla vidět Velká červená skvrna a také stín některého z měsíců. Podobná situace nás čeká i nastávající neděli večer. Ani v ostatních dnech to není nuda. Někdy přechází GRS, jindy jiné oválné skvrny. Možná zahlédneme zatmění některého z měsíců. Klíčové je, že planeta poměrně rychle rotuje a také měsíčky mají oběžné doby v řádu dnů, takže změna jejich vzájemné polohy nebo změna polohy oblačných útvarů je patrná již během jedné hodiny.
Protože jasné počasí přetrvává, doufáme, že se také na obě tělesa podíváte a ti vytrvalejší si třeba kolem půlnoci prohlédnou ještě Mars, který vychází v souhvězdí Panny. Ranní pohled na Saturn a Venuši by pak mohl být krásnou tečkou za probdělou nocí.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4