Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195 Autor: NASA / STEREO
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195
Autor: NASA / STEREO
Ne, nic jste nepropásli, žádný přechod Merkuru přes Slunce jsme v poslední době pozorovat nemohli. Jinak je tomu ovšem pro jiné prodloužené oči lidstva, protože tento úkaz nyní nemusí nastat jen pro pozorovatele na Zemi, ale například pro kosmické sondy sledující Slunce. A přesně to se stalo 12. prosince 2013 z pohledu sondy STEREO-A.

Přechody Merkuru nebo Venuše přes Slunce nenastávají zrovna často, jak jsme se mohli přesvědčit při nedávném dvojpřechodu Venuše v letech 2004 a 2012. Vždyť dalšího přechodu Venuše se už asi nedožije nikdo, kdo čte tyto řádky, má totiž nastat až v roce 2117. S přechody Merkuru je to trochu lepší, tato planeta obíhá rychleji a tak se dokáže trefit častěji. Jeden takový úkaz si možná ještě vybavíte, i díky pěknému počasí, z květnového rána 2003. Další přechod Merkuru ale nastal v době, kdy jsme měli noc (2006), a tak nás tento úkaz opět čeká až 9. 5. 2016. Tentokrát uvidíme přechod prakticky v celém jeho průběhu, pokud vyjde počasí.

Jak bylo řečeno úvodem, poslední transit nastal pro kosmickou sondu STEREO-A. Ta se nyní nachází poblíž zemské dráhy, ale téměř za Sluncem, takže v zorném poli jejích snímačů je vidět i Země samotná. Přechod Merkuru byl pozorovatelný v několika oborech elektromagnetického spektra, v kterých Slunce snímá její přístroj nazvaný Extreme UltraViolet Imager (EUVI). Stalo se to 12. prosince 2013 přibližně mezi 3. a 9. hodinou našeho času, jak můžeme vidět na následujícím videu.

Nejvíce snímků bylo pořízeno ve vlnové délce 195 Angströmů (19,5 nanometru), kde vyzařuje nejvíce koróna o teplotě 1,5 milionů stupňů. Několik snímků vzniklo i na vlnové délce 171 A, 304 A a 284 A. Z těchto fotografií také vznikla mozaika vpravo.

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřezy z přístroje EUVI Autor: NASA / STEREO
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřezy z přístroje EUVI
Autor: NASA / STEREO
Je úžasné mít k dispozici přístroje tak vzdálené, které zabírají nejen Slunce, ale i další planety, Zemi nevyjímaje. Takové úkazy jsou celkem časté v poslední době. Byl jím například zánik komety ISON v koronografech STEREO, nebo blízké setkání tří planet v zorném poli heliografu STEREO.

Zajímavá situace nastane v únoru 2015. To obě sondy projdou na své dráze přesně za Sluncem. Tehdy pohled na Zemi zablokuje Slunce a komunikace se sondami bude na několik dní zcela přerušena. Poté si tedy prohodí své pozice a začnou se pomalu blížit k Zemi. Bylo by zajímavé, kdyby například jeden satelit zabíral druhý, jak přechází před Sluncem a druhý se naopak otočil a díval se na druhý, jak jej míjí, ale to není tak důležité, jako samotný fakt, že vůbec máme možnost sledovat druhou stranu Slunce a tyto úžasné záběry dění na Slunci i v jeho okolí.

Zdroj: The Planetary Society Blogs




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »