Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta
Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Sonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.

Jádro komety má podle očekávání velikost někde mezi 3,5 a 4 kilometry, což potvrzuje dřívější odhady učiněné pomocí Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Ovšem poslední záběry jsou příjemným překvapením, protože ukazují vlastně dvě jádra, která jsou spolu v těsném kontaktu.


Série snímků jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko z 11. 7. 2014. ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA. Zde animace snímků.

Aby se prý obě jádra mohla spojit takovým způsobem, jak pozorujeme, musela by přijít do kontaktu vzájemnou rychlostí pouze 3 m/s. Jak uvádí francouzská kosmická agentura CNES, samotná navigace Rosetty kolem jádra se tím nekomplikuje, ale trochu to může omezit způsob přistání nebo místo přistání pouzdra Philae.

Ukazuje se, že dvojitost jader u komet není ničím neobvyklým, protože také jádra komet 19P/Borrelly, 103P/Hartley 2 a 8P/Tuttle jsou dvojitá (už 4 z celkem 7 komet, u nichž máme alespoň nějaké informace o tvaru jádra, jsou dvojitá).

Jistě se již také nemůžete dočkat dalších, detailnějších snímků. Rosetta se nyní pohybuje souběžně s oběžnou dráhou komety a jen velmi pomalu se k ní přibližuje. Za měsíc však už bude u jádra.

Zdroj:
The Planetary Society




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »