Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta
Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Sonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.

Jádro komety má podle očekávání velikost někde mezi 3,5 a 4 kilometry, což potvrzuje dřívější odhady učiněné pomocí Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Ovšem poslední záběry jsou příjemným překvapením, protože ukazují vlastně dvě jádra, která jsou spolu v těsném kontaktu.


Série snímků jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko z 11. 7. 2014. ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA. Zde animace snímků.

Aby se prý obě jádra mohla spojit takovým způsobem, jak pozorujeme, musela by přijít do kontaktu vzájemnou rychlostí pouze 3 m/s. Jak uvádí francouzská kosmická agentura CNES, samotná navigace Rosetty kolem jádra se tím nekomplikuje, ale trochu to může omezit způsob přistání nebo místo přistání pouzdra Philae.

Ukazuje se, že dvojitost jader u komet není ničím neobvyklým, protože také jádra komet 19P/Borrelly, 103P/Hartley 2 a 8P/Tuttle jsou dvojitá (už 4 z celkem 7 komet, u nichž máme alespoň nějaké informace o tvaru jádra, jsou dvojitá).

Jistě se již také nemůžete dočkat dalších, detailnějších snímků. Rosetta se nyní pohybuje souběžně s oběžnou dráhou komety a jen velmi pomalu se k ní přibližuje. Za měsíc však už bude u jádra.

Zdroj:
The Planetary Society




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Lemmon

V levé části se pohybuje 8 letadel

Další informace »