Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta
Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Sonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.

Jádro komety má podle očekávání velikost někde mezi 3,5 a 4 kilometry, což potvrzuje dřívější odhady učiněné pomocí Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Ovšem poslední záběry jsou příjemným překvapením, protože ukazují vlastně dvě jádra, která jsou spolu v těsném kontaktu.


Série snímků jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko z 11. 7. 2014. ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA. Zde animace snímků.

Aby se prý obě jádra mohla spojit takovým způsobem, jak pozorujeme, musela by přijít do kontaktu vzájemnou rychlostí pouze 3 m/s. Jak uvádí francouzská kosmická agentura CNES, samotná navigace Rosetty kolem jádra se tím nekomplikuje, ale trochu to může omezit způsob přistání nebo místo přistání pouzdra Philae.

Ukazuje se, že dvojitost jader u komet není ničím neobvyklým, protože také jádra komet 19P/Borrelly, 103P/Hartley 2 a 8P/Tuttle jsou dvojitá (už 4 z celkem 7 komet, u nichž máme alespoň nějaké informace o tvaru jádra, jsou dvojitá).

Jistě se již také nemůžete dočkat dalších, detailnějších snímků. Rosetta se nyní pohybuje souběžně s oběžnou dráhou komety a jen velmi pomalu se k ní přibližuje. Za měsíc však už bude u jádra.

Zdroj:
The Planetary Society




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »