Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195 Autor: NASA / STEREO
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195
Autor: NASA / STEREO
Ne, nic jste nepropásli, žádný přechod Merkuru přes Slunce jsme v poslední době pozorovat nemohli. Jinak je tomu ovšem pro jiné prodloužené oči lidstva, protože tento úkaz nyní nemusí nastat jen pro pozorovatele na Zemi, ale například pro kosmické sondy sledující Slunce. A přesně to se stalo 12. prosince 2013 z pohledu sondy STEREO-A.

Přechody Merkuru nebo Venuše přes Slunce nenastávají zrovna často, jak jsme se mohli přesvědčit při nedávném dvojpřechodu Venuše v letech 2004 a 2012. Vždyť dalšího přechodu Venuše se už asi nedožije nikdo, kdo čte tyto řádky, má totiž nastat až v roce 2117. S přechody Merkuru je to trochu lepší, tato planeta obíhá rychleji a tak se dokáže trefit častěji. Jeden takový úkaz si možná ještě vybavíte, i díky pěknému počasí, z květnového rána 2003. Další přechod Merkuru ale nastal v době, kdy jsme měli noc (2006), a tak nás tento úkaz opět čeká až 9. 5. 2016. Tentokrát uvidíme přechod prakticky v celém jeho průběhu, pokud vyjde počasí.

Jak bylo řečeno úvodem, poslední transit nastal pro kosmickou sondu STEREO-A. Ta se nyní nachází poblíž zemské dráhy, ale téměř za Sluncem, takže v zorném poli jejích snímačů je vidět i Země samotná. Přechod Merkuru byl pozorovatelný v několika oborech elektromagnetického spektra, v kterých Slunce snímá její přístroj nazvaný Extreme UltraViolet Imager (EUVI). Stalo se to 12. prosince 2013 přibližně mezi 3. a 9. hodinou našeho času, jak můžeme vidět na následujícím videu.

Nejvíce snímků bylo pořízeno ve vlnové délce 195 Angströmů (19,5 nanometru), kde vyzařuje nejvíce koróna o teplotě 1,5 milionů stupňů. Několik snímků vzniklo i na vlnové délce 171 A, 304 A a 284 A. Z těchto fotografií také vznikla mozaika vpravo.

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřezy z přístroje EUVI Autor: NASA / STEREO
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřezy z přístroje EUVI
Autor: NASA / STEREO
Je úžasné mít k dispozici přístroje tak vzdálené, které zabírají nejen Slunce, ale i další planety, Zemi nevyjímaje. Takové úkazy jsou celkem časté v poslední době. Byl jím například zánik komety ISON v koronografech STEREO, nebo blízké setkání tří planet v zorném poli heliografu STEREO.

Zajímavá situace nastane v únoru 2015. To obě sondy projdou na své dráze přesně za Sluncem. Tehdy pohled na Zemi zablokuje Slunce a komunikace se sondami bude na několik dní zcela přerušena. Poté si tedy prohodí své pozice a začnou se pomalu blížit k Zemi. Bylo by zajímavé, kdyby například jeden satelit zabíral druhý, jak přechází před Sluncem a druhý se naopak otočil a díval se na druhý, jak jej míjí, ale to není tak důležité, jako samotný fakt, že vůbec máme možnost sledovat druhou stranu Slunce a tyto úžasné záběry dění na Slunci i v jeho okolí.

Zdroj: The Planetary Society Blogs




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »