Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta
Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Sonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.

Jádro komety má podle očekávání velikost někde mezi 3,5 a 4 kilometry, což potvrzuje dřívější odhady učiněné pomocí Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Ovšem poslední záběry jsou příjemným překvapením, protože ukazují vlastně dvě jádra, která jsou spolu v těsném kontaktu.


Série snímků jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko z 11. 7. 2014. ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA. Zde animace snímků.

Aby se prý obě jádra mohla spojit takovým způsobem, jak pozorujeme, musela by přijít do kontaktu vzájemnou rychlostí pouze 3 m/s. Jak uvádí francouzská kosmická agentura CNES, samotná navigace Rosetty kolem jádra se tím nekomplikuje, ale trochu to může omezit způsob přistání nebo místo přistání pouzdra Philae.

Ukazuje se, že dvojitost jader u komet není ničím neobvyklým, protože také jádra komet 19P/Borrelly, 103P/Hartley 2 a 8P/Tuttle jsou dvojitá (už 4 z celkem 7 komet, u nichž máme alespoň nějaké informace o tvaru jádra, jsou dvojitá).

Jistě se již také nemůžete dočkat dalších, detailnějších snímků. Rosetta se nyní pohybuje souběžně s oběžnou dráhou komety a jen velmi pomalu se k ní přibližuje. Za měsíc však už bude u jádra.

Zdroj:
The Planetary Society




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »