Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Quaoar - ledový svět za Plutem

Quaoar - ledový svět za Plutem

img:

Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.

Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.

Quaoar je vzdálený přibližně 43AU. Na rozdíl od Pluta je jeho oběžná dráha kruhová, velmi podobná drahám planet. Oběžná doba 288 let. Quaoar je pravděpodobně složen převážně z ledu a kamení, podobně jako komety - i když je mnohonásobně větší.

Výsledky oznámili 7.10. Michael Brown a Chadwick Trujillo na 34. zasedání Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society v Birminghamu.

Trujillo a Brown objevili Quaoar pomocí Schmidtovy komory na Palomaru jako objekt o jasnosti 18.5 mag pohybující se v souhvězdí Ophiuchus (Hadonoš). Brown dále objekt sledoval s HST a určil jeho průměr na 1300km. Pouze HST má dostatečně jasný obraz umožňující určit přesný rozměr tak vzdáleného tělesa.

Stejně jako Pluto, Quaoar se nachází v Kuiperově pásu, který obsahuje množství kometárních jader. Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna. V posledních desetiletích bylo nalezeno více než 500 objektů z Kuiperova pásu. Až na několik výjimek jsou všechny objekty výrazně menší než Pluto.

Předchozím rekordmanem jsou objekty Varuna a 2002 AW197, oba o průměru 900km. Na rozdíl od rozměrů určených pomocí HST jsou tyto rozměry určeny pomocí předpokládané odrazivosti (albeda). Nejistota v určení jejich velikosti je tedy mnohem větší.

Současný největší objekt je příliš nový k oficiálnímu pojmenování od IAU. Trujillo a Brown navrhli pojmenování po bohu původních obyvatel v oblasti Los Angeles. Podle legendy Quaoar "sestoupil dolů z nebe; po omezení chaosu a nastolení pořádku položil svět na záda sedmi obrů. Poté stvořil malá zvířata a nakonec člověka."

Orbitální dráha objektu Quaoar a porovnání jeho velikosti se Zemí, Měsícem a Plutem. Kliknutím na obrázky získáte jejich větší verze.

img:  img:

Zdroj: http://oposite.stsci.edu - obsahuje snímky, animace a podrobné informace.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »