Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Quaoar - ledový svět za Plutem

Quaoar - ledový svět za Plutem

img:

Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.

Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.

Quaoar je vzdálený přibližně 43AU. Na rozdíl od Pluta je jeho oběžná dráha kruhová, velmi podobná drahám planet. Oběžná doba 288 let. Quaoar je pravděpodobně složen převážně z ledu a kamení, podobně jako komety - i když je mnohonásobně větší.

Výsledky oznámili 7.10. Michael Brown a Chadwick Trujillo na 34. zasedání Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society v Birminghamu.

Trujillo a Brown objevili Quaoar pomocí Schmidtovy komory na Palomaru jako objekt o jasnosti 18.5 mag pohybující se v souhvězdí Ophiuchus (Hadonoš). Brown dále objekt sledoval s HST a určil jeho průměr na 1300km. Pouze HST má dostatečně jasný obraz umožňující určit přesný rozměr tak vzdáleného tělesa.

Stejně jako Pluto, Quaoar se nachází v Kuiperově pásu, který obsahuje množství kometárních jader. Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna. V posledních desetiletích bylo nalezeno více než 500 objektů z Kuiperova pásu. Až na několik výjimek jsou všechny objekty výrazně menší než Pluto.

Předchozím rekordmanem jsou objekty Varuna a 2002 AW197, oba o průměru 900km. Na rozdíl od rozměrů určených pomocí HST jsou tyto rozměry určeny pomocí předpokládané odrazivosti (albeda). Nejistota v určení jejich velikosti je tedy mnohem větší.

Současný největší objekt je příliš nový k oficiálnímu pojmenování od IAU. Trujillo a Brown navrhli pojmenování po bohu původních obyvatel v oblasti Los Angeles. Podle legendy Quaoar "sestoupil dolů z nebe; po omezení chaosu a nastolení pořádku položil svět na záda sedmi obrů. Poté stvořil malá zvířata a nakonec člověka."

Orbitální dráha objektu Quaoar a porovnání jeho velikosti se Zemí, Měsícem a Plutem. Kliknutím na obrázky získáte jejich větší verze.

img:  img:

Zdroj: http://oposite.stsci.edu - obsahuje snímky, animace a podrobné informace.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa, která neměla být vidět

V elektronickém telegramu CBET 5698 ze dne 4.6.2026 přišla zpráva, že periodická kometa 220P/McNaught mezi 30. a 31. květnem zjasnila ze 17.5 magnitudy na 8.-9. Kometa se nacházela momentálně v souhvězdí Ryb, ráno na konci nautické noci byla ve výšce asi 8 stupňů nad obzorem. Obrázek je výsledkem pokusu ji za těchto podmínek zachytit, k velkému šumu přispěl ještě i Měsíc se 75% osvětleného povrchu, 46 stupňů východně od komety. Elongace přes 70 stupňů při nízké deklinaci komety a naopak vysoké u Slunce, je výhodou pro pozorovatele z jižních šířek. V levém dolním rohu je zmenšenina RAW originálu první šestisekundové expozice z celkového počtu 34, černým rámečkem jsou přibližně vyznačeny hranice detailního snímku. Je na ní vidět, že značnou část snímaného pole zabrala budova a stožár s umělým osvětlením tréninkového hřiště - bohužel rčení, že pod lampou je tma, tady nezabralo. Pro srovnání jsou označeny magnitudy tří blízkých hvězd.

Další informace »