Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195 Autor: NASA / STEREO
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195
Autor: NASA / STEREO
Ne, nic jste nepropásli, žádný přechod Merkuru přes Slunce jsme v poslední době pozorovat nemohli. Jinak je tomu ovšem pro jiné prodloužené oči lidstva, protože tento úkaz nyní nemusí nastat jen pro pozorovatele na Zemi, ale například pro kosmické sondy sledující Slunce. A přesně to se stalo 12. prosince 2013 z pohledu sondy STEREO-A.

Přechody Merkuru nebo Venuše přes Slunce nenastávají zrovna často, jak jsme se mohli přesvědčit při nedávném dvojpřechodu Venuše v letech 2004 a 2012. Vždyť dalšího přechodu Venuše se už asi nedožije nikdo, kdo čte tyto řádky, má totiž nastat až v roce 2117. S přechody Merkuru je to trochu lepší, tato planeta obíhá rychleji a tak se dokáže trefit častěji. Jeden takový úkaz si možná ještě vybavíte, i díky pěknému počasí, z květnového rána 2003. Další přechod Merkuru ale nastal v době, kdy jsme měli noc (2006), a tak nás tento úkaz opět čeká až 9. 5. 2016. Tentokrát uvidíme přechod prakticky v celém jeho průběhu, pokud vyjde počasí.

Jak bylo řečeno úvodem, poslední transit nastal pro kosmickou sondu STEREO-A. Ta se nyní nachází poblíž zemské dráhy, ale téměř za Sluncem, takže v zorném poli jejích snímačů je vidět i Země samotná. Přechod Merkuru byl pozorovatelný v několika oborech elektromagnetického spektra, v kterých Slunce snímá její přístroj nazvaný Extreme UltraViolet Imager (EUVI). Stalo se to 12. prosince 2013 přibližně mezi 3. a 9. hodinou našeho času, jak můžeme vidět na následujícím videu.

Nejvíce snímků bylo pořízeno ve vlnové délce 195 Angströmů (19,5 nanometru), kde vyzařuje nejvíce koróna o teplotě 1,5 milionů stupňů. Několik snímků vzniklo i na vlnové délce 171 A, 304 A a 284 A. Z těchto fotografií také vznikla mozaika vpravo.

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřezy z přístroje EUVI Autor: NASA / STEREO
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřezy z přístroje EUVI
Autor: NASA / STEREO
Je úžasné mít k dispozici přístroje tak vzdálené, které zabírají nejen Slunce, ale i další planety, Zemi nevyjímaje. Takové úkazy jsou celkem časté v poslední době. Byl jím například zánik komety ISON v koronografech STEREO, nebo blízké setkání tří planet v zorném poli heliografu STEREO.

Zajímavá situace nastane v únoru 2015. To obě sondy projdou na své dráze přesně za Sluncem. Tehdy pohled na Zemi zablokuje Slunce a komunikace se sondami bude na několik dní zcela přerušena. Poté si tedy prohodí své pozice a začnou se pomalu blížit k Zemi. Bylo by zajímavé, kdyby například jeden satelit zabíral druhý, jak přechází před Sluncem a druhý se naopak otočil a díval se na druhý, jak jej míjí, ale to není tak důležité, jako samotný fakt, že vůbec máme možnost sledovat druhou stranu Slunce a tyto úžasné záběry dění na Slunci i v jeho okolí.

Zdroj: The Planetary Society Blogs




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »