Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechody Merkuru nebo Venuše přes Slunce nenastávají zrovna často, jak jsme se mohli přesvědčit při nedávném dvojpřechodu Venuše v letech 2004 a 2012. Vždyť dalšího přechodu Venuše se už asi nedožije nikdo, kdo čte tyto řádky, má totiž nastat až v roce 2117. S přechody Merkuru je to trochu lepší, tato planeta obíhá rychleji a tak se dokáže trefit častěji. Jeden takový úkaz si možná ještě vybavíte, i díky pěknému počasí, z květnového rána 2003. Další přechod Merkuru ale nastal v době, kdy jsme měli noc (2006), a tak nás tento úkaz opět čeká až 9. 5. 2016. Tentokrát uvidíme přechod prakticky v celém jeho průběhu, pokud vyjde počasí.

Jak bylo řečeno úvodem, poslední transit nastal pro kosmickou sondu STEREO-A. Ta se nyní nachází poblíž zemské dráhy, ale téměř za Sluncem, takže v zorném poli jejích snímačů je vidět i Země samotná. Přechod Merkuru byl pozorovatelný v několika oborech elektromagnetického spektra, v kterých Slunce snímá její přístroj nazvaný Extreme UltraViolet Imager (EUVI). Stalo se to 12. prosince 2013 přibližně mezi 3. a 9. hodinou našeho času, jak můžeme vidět na následujícím videu.

Nejvíce snímků bylo pořízeno ve vlnové délce 195 Angströmů (19,5 nanometru), kde vyzařuje nejvíce koróna o teplotě 1,5 milionů stupňů. Několik snímků vzniklo i na vlnové délce 171 A, 304 A a 284 A. Z těchto fotografií také vznikla mozaika vpravo.

Je úžasné mít k dispozici přístroje tak vzdálené, které zabírají nejen Slunce, ale i další planety, Zemi nevyjímaje. Takové úkazy jsou celkem časté v poslední době. Byl jím například zánik komety ISON v koronografech STEREO, nebo blízké setkání tří planet v zorném poli heliografu STEREO.

Zajímavá situace nastane v únoru 2015. To obě sondy projdou na své dráze přesně za Sluncem. Tehdy pohled na Zemi zablokuje Slunce a komunikace se sondami bude na několik dní zcela přerušena. Poté si tedy prohodí své pozice a začnou se pomalu blížit k Zemi. Bylo by zajímavé, kdyby například jeden satelit zabíral druhý, jak přechází před Sluncem a druhý se naopak otočil a díval se na druhý, jak jej míjí, ale to není tak důležité, jako samotný fakt, že vůbec máme možnost sledovat druhou stranu Slunce a tyto úžasné záběry dění na Slunci i v jeho okolí.

Zdroj: The Planetary Society Blogs